Bakeries International i Delta pekárny budou žalovat antimonopolní úřad
Největší čeští mlynáři a pekaři si půjdou stěžovat na postup státních úřadů k soudu. Ačkoliv Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) svým druhostupňovým rozhodnutím definitivně zamítl fúzi lucemburské společnosti Bakeries International (která v ČR skrze koncern Ramill ovládá pekárny a mlýny Odkolek) s českou firmou Delta pekárny, kauza tím nekončí. „Obě firmy podají správní žaloby,“ řekl minulou středu týdeníku EURO Marko Pařík, spolumajitel, předseda představenstva a generální ředitel Delta pekáren.
Každá rodina 2200 navíc.
Paříkovi se nelíbí nejen samotný fakt, že antimonopolní úřad fúzi nepovolil, ale i zdůvodnění z úst předsedy Josefa Bednáře. „Oni totálně ignorovali naše argumenty. Ve svém rozhodnutí kromě jiného uvedli, že roční náklady čtyřčlenné rodiny by v důsledku fúze vzrostly o 2200 korun. Nenapsali, že by v důsledku zneužití dominantního postavení teoreticky mohly vzrůst, ale natvrdo napsali, že vzrostou. Nechápu, jak k takovému hausnumeru mohli dojít. Hlavním motivem námi plánované fúze není zdražování, ale racionalizace výroby a úspora nákladů, abychom byli schopni současné ceny udržet. Chceme vyrábět v zásadě stejný objem pečiva, ale na méně místech, lépe využívat výrobní kapacity, zavádět výkonnější linky, lepší logistiku. Už jsme zavřeli pekárnu ve Valašském Meziříčí, Mladé Boleslavi, teď přijde na řadu Hodonín,“ naznačuje zvolenou cestu Pařík. Zdůrazňuje, že spojením Odkolka s Deltou by vznikl subjekt, který by měl „jen“ 26,9 procenta pekárenského trhu. Připomíná, že obě firmy již dříve spojily své mlýnské kapacity (jejich tržní podíl dnes dosahuje 37 procent), přičemž tuto procentuálně větší fúzi Bednářúv úřad povolil. Rozhodnutí antimonopolního úřadu přijala s rozpaky i odborná veřejnost. Advokát Martin Nedelka z kanceláře Gleiss Lutz, odborník na soutěžní právo, též postrádá přesvědčivé zdůvodnění. „Z kusých informací, které se ke mně zatím dostaly, není zcela zřejmé, že dopady na konkurenci byly skutečně objektivně zhodnoceny. Nejsem si vůbec jist, nakolik je možné, že tu vznikne tak dominantní soutěžitel, který by všechny ostatní zlikvidoval, jak předseda Bednář uvedl. Je vůbec otázkou, jak by je mohl zlikvidovat, když významná část spotřebitelů dává přednost menším pekárnám před průmyslovými. Navíc, jak by mohl šroubovat ceny za situace, kdy mu v tom brání silné obchodní řetězce?“ očekává odpovědi právník Nedelka. Filip Vrána z tiskového odboru ÚOHS uvedl, že rozhodnutí úřadu bude s podrobným zdůvodněním zveřejněno na internetu v horizontu jednoho až dvou týdnů (až účastnící řízení vyznačí údaje, které považují za součást svého obchodního tajemství).
Konkurence v každé větší obci.
Rozčarování neskrývá Stanislav Musil, generální sekretář Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů. „Osobně bych se nebál rozhodnutí označit za nehorázné. Úřad opět rozhodl v zájmu obchodníků. Je třeba mít na zřeteli, že v oblasti pekárenství je registrováno asi 2500 subjektů. Podle dostupných údajů je tu kolem šedesáti firem, které mají více než stovku zaměstnanců a téměř čtyři stovky firem více jak dvacet. Málokde panuje tak ostrá konkurence a žádná z firem není tak velká, aby byla schopna čelit diktátu řetězců,“ tvrdí Musil. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která registruje všechny pekárny, týdeníku EURO minulý týden sdělila, že v současné době je v celé ČR přesně 2440 pekárenských provozoven. Lze tak říci, že jsou v každé větší obci. Postoj menších výrobců k fúzi je spíše neutrální. Vladimír Varmuža, vlastník pekárny v Boršicích u Uherského Hradiště, soudí, že zásadní otázkou je, kam by silný subjekt na mlýnském a pekárenském trhu směřoval. „Pokud by se snažil dále zvýšit podíl na trhu i za cenu prodeje pečiva pod výrobními náklady, jak se dnes často stává, potom by to pro nás znamenalo pohromu. Jestliže by ale svou větší sílu využil ke zrovnoprávnění vztahu mezi pekaři a obchodem, k dosažení lepších cen pečiva, potom bychom z toho i my mohli do jisté míry profitovat. V současné době je situace tristní - náklady máme z osmdesáti procent srovnatelné se zahraničím, ale ceny jsou třetinové,“ uvádí Varmuža, jehož podnik se zhruba padesáti zaměstnanci patří v oboru ke středně velkým.
Pivo trochu jinak.
Pekař z Boršic může vycházet ze situace na trhu s pivem, kde lídr trhu, Plzeňský Prazdroj, dnes hraje naprosto zásadní roli v oblasti cenové politiky a všechny menší subjekty jeho pravidelné zdražování většinou dotahují. Když se hovoří o pivovarnictví, nelze zapomenout, že fúze Prazdroje s Radegastem byla v roce 1999 povolena, přestože spojené subjekty získaly 54 procent trhu čepovaného piva a 48 procent v lahvovém pivu, přičemž počet soutěžitelů je nepoměrně nižší než v pekárenství. Konzistentnost politiky ÚOHS může ilustrovat fakt, že v roce 1997 tu samou fúzi pivovarů úřad nejdříve zamítl, jelikož prý klady ze spojení plynoucí nepřevažují nad zápory. Nakonec ale kupodivu převážily. „Jsem opravdu velmi zvědav, jak pan předseda Bednář dokáže před soudem své rozhodnutí obhájit,“ nemůže se už dočkat procesu spolumajitel Delta pekáren Marko Pařík.
Zničující dopady
Je to teprve třetí případ z více než tisícovky posuzovaných, kdy antimonopolní úřad fúzi nepovolil. Předtím zamítl spojení českých výrobců minerálek a fúzi cukrovarů.
Jak předseda ÚOHS Josef Bednář uvedl, při posouzení návrhu byla zhodnocena všechna rozhodující kritéria pro zjištění dopadů z koncentrace na trh (výše tržního podílu spojením vzniklého subjektu, odstup tržních podílů nejbližších konkurentů, hospodářská a finanční síla spojujících se soutěžitelů, schopnost komplexně zásobovat odběratele, zejména obchodní řetězce, významné rozšíření výrobkového portfolia, jakož i kontrola podstatné části surovinové základny - mouky pro pekárenskou, cukrářskou a těstárenskou výrobu). Zejména prý ale byly zhodnoceny možné cenové dopady na spotřebitele. „Vznikl by tak obrovský komplex, který by zadusil jakoukoliv konkurenci a měl by možnost lehce zvyšovat ceny, což by mělo zničující dopady na občany ČR,“ uvedl doslova Bednář.
Spojením vzniklý subjekt by podle něj disponoval takovou finanční a hospodářskou silou, jež by mu umožnila „chovat se v podstatné míře nezávisle na ostatních soutěžitelích a spotřebitelích, což by mohlo vést ke značnému omezení hospodářské soutěže na trhu čerstvého běžného pečiva a chleba v České republice“.
