Nedávná slova předsedy slovenského parlamentu Richarda Sulíka o tom, že by se jeho země měla připravit na návrat ke koruně, se v Bratislavě nesetkala s velkým pochopením. Slovensko si letos „nadrobilo“ dost už tím, že se jako jediný, a přitom poměrně čerstvý člen eurozóny odmítlo připojit k pomoci zadluženému Řecku, a zjevně se nechce dostat do pozice zlobivého dítka měnové unie.
Sulík si v textu pro deník Hospodárske noviny postěžoval, že pravidla v zemích eurozóny neplatí pro všechny stejně, a zkritizoval přebírání dluhů za neukázněné členské státy. „Proto je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečem lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny,“ napsal bývalý úspěšný podnikatel, jehož diplomová práce stála před lety na počátku zavedení rovné daně.
Nápad, že by se Slovensko mělo znovu vrátit k vlastním bankovkám s národními buditeli, odmítli premiérka Iveta Radičová i ministr financí Ivan Mikloš. Ten sice připustil, že „je třeba být připraven na všechny alternativy“, varoval však před enormními náklady a důsledky takového kroku.
Sulík si tak za svůj návrh vysloužil nakonec spíš štiplavé komentáře o populismu, které však poněkud opomenuly fakt, že prolomil jakési tabu. Slovensko v minulosti bralo plnění maastrichtských kritérií velmi vážně, výhodnost eura pod Tatrami nezpochybňoval prakticky žádný z citovaných ekonomů a s přísnou fiskální politikou se před lety kvůli vstupu do vlády ztotožnila i nacionalistická SNS.
