Vynálezce přenosného fotoaparátu, společnost Kodak, dohnaly problémy s předlužením až k tomu, že v USA požádala o ochranu před věřiteli. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Foto: Profimedia.cz
Bankrot se týká pouze mateřské firmy přímo v USA, dceřiné společnosti mimo Spojené státy jím podle Reuters ohroženy nejsou. Jedna z nejznámějších amerických značek se dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz na svůj provoz. Vaz jí totiž zlomil velmi nepodařený nástup na pole digitální fotografie. První digitální fotoaparáty značky Kodak za svojí největší konkurencí na trhu (firmy Nikon a Canon) velmi zaostávaly, hlavně co se kvality fotografií týká. V důsledku ztráty prestiže a pomalého odklonu od klasické fotografie k digitální, se pak firmě výrazně propadly prodeje.
Žádost o ochranu před věřiteli ale ještě neznamená úplný bankrot společnosti, čeká ji restrukturalizace. Kodak navíc oznámil, že se mu podařilo získat od banky Citigroup 18měsíční úvěrovou linku ve výši 950 milionů dolarů (18,9 mld. Kč), aby se v nejbližším období udržela nad vodou. “Představenstvo i celé vedení společnosti jsou přesvědčeni, že jde o nezbytný krok a nejlepší možnou věc, jaká se mohla udělat pro zajištění budoucnosti Kodaku,“ uvedl výkonný ředitel firmy Antonio Perez. “Nyní musíme dokončit transformaci,“ dodal.
Jedna z nejstarších amerických společností oficiálně uvedla, že podala žádost o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11 zákona o bankrotu, přičemž tato žádost se týká americké centrály a amerických poboček. Zahraniční pobočky pod tuto žádost nespadají. Hodnota aktiv firmy, jejíž kořeny sahají až do roku 1880, podle údajů z této žádosti dosahuje 5,1 miliardy dolarů (101,5 mld. Kč), zatímco dluhy už dokonce 6,8 miliardy dolarů.
“Ochrana před věřiteli má umožnit pokračovat v práci s cílem maximalizovat hodnotu firemního technologického majetku, jako jsou patenty na digitální snímky, jež se v rámci licence využívají v mobilních a dalších zařízeních, a technologie tisku,“ řekl dále Perez. Kodak doplatil na svoji neschopnost se rychle přizpůsobit měnícímu se vývoji na trhu. Ačkoli dlouhá léta dominoval fotografickému průmyslu obzvláště v segmentu výroby filmového materiálu a papíru a slovo „Kodak“ bylo synonymem pro fotografické potřeby nejvyšší kvality, nedokázal se rychle přeorientovat na modernější technologie. Ironií osudu přitom je, že Kodak stál u samého zrodu digitálního fotoaparátu. Jeden z mnoha svých objevů ale nevyužil ke zvýšení konkurence a jeho rivalové ho v sektoru digitální fotografie velmi rychle předstihli.
Tržní hodnota firmy se prudce snížila na 150 milionů dolarů z 31 miliard dolarů před 15 lety. V letech 1930 až 2004 byly akcie firmy součástí hlavního burzovního indexu, přičemž v roce 1997 se jejich cena pohybovala kolem 90 dolarů, zatímco začátkem letošního roku už byla nižší než dolar.
Téměř sto let po založení společnosti Kodak astronaut Neil Armstrong použil fotoaparát Kodak velikosti krabice od bot k focení, když se stal v roce 1969 prvním člověkem, který vstoupil na Měsíc. Tyto obrázky pravděpodobně vidělo více diváků než 80 filmů, které získaly Oscara za nejlepší film a byly přitom zpracovány na filmu Kodak. Pouhých šest let po Armstrongově „procházce po Měsíci“ Kodak vynalezl digitální fotoaparát. Velikostí se podobal toustovači, měl mizerné rozlišení a byl příliš velký pro amatérské fotografy, jejichž kapsy jsou nyní plněné digitální nabídkou od Canonu, Olympusu či Nikonu.
V roce 1994 se od Kodaku oddělily jeho chemické aktivity a vznikla společnost Eastman Chemical. V posledních letech se Perezem řízený Kodak zaměřuje podle agentury Reuters spíše na spotřebitele a komerční tiskárny. Firma Kodak působí na trhu 132 let. Vynalezla také přenosný fotoaparát a přinesla světu první fotky z měsíce.