Nové banky posbíraly od klientů téměř třicet miliard korun, za které musí platit slušné úroky. Vyplatí se jim to?
Výhodné úroky na vkladech, žádné anebo minimální poplatky a zejména jednoduché bankovnictví. Jasná a srozumitelná nabídka, se kterou během posledního roku vtrhly na české hřiště tři noví hráči. Zdá se, že se jim daří: Equa bank, Air Bank a Zuno už mají přes sedmdesát tisíc klientů, kteří jim svěřili téměř třicet miliard korun. Nové duše nabírají tempem, o kterém se konkurenci může jen zdát. Někteří bankéři však otevřeně přiznávají, že takový úspěch nečekali. A musejí velmi důkladně řešit, co s nasbíranými miliardami. Klientům totiž slibují výhodné úroky, a to je s přibývajícími vklady vychází stále dráž. Ne všichni ze zmiňované trojky totiž stihli ve velkém rozjet úvěrové produkty, kterými lze vydělat. > Rozdíl mezi úroky, které banky platí za vklady a které pak inkasují za půjčené peníze, je v Česku stále velmi vysoký a jde o hlavní lákadlo vstupu na tuzemský bankovní trh i v dobách nepříznivého ekonomického vývoje. Jenže pokud banka neposkytuje půjčky a zároveň nehodlá „prodělat kalhoty“, sesbírané vklady musí umět zhodnotit jinak.
Matka pomůže
Ber vklady za tři, dávej půjčky za šest a ve tři odpal míček na první golfové jamce. Tak praví staré bankovní pravidlo označované jako tři-šest-tři. Jde sice o nadsázku, ve své podstatě ale stále platí. Ledaže by pro banku zisk nebyl prioritou.
Z trojice bankovních nováčků odstartovala jako první Zuno Bank, úvěry ovšem poskytuje teprve od dubna. Zuno pochází z rodiny rakouské Raiffesen Bank International. Banka hlásí sedmatřicet tisíc klientů s vklady v objemu převyšujícím třináct miliard korun. Majitelům účtů slibuje za vklady úrok, který může dosáhnout až 3,1 procenta. Půjčky nyní poskytuje od 6,9 procenta. „V současné době jsou peníze zhodnocovány především v rámci skupiny,“ vysvětluje bez dalších podrobností šéf české a slovenské Zuno Bank Tomáš Kuna. Výpomoc ve skupině ovšem banky nesmějí přehánět. Česká národní banka totiž velmi ostražitě hlídá, zda finanční domy při podobných obchodech nepřekračují povolené hranice.
Zuno zřejmě i proto nehodlá se zavedením dalších úvěrových produktů otálet. „V létě spustíme bezkontaktní kreditní karty a mobilní aplikace pro iOS i Android,“ slibuje Kuna. Tím ale plány z úvěrové oblasti nekončí, další budou následovat. „Nechtěli jsme čekat, až budeme mít vyvinuté všechny produkty, a tím zpozdit vstup na trh. Je lepší raději postupně budovat produkty spolu s klientským portfoliem,“ doplňuje.
Zuno rovněž zvažuje spuštění konsolidace půjček. Kuna tvrdí, že vše jede podle plánů, a odmítá, že by banka kvůli rychlému růstu klientských vkladů musela s přípravou úvěrových produktů zrychlit. Na druhou stranu ale zmiňovaná suma ve výši třinácti miliard korun na vkladech stojí banku každý rok stovky milionů korun, které musí klientům vyplatit na úrocích.
Úvěry budou
Další z trojice nováčků – Equa bank – otevřela dveře českým zájemcům loni v září. Od té doby se jí podařilo získat více než třináct tisíc klientů, kteří si u ní uložili zhruba 5,6 miliardy korun. „To bylo pro nás největším překvapením,“ reagoval šéf Equa bank Leoš Pýtr na dotaz týdeníku Euro, zda čekal, že se bance podaří za tak krátkou dobu posbírat zmiňovaný objem vkladů. „Během šesti měsíců po změně názvu banky na Equa bank vzrostl objem vkladů o pětašedesát procent. Natolik pozitivní nový začátek předčil naše očekávání,“ upřesnil Pýtr, který před několika dny vystřídal v pozici generálního ředitele Davida Puttse. Do té doby v bance působil jako šéf představenstva. Banka je pokračovatelem české divize italského bankovního domu Banco Popolare, stojí za ní britský investiční fond AnaCap. Česká část Banco Popolare měla při převzetí asi tři tisíce klientů. V současné době tvrdí, že objem poskytnutých úvěrů činí tři miliardy korun. Z jedné třetiny jde o úvěry „převzaté“ od Banco Popolare, tudíž zhruba dvě miliardy se už bance podařilo rozpůjčovat od loňského září. „Poskytnuté úvěry jsou kombinací hypoték a podnikatelských úvěrů,“ říká bez dalších podrobností Pýtr s tím, že objem vkladů banka zhodnocuje výhradně poskytováním úvěrů. „Přebývající vklady jsou buď uložené v České národní bance, nebo za ně nakupujeme české státní dluhopisy. Nepůjčujeme bankám v zahraničí ani nenakupujeme cizí vládní dluhopisy. Fungujeme jako čistě česká banka a v nakládání s vklady klientů jsme velmi konzervativní,“ dodává Pýtr. Na konci léta ale prý hodlá Equa zavést hotovostní půjčky. Pokud jde o podíl trhu, má banka ambiciózní plány. Do pěti let prý chce získat v půjčkách i v úvěrech dvouprocentní podíl na trhu.
Vysoké sebevědomí
Jako poslední z trojice zmiňovaných nováčků přišla loni v listopadu na český bankovní trh Air Bank. Dvakrát sice odložila start, ovšem v současné době se už chlubí více než pětadvaceti tisíci klienty s depozity v objemu přes deset miliard korun. „Překročili jsme velmi výrazně své plány v počtu zákazníků i v objemu peněz,“ říká šéf banky Erich Čomor. „Úvěry zatím neposkytujeme. Do doby, než úvěry zavedeme, budeme peníze našich zákazníků zhodnocovat pouze na finančním trhu,“ dodal bez dalšího upřesnění.
Vzhledem k tomu, že banka poskytuje pouze spořicí účty, které jsou bez vázací lhůty a klient může uložené prostředky kdykoli vybrat, musí banka využívat pouze vysoce likvidní investice. Anebo stejně jako Zuno zhodnocovat peníze v rámci skupiny. Air Bank totiž patří do impéria PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ještě letos chce ale banka rozjet hotovostní půjčky a chystá i kreditní karty. Do pěti let chce mít 250 tisíc klientů, do tří let se dostat z plánovaných ztrát.
Banka by už při vstupu na trh měla mít úvěrové produkty připravené, myslí si ale Ján Franek, šéf dozorčí rady Fio banky. „Lze sice připravovat úvěrové produkty až po vstupu na trh, ale musí to jít hodně rychle, protože když nabízíte výhodné úročení na vkladech a naberete velké množství vkladů, stojí to hodně peněz,“ říká Franek za Fio banku, která získala bankovní licenci v roce 2010 a lze ji rovněž považovat za nováčka na českém trhu. V současné době má už více než 170 tisíc klientů. Fio ovšem při vstupu na trh měla velkou výhodu, neboť do té doby působila na českém trhu coby družstevní záložna. Část klientů, byť ze zmiňovaného počtu 170 tisíc jde o menšinu, již ve svém portfoliu měla. „V tom byla naše pozice dobrá,“ poznamenal Franek při srovnání tehdejších a současných okolností vstupu na trh.
Malé banky už dnes čítají klientskou základnu převyšující půl milionu, připočítáme-li ke zmiňované trojce ještě Fio, mBank a AXA bank. „Domnívám se, že je v silách těchto malých bank získat během letošního roku dalšího půl milion klientů,“ odhaduje Franek. To už prý bude podle něj číslo, které velké banky pocítí a množná je i přiměje k nějakým razantnějším změnám. „I když jsme konkurenti, stojíme na stejné straně. Snažíme se přesvědčit lidi, aby se zamysleli nad tím, zda bankovní službu, kterou dostávají u velké banky, dostávají za tu správnou cenu,“ říká.
Podobně se vyjadřuje také Michal Mošnička, spolumajitel poradenské firmy Scott & Rose. Podle odhadu této firmy totiž mohou nové banky během tří let získat celkem zhruba deset procent klientů stávajících bank. To je něco kolem tři čtvrtě milionu lidí. „Je ale otázka, jestli nové banky klienty nezískaly jen díky nízkým poplatkům za účet a vysokým úrokům, jestli budou schopné tuto strategii držet a jak budou vydělávat na dalších produktech,“ řekl nedávno Mošnička.
Velké banky, třeste se
Velké banky ve svých oficiálních vyjádřeních tvrdí, že se malých bank nebojí. > Vzhledem k tomu, jak se velké finanční domy snaží nalákat nejrůznějšími produktovými inovacemi nové klienty, je ale konkurence znát. Přestože klienti v Česku mění svou banku neradi. Ostrý střet o klienty, který odstartoval, ovšem není jen záležitostí České republiky. Aktuální studie s názvem Zpráva o retailovém bankovnictví, kterou pravidelně sestavuje poradenská společnost Capgemini spolu s neziskovou organizací Efma, zaměřující se na retailový finanční marketing a distribuci, mluví jasně. Materiál zahrnul nálady osmnácti tisíc bankovních zákazníků v pětatřiceti zemích. V průměru devět procent klientů pravděpodobně opustí svoji banku v následujících šesti měsících a čtyřicet procent si není dlouhodobým setrváním u své banky jisto, tvrdí výsledky studie. Česko coby samostatný trh zapadá v tomto ohledu do průměru. Jen sedm procent Čechů – bankovních klientů totiž hodlá změnit svou banku a dalších třiačtyřicet procent zvažuje, že by vyměnilo svou banku v následujících šesti měsících, ukazují závěry zmiňovaného materiálu. „Banky musejí přehodnotit své klíčové kompetence a rozhodnout se pro jednu či dvě oblasti, aby se odlišily a dále se vyvíjely v souladu s jedním ze tří nových byznys modelů,“ komentoval studii Jean Lassignardie, globální ředitel pro prodej a marketing, Capgemini Financial Services. „Ať už půjde o model produktového lídra, poskytovatele služeb nebo distributora. Tyto kroky umožní retailovým bankám dosáhnout pozitivnější zákaznické zkušenosti a pěstovat silné a dlouhodobé vztahy se zákazníky,“ dodal.
Grafika opravená v mailu!
Miliardy na účtech
Banka*Počet klientů v tis.*Výše vkladů v mld. korun*Objem poskytnutých úvěrů
Zuno Bank*37 tis*13 mld
Equa bank*13 tis*5,6 mld
Air Bank*25 tis*10 mld
pramen: banky
Dobře zhodnocené vklady
Maximální zhodnocení vkladů na spořicích účtech (v %, ročně)
Banka*spořicí účet*termínovaný účet
Zuno Bank*2,0*3,1
Equa bank*2,3*3,0
Air Bank*2,5*nenabízí
pramen: banky
Proč změnit banku
Jaké faktory mají pro klienty největší vliv při úvahách o změně banky
1. Kvalita služeb
2. Poplatky
3. Snadný přístup
4. Úrokové sazby
pramen: Zpráva o retailovém bankovnictví, Capgemini, Efma
GRAF
Chci jinou banku
Podíl klientů bank v dané zemi, kteří hodlají v následujících šesti měsících změnit banky nebo už se rozhodli pro změnu (v %)
Rakousko*34
Německo*33
Švýcarsko*22
Vietnam*15
Čína*12
Španělsko*12
Česká republika*7
Polsko*7
USA*7
Norsko*9
Belgie*7
Francie*5
Portugalsko*4
pramen: Zpráva o retailovém bankovnictví, Capgemini, Efma
