Některé asijské centrální banky snížily objem svých dolarových rezerv
Pokud investoři ještě netušili, nakolik stabilita globálního finančního systému závisí na jednání asijských centrálních bank, dočkali se 26. listopadu ošklivého překvapení. Často uváděná poznámka člena představenstva Čínské lidové banky Jü Jung-tinga, že Peking hodlá omezit své nákupy amerických obligací, způsobila rychlý propad dolaru na čtyřleté minimum vůči euru a jenu. Trhy, vyděšené o pouhý týden dříve prohlášením předsedy Fedu Alana Greenspana, přetékaly spekulacemi, že pro Ameriku a její strmě rostoucí deficity obchodní bilance a státního rozpočtu nadchází den finančního zúčtování. Teoreticky vzato, kdyby se Čína začala zbavovat amerických aktiv, následovaly by ostatní asijské banky jejího příkladu, aby ochránily hodnotu svých zahraničních rezerv před krachem dolaru.
FALEŠNÝ POPLACH
Zdá se, že jde o falešný poplach. Peking rychle zareagoval a snažil se utišit obavy prohlášením, že pan Jü byl nesprávně citován. Brzy nato čínský premiér Wen Ťia-pao po bůhvíkolikáté zopakoval, že Peking nehodlá v nejbližší době měnit svou politiku udržování pevného kurzu národní měny na úrovni 8,3 jüanu za dolar. To znamená, že Čína bude muset přidat další dolary ke svým 515 miliardám zahraničních rezerv. Ty se každý měsíc zvyšují asi o patnáct miliard dolarů a kompenzují příliv zahraničních investic a exportních výnosů. Dolar se v letošním roce dál pomalu posouval k hranici 102 jenů a euro dosáhlo hodnoty 1,33 dolaru, mnozí analytici však tvrdí, že je možná jen krůček od technické revalvace, protože Japonsko, Jižní Korea a další země již znovu intervenují na trzích, aby zastavily prudké zhodnocování svých měn.
Přesto tyto dny nervózního obchodování odhalily citlivý bod, který pravděpodobně ve světovém finančním systému přetrvá i v příštím roce. Stále více ekonomů se ptá, jak dlouho ještě hodlají Spojené státy spoléhat, že asijské centrální banky budou financovat jejich prudce se zvyšující deficity? Čína, Japonsko a další asijské země už nahromadily 2,2 bilionu dolarů zahraničních rezerv a velkou část znovu investovaly do amerických obligací. Mezitím se na základě současných trendů cen ropy, dovozů a vývozů očekává, že americký deficit běžného účtu letos dosáhne výše 665 miliard dolarů, tedy rekordních 5,7 procenta hrubého domácího produktu, v příštím roce pak 6,3 procenta HDP a v roce 2006 sedm procent. Vzhledem k nízké míře domácích úspor si Spojené státy nejspíše budou muset na financování schodku více půjčovat v zahraničí. Proto obchodníci předpokládají, že se blíží měnové přizpůsobení dolaru a globálních měn nebývalého rozsahu.
NEŠKODNÉ CVIČENÍ Pokud se však na americké údaje podíváme blíže, zdají se obavy z asijské dolarové paniky přehnané. Ukazuje se, že s výjimkou Japonska si asijské centrální banky již větší část letošního roku postupně odvykaly od dolarových aktiv – aniž by vyvolaly razantní zvýšení inflace nebo amerických sazeb. Tchaj-wan a Jižní Korea zvýšily objem svých dolarových aktiv jen mírně, Thajsko a Singapur je nechaly takřka na původní úrovni a Hongkong se dokonce zbavil pokladničních poukázek za pět miliard dolarů. V důsledku toho letos singapurský dolar vůči americkému stoupl o čtyři procenta a korejský won poskočil o čtrnáct procent nahoru. „Všichni zmírňují objem nákupů a celé je to takové neškodné cvičení,“ komentuje vývoj specialista na strategii rozvojových trhů Čchen Čao z montrealské agentury BCA Research.
Také Čína tiše diverzifikuje svá aktiva. Ačkoli její zahraniční rezervy v prvních devíti měsících letošního roku přibraly o sto miliard dolarů, BCA odahudeje, že nakoupila pokladniční poukázky a další americké dluhopisy jen za sedmnáct miliard. To je podstatně méně než v loňském roce, kdy získaila americké dluhopisy za šedesát miliard dolarů. I teď sice potřebuje kupovat americké pokladniční poukázky, aby kompenzovala příliv investic, ale dnes tato potřeba není tak naléhavá. Analytici soudí, že opakované ujišťování Číny, že v nejbližší době nezmění fixní kurz své měny, v posledních měsících evidentně pomáhalo přibrzdit příliv spekulativního kapitálu do země. To znamená, že Peking nemusí kupovat tolik dolarů.
Kam tedy investuje zbytek svých rostoucích rezerv? Ekonom UBS Securities Asia Jonathan Anderson odhaduje, že nějakých dvacet procent je nyní uloženo v eurech a přibylo také jenů a liber. „Čína diverzifikovala a již nespoléhá jen na americký dolar,“ prohlašuje Čao Si-ťün, zástupce ředitele Institutu financí a cenných papírů Pekingské lidové univerzity. Tento posun pomáhá udržovat tlak na růst eura, což Evropany přirozeně znepokojuje. Právě Evropa nese nezaslouženě hlavní nápor celosvětových měnových přesunů. Čínský tah směřující k diverzifikaci je však jen drobnou vlnkou v čtyřbilionovém moři trhu amerických pokladničních poukázek.
Existují i další důvody, proč asijské centrální banky pravděpodobně nezačnou panicky prchat od dolaru. Jedním z nich je fakt, že růst asijského hospodářství a rozvoj tamních pracovních příležitostí stále do značné míry závisí na vývozech do Spojených států. Kdyby asijské centrální banky přestaly nakupovat dolary a nechaly americké úrokové sazby vystřelit vzhůru, torpédovaly by svůj největší a nejstrategičtější trh. „Je pravděpodobné, že časem budou chtít centrální banky snížit riziko ohrožení ze strany jediné měny, jako je dolar,“ připouští Nick Bennenbroek, hlavní měnový stratég společnosti Brown Brothers Harriman & Co. „Zatím však nehrozí, že se něco takového v blízké budoucnosti stalo.“
Některé asijské centrální banky mohou naopak začít pokladniční poukázky znovu nakupovat. V prvních osmi měsících letošního roku Japonsko zvýšilo objem svých amerických dluhopisů o 46 procent na 721 miliardu dolarů a pak už jen přihlíželo. Výsledkem bylo zhodnocení jenu oproti dolaru za šest měsíců o 6,8 procenta. Náměstek japonského ministra financí Kojči Hosokawa však naznačil, že pokud se měnový kurz přiblíží hodnotě sto jenů za dolar, bude Tokio agresivně bránit pozice. Jižní Korea již začala znovu intervenovat, když won dosáhl svého sedmiletého maxima.
To ovšem neznamená, že děsivý scénář kolapsu dolaru jen tak vyšumí. Když letos asijské vlády přestaly nakupovat, vyplnily vzniklou mezeru hedgeové fondy, které dramaticky zvýšily objem svých aktiv vázaných v amerických obligacích. A to jsou mnohem vrtkavější investoři než centrální bankéři. Právě proto vyvolala Jüova poznámka mezi lidmi, kteří vidí blížící se kolaps dolaru, takové znepokojení.
Jak dvojí americký deficit postupuje dál do hloubi dosud nezmapovaných území, „šance na tvrdé přistání dolaru se zvyšují,“ konstatuje ekonom Nouriel Roubini ze Sternovy obchodní fakulty Newyorské univerzity. Washington si potřebuje půjčovat stále více peněz, a tak může prudce zvýšit sazby dluhopisů, aby přilákal kupce. Stále také hrozí, že některá centrální banka s menšími americkými aktivy, například ruská nebo indická, vyvolá masový prodej, pokud vycítí, že se blíží další významný propad dolaru, a rozhodne se zbavit svých amerických aktiv. Roubini navíc upozorňuje, že čím déle bude Čína udržovat fixní kurz své měny k neustále klesajícímu dolaru, tím více bude muset jüan stoupnout, až se rozhodne kurz uvolnit. Dramatická revalvace by se okamžitě projevila na hodnotě dolarových aktiv. Například dvacetiprocentní zhodnocení jüanu by znamenalo, že hodnota čínských rezerv klesne o sto miliard dolarů – tedy asi o osm procent HDP.
Spojené státy i Asie mohou toto riziko zmírnit agresivními zásahy směřujícími k znovunastolení rovnováhy. Bushova vláda musí přijít s důvěryhodným plánem na snížení bezedného fiskálního deficitu a posílení úspor. Asijské vlády si mohou začít pomalu zvykat na silnější měny. „Pokud mají USA svůj obchodní deficit někdy snížit, musí někdo v Asii omezit své vývozy a zvýšit domácí poptávku,“ poznamenává Akio Mikuni, zakladatel úvěrové ratingové agentury Mikuni & Co.
Cesta k nápravě je zřejmá – ale obtížná. Nečekejte, že by asijské banky v nejbližší době narychlo opustily dolar, a vyvolaly tak jeho krach, ale také nečekejte bezrizikovou nápravu finančního systému. Skutečné řešení zabere celé roky.
Asijské zásoby amerických pokladničních poukázek
Objem amerických pokladničních poukázek v držení jednotlivých zemí k 24. září 2004
V miliardách dolarů
- Japonsko 720,4
- Čína 174,4
- Jižní Korea 66,6
- Tchaj-wan 57,4
- Hongkong 49,5
- Singapur 24,1
- Thajsko 13,7
- Indie 12,6
Pramen: Americké ministerstvo financí / Federální rezervní banka
Překlad: Vladimír Nový, www.LangPal.com Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
