Většina manažerů souhlasí s přísnějšími kontrolami na letištích
Myslíte si, že další zpřísnění kontrol na letištích zvýší bezpečnost letecké dopravy?
- Ano 53,9 %
- Ne 41,1 %
- Nevím 5 %
Nigerijec Umar Farouk Abdul Mutallab se loni o Vánocích pokusil zničit výbuchem letadlo s pasažéry na lince z Amsterdamu do Detroitu. To posílilo obavy z teroristických atentátů. Prošel totiž všemi letištními kontrolami, aniž by si kdokoli všiml, že má ve spodkách ukrytou výbušninu. Vlády některých západních zemí se proto rozhodly zvýšit kontroly na letištích. Jejich součástí mají být i kontroverzní tělesné skenery, které při prohlídce odhalují též intimní partie pasažérů. Se zpřísněním kontrol na letištích souhlasí 53,9 procenta manažerů.
Patří mezi ně tento respondent: „Přísnější kontroly na letištích bezpečnost zvýší. Jinou otázkou však je hranice mezi zajištěním potřebné bezpečnosti a omezením osobní svobody. Pokud chceme využívat výhod letecké dopravy a je-li reálná i hrozba terorismu, pak jiné řešení než přísnější kontroly neexistuje.“
Opačný názor zaujímá další manažer: „Z dlouhodobého hlediska se bezpečnost zásadně nezvýší. Na každé bezpečnostní opatření se totiž v minulosti vždy našel způsob, jak je obejít nebo snížit jeho účinnost. Dalším faktorem jsou chyby lidí při vyhodnocování informací získaných při kontrolách – zejména rentgenových snímků zavazadel.“
Jiná výhrada se objevuje v této kladné odpovědi: „Určitě zvýší. Otázkou však zůstává, jak další snížení komfortu cestování ovlivní konkurenceschopnost letecké dopravy. Již dnes totiž cestující na kratší vzdálenosti v zemích s rozvinutou dopravní železniční a dálniční infrastrukturou pečlivě zvažují všechny aspekty jednotlivých druhů dopravy – doba strávená cestováním včetně odbavení, komfort, cena.“
Záporně odpovídá následující respondent: „Opatření pouze reaguje na již odhalené skutečnosti. Riziko ,útoku‘ v letecké dopravě zůstane konstantní. A lze očekávat přesun rizikových aktivit do jiného, ,méně hlídaného prostoru‘. Mnohem horší však je, že oproti letecké dopravě jsou ostatní sféry veřejné dopravy chráněny minimálně. To může lákat k přesunu extremistických činností do nich. Opatření na letištích mě neuklidnila.“
Osobní zkušenost s kontrolou nabízí tato kladná odpověď: „Jde především o to, aby byly kontroly prováděny správně. A aby bezpečnostní služby dokázaly přemýšlet o možných nových hrozbách, a těm pak kontroly odpovídaly. Jinak je to jen kontrola kvůli kontrole. A můžete se dožít paradoxní situace, která se přihodila mně. Na letišti mi sice zabavili nůžtičky na nehty a mrňavý pilníček, ale na palubě letadla rozdali příbory s docela ostrými noži, jež byly určitě nebezpečnější než zabavené věci.“
Zásadní pochybnosti se vyskytují v jiné záporné odpovědi: „Další zpřísnění kontrol na letištích pouze zvýší … letištní a bezpečnostní poplatky, zpomalí již dnes zdlouhavý proces odbavení a ,vyžene‘ potenciální zákazníky leteckých společností na středně dlouhé a především krátké kontinentální lety do automobilové a železniční dopravy. Některé letecké společnosti proto budou muset i během sezony změnit letový řád, zrušit další linky a propustit mnoho dalších zaměstnanců. Tudy cesta nevede.
Spíše bych se zamyslel nad tím, kdo jsou dosud usvědčení a dopadení teroristé a odkud se rekrutují. Odpověď je jasná. Všichni muslimové nejsou teroristy, ale dosud všichni letečtí teroristé jimi byli. Tito islámští fanatici jsou připravení vraždit kdekoli na světě, lidský život pro ně nemá žádnou cenu. Tímto směrem je proto třeba vést pozornost bezpečnostních složek a tajných služeb. Pseudoochránci lidských práv sice budou křičet, že je to nehumánní, ale pokud se Evropa rychle nevzpamatuje, těžce na to doplatí. Ani jeden politik Evropské unie dosud nepojmenoval problém pravým jménem, a proto si nelze dělat iluze, že její členské státy naleznou správné řešení. Co se ještě musí stát a kolik lidí kvůli teroristům zahynout, aby se Evropa probudila z falešné demokracie?“
Kladně odpovídá tento manažer: „Jednoznačně zvýší. Omezení osobní svobody je bohužel nutným vedlejším důsledkem těchto kontrol. Kontroly je třeba operativně přizpůsobovat situaci, provádět je nerutinním individuálním způsobem a zavést adekvátní technologie. Tomu by měla napomoci systémová výměna informací mezi bezpečnostními složkami a operativní zaměření na cestující z určitých podezřelých linek nebo z méně bezpečných národností. A měl by být také vypracován etický kód pro zacházení s informacemi.“
Odpovídalo 141 manažerů
