Pražská Slavia svého majitele prozradit nehodlá...
Komu tedy bude patřit nejmodernější stadion v Česku?
Geniální tah, či zase nějaká „sešívaná“ habaďura? Tak zapůsobila zpráva, kterou generální ředitel Slavie Petr Doležal 13. prosince potvrdil týdeníku EURO jako prvnímu médiu: klub již rok a půl nevlastní její dlouholetý majoritní akcionář – britská investiční skupina Enic, Ač později toto sdělení bagatelizoval, že „jde o starou informaci, která byla publikována už v roce 2006 v běžné tiskové zprávě,“ v médiích se po ní doslova zaprášilo.
Doležal týdeníku EURO řekl, že 61 procent akcií Slavie drží česká finanční a poradenská společnost Key Investments a Enic, někdejší vlastník více než 97 procent akcií, má již jen 31 procent. Doležalova informace byla „stará“ jen pro opravdu úzký okruh lidí. Dokonce i kapitán týmu Stanislav Vlček ji totiž komentoval slovy: „Zapnul jsem si internet a koukám na to jako blázen.“
Jenom správce.
Předseda představenstva Key Investments Daniel Brzkovský překvapený nebyl: „Zprávu nemohu potvrdit ani vyvrátit. Jako firma ale rozhodně nejsme vlastníkem akcií Slavie Praha. Naše společnost se zabývá zprostředkováním obchodů a správou akcií pro své klienty,“ uvedl. Další podrobnosti odmítl sdělit s odkazem na obchodní tajemství. Na přímou otázku, zda je klientem velký příznivec Slavie Stanislav Gross, Brzkovský odpověděl: „Tady budu vstřícný. V tomto případě to mohu vyloučit.“ Otázka byla logická, protože Stanislav Gross už klientem Key Investments dříve byl, na nákup akcií Moravia Energo mu, jak známo, půjčila slovenská pobočka Key Investments. Poradce firmy Key Investments Vladimír Kroužecký ještě doplnil, že jméno klienta jeho firma nemůže sdělit ani v případě, že by měla jeho souhlas: „Pokud by chtěl klient své jméno prozradit, udělal by to sám.“ Tím přísun kvalifikovaných informací skončil.
Samá mlha.
Podle obchodního rejstříku jsou jedinými členy představenstva společnosti SK Slavia Praha – fotbal Petr Doležal a podnikatel Tomáš Rosen. Ti začali následně mlžit, že „jméno pravého majitele klubu sdělit nemohou a zřejmě mu vyhovuje zůstat v anonymitě.“ Roman Vik, představitel generálního sponzora Slavie, Canarie Travel, uvedl, že netuší, komu fotbalový klub vlastně patří. „Jednáme pouze s vedením Slavie,“ řekl týdeníku EURO. V utajování informací je napodobil i licenční manažer Českomoravského fotbalového svazu Stanislav Rýznar. „To je součást takzvaného obchodního tajemství, důvěry mezi kluby a mezi ČMFS, ale můžu potvrdit, že známe akcionářskou strukturu SK Slavie Praha,“ řekl televizi Prima.
Jasno nepřinesla ani valná hromada, která se konala 19. prosince za zavřenými dveřmi ve strahovském tiskovém středisku Slavie. „Jediným účelem svolané valné hromady bylo projednání a schválení hospodářských výsledků společnosti za rok 2005/2006. Valná hromada měla bezproblémový průběh, byly projednány standardní body, předložené dokumenty byly schváleny,“ uvedla Slavia na svých internetových stránkách.
Rosen, Leška či Enic?
Ve spekulacích o novém majiteli Slavie se začala objevovat pestrá škála jmen. Jménům Doležala a Rosena nahrával fakt, že ke změně vlastníka mělo dojít zhruba v době, kdy oba do Slavie nastupovali. Doležal střídal na postu tehdejšího generálního ředitele Vladimíra Lešku, Rosen přicházel jako nový člen představenstva. Oba však tyto spekulace nechali bez komentáře a dál o majiteli sešívaných hovořili jako o třetí osobě.
Na dlouholetém šéfovi Slavie Leškovi samozřejmě také ulpělo „podezření“. „Držím pouze pět akcií klubu a na poslední valnou hromadu Slavie jsem navíc pro pracovní vytížení ani nemohl dorazit,“ odpověděl Leška týdeníku EURO.
Jednou z verzí je i to, že někdejší majoritní vlastník Enic správou 61 procent slávistických akcií Key investments pouze pověřil, aby vyhověl regulím asociace UEFA, podle nichž nesmějí mít kluby v jedné soutěži stejného majitele. Enic totiž dlouhodobě drží většinu v britském Tottenhamu. Tento osmý nejbohatší klub světa, jak ho prezentoval při rozhovoru s týdeníkem EURO v roce 2005 finanční ředitel Enicu Matthew Collecott, se loni střetl v předkole o Ligu mistrů právě se Slavií a Enic si mohl k českému správci své akcie tedy pouze zkušeně uklidit. Tah by to byl skutečně důmyslný, protože letos na jaře na sebe Tottenham se Slavií v poháru UEFA shodou okolností opět narazí a problém by byl zpátky.
Vzhledem k finančním obtížím Slavie se od doby, co ji Enic v říjnu 1997 koupil, o jejím prodeji spekulovalo velice často. Nejvíce však na začátku roku 2005, kdy se hovořilo o pokročilých námluvách s tajným kupcem a částce od 150 do 300 milionů korun. Matthew Collecott však tehdy týdeníku EURO řekl, že otázka prodeje českého klubu není na pořadu dne.
Hlavní perla v Edenu.
Honba za utajeným vlastníkem Slavie má však ještě pikantnější příchuť. Málokdo zřejmě ví, že vlastník fotbalové Slavie bude i majitelem nově budovaného nejmodernějšího fotbalového stadionu a multifunkčního areálu v České republice. V pražském Edenu se stavba za jednu miliardu korun již dokončuje a firma Hochtief ji má předat v březnu 2008. „Do splacení závazků, které vyplývají z výstavby areálu, je vlastníkem stadionu investor, společnost E Side Property Limited, která vznikla proto, aby stadion bezpečně financovala. E Side, která kopíruje akcionářskou strukturu Slavie, nese celé břímě financování a garancí vůči finančním institucím,“ stojí na webu eside.cz. Ani E Side však nehodlá svého majoritního akcionáře prozradit. „Akcionářskou strukturu E Side nemáme oprávnění nijak komentovat,“ odpověděl týdeníku EURO manažer společnosti Alexandr Kliment. A aby se začarovaný kruh dokonale uzavřel, Daniel Brzkovský týdeníku EURO napsal: „Key Investments nedrží žádné akcie E Side Property a nepodílí se na výstavbě stadionu v Edenu.“
Jak dlouho vydrží?
Utajený vlastník Slavie je sice za dané situace velmi dobrá marketingová značka, otázkou je, jak dlouho její punc vydrží. Do hry se totiž už vložil místopředseda Českomoravského fotbalového svazu, fakticky však šéf českého fotbalu Vlastimil Košťál. „Neumím si představit, že bychom v lize měli klub bez transparentního majitele,“ řekl serveru Aktuálně.cz. Současně zdůraznil, že kdyby si slávisté nemohli na jméno svého majitele dlouho vzpomenout, měl by klub vážné problémy s udělením licence pro příští sezonu.
