Firma Ernst & Young, od roku 2013 známá jako EY, se spolu s Deloitte, KPMG a PwC řadí mezi největší globální hráče v oblasti firemního poradenství. Dohromady tvoří takzvanou Velkou čtyřku, která poslední dvě dekády svoji pozici na trhu úspěšně upevňuje. To se letos mělo změnit, neboť EY plánovala svoji poradenskou divizi vyčlenit a nechat ji na burze zalistovat pod zcela novým jménem. Nakonec to ale vypadá, že vše zůstane při starém. Vedení společnosti totiž v minulých dnech chystaný krok odvolalo, respektive jej odložilo na neurčito.
Podle oficiálního stanoviska zveřejněného serverem televizní stanice BBC zastavila rozdělení americká pobočka, která zajišťuje až 40 procent všech transakcí firmy. Proč se rozhodla změnu nadále nepodporovat, zatím jasné není. Jisté ale je, že americké úřady patřily vedle evropských a britských k těm, které už dříve EY upozorňovaly na střet zájmů a nesprávné pracovní postupy a vyzývaly ji k zásadním reformám. Místo nich se však nyní dočkaly pravého opaku.
„Uvědomujeme si, jaké problémy oddělení našich podniků přináší. Je potřeba najít způsob, který podpoří rozvoj a konkurenceschopnost obou divizí. Potřebujeme tedy více času i vyšší investice, než jsme původně odhadovali,“ řekli britské veřejnoprávní televizi zástupci vedení společnosti. Celý projekt je dle informací listu The Wall Street Journal (WSJ) měl vyjít na částku více než 100 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 2,1 miliardy korun).
Zklamaní partneři, pokuty a zákazy
Dle dřívějších informací měla EY získat skrze avizovaný vstup na burzu od investorů sumu 10 miliard dolarů, a to výměnou za 15procentní podíl. Peníze by si mezi sebe rozdělili někteří ze stávajících majitelů firmy, respektive obchodních partnerů. Jejich roční plat se zpravidla pohybuje mezi 850 až 900 tisíci dolarů, přičemž takto by si přišli v podstatě na dvojnásobek, jak před časem s odkazem na WSJ uvedl web Financial Times.
Ti, kdo by si v nově vzniklé firmě koupili podíl, na tom potenciálně mohli být ještě o dost lépe. Jejich hodnotu totiž WSJ původně vyčíslil na sedmi- až devítinásobek uvedené roční výplaty, tedy na zhruba osm milionů dolarů.
Otázkou rovněž je, jak na nejnovější vývoj zareagují současní zákazníci. Spekuluje se, že řada z nich zamíří ke konkurenci, totiž k ostatním firmám z Velké čtyřky. To by na trhu mohlo způsobit nebývalý chaos.
Aby toho nebylo málo, musí EY v současnosti řešit i spoustu dalších problémů, jež mají potenciál její výsadní postavení ohrozit. Například německý regulační úřad společnosti nedávno udělil pokutu půl milionu eur (11,7 milionu korun) za špatně vedené účetnictví zkrachovalé fintechové firmy Wirecard. Stalo se tak poté, co vyšlo najevo, že zadluženému podniku chybí na účtech 1,9 miliardy eur, které však oficiálně vykazovala. Součástí pokuty byl rovněž zákaz provádět v příštích dvou letech audity firem veřejného zájmu.
V loňském roce byla EY pro změnu obviněna z klamání spotřebitelů, kterého se dopustila při podvodech během licenčních zkoušek. Od americké Komise pro cenné papíry (SEC) kvůli tomu dostala penále ve výši 100 milionů dolarů, což představovalo nejvyšší trest pro auditorskou společnost v historii.
