V ČR má několik tisíc lidí nelegální majetek, u něhož chybí vazba k trestnému činu
Nepatříte k těm, kdo věří na mimozemšťany či na pohádkové poklady? Možná děláte chybu. Mezi námi žijí lidé, kteří by vám existenci jednoho či druhého mohli potvrdit. A nejen to. Pohádkové bohatství podivného, pravděpodobně mimozemského původu si užívají.
Přáli byste si mít zítra na účtu „jen tak“ milion korun? Nebo deset milionů? A co třeba sto milionů? Zdá se vám to nemožné? Věřte, nebo nevěřte, jeden podnikatel z Královéhradecka si během dvou let zřídil celkem sedmnáct účtů a životních pojištění a vložil na ně částku v celkové výši přes 167 milionů korun. O žádný výdělek přitom nešlo. Jde o příběh o židovském pokladu. Tedy o údajném židovském pokladu.
UFO-zisky
Kriminalisté ve své praxi přicházejí velmi často do kontaktu s „pohádkovými bohatstvími“ zločinců, kterým je prokazována trestná činnost, a jejich majetek nebo finance jsou předmětem zajištění. Tedy „zmražení“ do doby vynesení pravomocného rozsudku soudu o vině a trestu a propadnutí takových majetků. Jen finanční policie během své dvouleté existence zajistila majetky v hodnotě značně přesahující tři miliardy korun. Vedle těchto kriminálních kauz, při nichž se podaří nelegální zdroj prostředků odhalit a prokázat a výnosy z trestné činnosti zajistit, je však velký počet případů, kdy obrovské nelegální majetky zůstávají mimo dosah policie a jsou v podstatě nedotknutelné.
V České republice žije dle odhadů několik tisíc lidí disponujících majetkem, který evidentně nevydělali, nezdědili, nevyhráli v loterii, nerestituovali, nedostali darem ani nezískali žádným jiným legálním způsobem. Jde o majetek získaný jinak než legálně, přitom však držený osobami, jejichž trestná činnost nikdy nevyšla najevo nebo nebyla objasněna. Nebo objasněna byla, ale stopy vedoucí k výnosu jsou vyhaslé. Či jde o majetek držený osobami, které nebyly z trestné činnosti usvědčeny nebo se samy žádné nedopustily. Podstatným znakem je, že chybí průkazná vazba mezi majetkem a spáchaným trestným činem. Jde tedy o majetky z neznámých, neidentifikovatelných zdrojů, pro které se vžil výstižný název „UFO-zisky“. Hodnota majetků, takzvaných UFO-zisků, například luxusních vozidel, lodí či letadel, nemovitostí, šperků, uměleckých děl a jiných exkluzivních komodit nebo velkých finančních hotovostí či cenných papírů, se v České republice odhaduje na několik set miliard korun.
Bizarní vysvětlení
Jak tedy nejlépe definovat ony „UFO-zisky“? Někteří lidé v naší zemi zřejmě mají za to, že jde o majetek mimozemšťanů, kterým byli obdarováni nejšťastnější z pozemšťanů. Možná právě proto současný ministr vnitra Ivan Langer považoval finanční policii za nadbytečnou a nechal ji rozprášit. Někteří lidé se domnívají, že jde o majetek, který byl přímo, anebo nepřímo vygenerován z nelegálních zdrojů, u něhož však nelze prokázat původ v konkrétní trestné činnosti. Jde o majetek, který může náležet jak pachateli trestné činnosti, tak osobě, jež se trestného činu nikdy nedopustila.
Vysvětlí podezřelé osoby, jak k bohatství přišly? Obvykle nikoli. Nic totiž vysvětlovat nemusejí. V trestním právu neexistuje žádný nástroj, kterým by bylo možné takovou osobu přimět k vysvětlení původu drženého majetku. Může tedy být člověk, jenž má na svých osobních účtech stamiliony, které nemohl nikdy legálně získat, a přesto nemusí policii nic vysvětlovat. A ani mu nehrozí, že by policie mohla tyto finanční prostředky či jiný majetek zajistit. Vysvětlení původu majetku nastává jen v menšině případů, při „dobré“ vůli takové osoby. Taková vysvětlení jsou často velmi bizarní, nevěrohodná, ale přitom postavena tak, že je policie nedokáže vyvrátit.
Věrohodný příběh?
Jak je to s příběhem o židovském pokladu? Značná finanční částka, kterou podnikatel vložil na účty, naprosto neodpovídala jeho legálním příjmům. Provedené šetření však neposkytlo žádnou odpověď na otázku, zda jde o prostředky, které jsou výnosem z trestné činnosti. A ani na to kdy, kde, kdo a jakou trestnou činností tuto částku vygeneroval. Podezřelý muž při výslechu před kriminalisty rozvíjel těžko uvěřitelný příběh, který vedl až k událostem za druhé světové války. Peníze, které vložil na účty, pocházejí z půjčky, již mu poskytli jeho rodiče v roce 1991. Rodiče získali tyto prostředky od matky jeho otce jako dar v roce 1974 - tehdy to však byly americké dolary v celkové hodnotě 6,6 milionu. Babička podezřelého získala tyto prostředky (dolary v hotovosti) opět od své matky. Matka babičky podezřelého dostala tyto prostředky darem od své švagrové. Manžel švagrové matky babičky podezřelého provozoval údajně v době druhé světové války nezjištěnou realitní kancelář a uvedené peněžní prostředky měl získat takzvaně „do úschovy“ za prodané nemovitosti Židů, kteří byli nuceně odsunováni do koncentračních táborů.
Může být tento příběh pravdivý, nebo jde jen o zdařilý pokus, jak legalizovat peníze, které jsou výnosem ze zločinu? Konzultace kriminalistů s odborníky jen umocnila pochyby o věrohodnosti příběhu. Většina osob, které byly nebo měly být aktéry tohoto případu však v době jeho prověřování již nežila. A rovněž se nepodařilo určit osobu realitního makléře ani jeho manželky, kteří byli či měli být prvními postavami v časové ose příběhu.
Odložení případu
Jedná se tedy v tomto případě o zločin? A pokud ano, o jaký? Kdo a jakým jednáním se jej měl dopustit? Pochybnosti, byť sebevětší, k obvinění žádné konkrétní osoby nestačí. Bylo zjišťováno, zda se podezřelý podnikatel nedopustil trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Pro to však chyběly důkazy. Nebylo možné určit, zda a z jaké predikativní trestné činnosti finanční prostředky pocházejí. V průběhu šetření bylo rovněž zjištěno, že darování dolarů v roce 1974 rodina úřadům nenahlásila a neodvedla darovací daň. Navíc porušila tehdy platný devizový zákon. Předci podezřelého se také mohli dopustit trestného činu zpronevěry, protože se svěřeným židovským majetkem nakládali jako s vlastním. Rovněž bylo zkoumáno, zda nebyly naplněny znaky trestného činu zatajení věci. I kdyby však byl spáchán některý z těchto trestných činů, s ohledem na uplynulou dobu by bylo trestní stíhání již promlčeno. Z těchto důvodů nakonec státní zástupce rozhodl o odložení případu.
Bezpečnostní riziko
Bohatství tedy nakonec zůstalo v držení podezřelého a jeho příbuzných a zřejmě neexistuje žádný nástroj, jak tyto prostředky odčerpat. Bez ohledu na to, zda tyto prostředky ve skutečnosti pocházely, nebo nepocházely z trestné činnosti, tento příběh dává návod každému, jak bez námahy peníze z trestné činnosti legalizovat.
Policie ani jiné orgány činné v trestním řízení v České republice tedy nemají možnost v podobných situacích takové osoby trestně stíhat, žalovat či soudit. A rovněž neexistuje žádná možnost takový majetek zajišťovat či následně konfiskovat. V praxi platí, že není-li predikativního trestného činu, nemůže být ani trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, i když se zdá, že tento stav odporuje zdravému rozumu (logika napovídá, že majetek mohu získat legálně, nebo nelegálně).
Není pochyb, že tento fenomén představuje mimořádně vážné bezpečnostní riziko, jež významně ohrožuje celou společnost. A může ohrozit nejen politický systém země, ale i bezpečnost Českého státu. Můžete hádat, k čemu všemu lze takové prostředky použít.
Souvislosti
Co jsou „UFO-zisky“?
Někteří lidé se domnívají, že jde o majetek, který byl přímo, anebo nepřímo vygenerován z nelegálních zdrojů.
Jeho původ však nelze prokázat v konkrétní trestné činnosti.
Jde o majetek, který může náležet jak pachateli trestné činnosti, tak osobě, jež se trestného činu nikdy nedopustila.
Neexistuje žádná možnost, jak takový majetek zajišťovat či následně konfiskovat.
V praxi platí, že není-li predikativního trestného činu, nemůže být ani trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.
Tento fenomén představuje mimořádně vážné bezpečnostní riziko, jež významně ohrožuje celou společnost.
