Ú s t a v a
Po silných slovech o nutnosti zásadních změn v ústavním pořádku ČSSD a ODS notně zmírnily rétoriku. Kvůli volebnímu systému se prý Ústava měnit nemusí, v dalších věcech půjde jen o dotažení detailů.
Klausova i Zemanova strana se shodují, že současná Ústava neumožňuje vytvořit v zemi stabilní politický systém. Po trablech, které opakovaně provázely pokusy vytvořit po volbách většinovou vládu, se proto rozhodly, že spojí své síly a některé pasáže v Ústavě změní.
Zpočátku vše vypadalo tak, že jde především o změnu volebního systému z poměrného na většinový, nyní se ale zdá, že zásah do Ústavy nebude tak osudný. Miloš Zeman totiž přišel s jiným řešením. Stačí jen upravit volební zákon tak, aby se vytvořilo jedenaosmdesát menších volebních obvodů, čímž by se zajistila bližší vazba mezi poslancem a voličem. Vlk by se nažral a koza zůstala celá - poměrný volební systém bude v Ústavě zachován, ale bude mít výrazné většinové prvky.
Václav Klaus sice nadále trvá na zavedení většinového jednokolového systému podle britského vzoru, jeho straníci však již tak vyhrocený názor nemají. Sociálním demokratům nejsou totiž tak velké zásahy do Ústavy po chuti, a tak alespoň některým představitelům ODS dochází, že pokud se mají dohodnout, budou muset slevit.
„Je pravdou, že můžeme jít i cestou prostého zákona. Mně sice připadá lepší hra s otevřeným hledím - dávám-li do volebního zákona prvky, které výrazně posilují většinový systém voleb - je férovější říci to i v Ústavě, ale jinak proti tomu nic nemám, podává ruku sociální demokracii místopředseda ODS Ivan Langer.
Ani u sociálních demokratů však nejsou pohledy na ústavu jednotné. Jeden z jejích největších kritiků, poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský, považuje představu svého stranického šéfa za nedotaženou. Podle něj lze sblížit vztah mezi poslancem a voličem i jinými způsoby, například zavedením německého modelu. Tam má volič k dispozici dva hlasy - jeden věnuje poslanci ve svém obvodě, druhý straně.
Tato varianta se zatím jeví jako nejpravděpodobnější kandidát na úspěch. „Očekávám, že se nakonec potkáme někde u toho kombinovaného systému, souhlasí Langer.
Menší parlamentní strany semknutí ODS a ČSSD vylekalo natolik, že začaly mluvit o ohrožení demokracie v zemi. Zavedení většinového, či kombinovaného volebního systému by totiž pro ně znamenalo odchod z politického výsluní, což se jim pochopitelně nelíbí.
Unii svobody, která má změnu volebního systému dokonce napsanou v programu a nyní proti ní nemůže protestovat, nezbylo než si postesknout: nelíbí se nám vyřazení z diskuse. „Chápu jejich momentální odpor oponentů, ale myslím, že to vytáhli jako jednoduché a čitelné téma pro voliče, stěžuje si Langer. Osočování parlamentních trpaslíků se nejsilnější strany brání - nesnažíme se o ústavní převrat, chceme jen zdokonalit Ústavu.
Pokud jde o ony kosmetické úpravy, které jsou na programu jednání o změnách v ústavním pořádku, političtí rivalové se vzácně shodují. Především jde o omezení pravomocí prezidenta. Tyto diskuse podle Zdeňka Jičínského paradoxně vyvolal sám Havel, když při povolebních jednáních párkrát zapochyboval o tom, jak kterou pasáž Ústavy vykládat.
ČSSD i ODS nyní chtějí, aby bylo v Ústavě jasně řečeno, že prezident musí jednáním o sestavení vlády pověřit zástupce vítězné strany, a ne aby to jako doposud bylo pouze na jeho libovůli. Hodlají také zavést zcela nový ústavní prvek nazvaný vláda v demisi. Jím odeberou designované vládě pravomoc vydávat po volbách zásadní rozhodnutí.
Změn se zřejmě dočká i institut prezidentských milostí - prezident by již neměl mít možnost vstupovat do trestního řízení a milost bude moci udělit až po vyřknutí soudního ortelu. Do diskusí o otevření Ústavy vstoupily již i další parlamentní strany. Lidovečtí poslanci úspěšně protáhli prvním čtením ve sněmovně návrh ústavního zákona na omezení trestněprávní imunity poslanců, komunisté zase chtějí ústavně zakotvit referendum.
Zásahům do Ústavy tím ale konec být nemusí. Začátkem příštího roku by totiž měla začít fungovat speciální parlamentní komise pro ústavní změny, ve které budou poměrně zastoupeny všechny strany. Komise by pak na konci léta měla se seznamem nápadů předstoupit před poslance.
