Válečný konflikt může snížit počet turistů o čtvrtinu Cestovní ruch vloni vydělal pouze sto miliard korun, letos by to mělo být sto dvacet miliard. Očekávání však může nabourat například válečný konflikt v Iráku. Loňský rok nesplnil v oblasti turistického ruchu očekávání podnikatelů.
Válečný konflikt může snížit počet turistů o čtvrtinu
Cestovní ruch vloni vydělal pouze sto miliard korun, letos by to mělo být sto dvacet miliard. Očekávání však může nabourat například válečný konflikt v Iráku.
Loňský rok nesplnil v oblasti turistického ruchu očekávání podnikatelů. Počet zahraničních návštěvníků klesl podle odhadu odborníků oproti roku 2001 o patnáct procent na 4,5 (5,8) milionu. Podle tiskové tajemnice České centrály cestovního ruchu Zuzany Domalípové to nebylo pouze vlivem srpnových povodní. „Klesající trend lze vysledovat již od počátku roku,“ uvedla Domalípová. Podle ředitele analytické firmy Mag Consulting Jaromíra Beránka by se však příjezdová turistika mohla z povodní vzpamatovat do poloviny letošního roku. Ovšem pouze v případě, že nenastanou události, které budou mít na cestovní ruch negativní vliv, například válečný konflikt v Iráku. Devizové příjmy dosáhly vloni pouhých sto miliard korun, přičemž o rok dříve „vydělala“ turistika 118 miliard. Cestovní kanceláře dosáhly podle odhadů menších tržeb než v roce 2001, a to přibližně o osm set tisíc. Pro zahraniční návštěvníky zdražovala jejich pobyt silná koruna. Srpnové povodně, které zasáhly jižní Čechy a turisticky nejatraktivnější Prahu, znamenaly pro podnikatele v tomto ranku také čáru přes rozpočet. Nezbývá tedy, než doufat v lepší rok letošní. Ten by však z hlediska cestovního ruchu mohla velmi negativně poznamenat například válka v Iráku. Pokud Beránkova odhadu by případný konflikt v Iráku mohl počet zahraničních návštěvníků snížit až o čtvrtinu. V případě, že se negativní vlivy neobjeví, mohlo by Česko zaznamenat více než pět milionů příjezdů zahraničních turistů. Dopad na cestovní ruch mají ostatně podle Beránka už přípravy na válečný konflikt. Přesto odborníci odhadují příjmy z cestovního ruchu pro letošní rok na 120 miliard Kč. Ovšem s dodatkem, „pokud nás nepostihne nějaká další rána, jako byly loňské povodně“. Češi, kteří mají naopak namířeno na dovolenou za hranice, by mohli takový odpočinek pořídit dokonce zhruba ještě o pět procent levněji než vloni. Omezením cestováníchtivosti se totiž projevuje celosvětově a jeho důsledkem jsou volné ubytovací kapacity. Tato skutečnost by mohla donutit jejich majitele ještě snížit ceny. Podle odhadů Mag Consulting vycestovalo vloni na zahraniční dovolenou přibližně 3,9 milionu Čechů. Představuje to dvouprocentní meziroční pokles. Ovšem letos by podle této analytické firmy mohly výjezdy vzrůst na čtyři miliony. Analytici počítají s pozitivním vlivem například růstu mezd pracovníků státní správy na cestování do ciziny. Pokračovat má také trend zájmu o dražší a delší dovolenou. Podle každoročního výzkumu firmy Taylor Nelson Sofres Factum se průměrná délka pobytu zahraničních turistů v tuzemsku vloni snížila oproti roku 2001 z 6,3 dne na 5,7 dne. Nejdéle přitom v Česku pobývali Američané, Kanaďané a Rusové (9,8 dne), osm dní tu trávili Izraelci a sedm dní Belgičané. Nejkratší dobu pobytu zaznamenala firma u Poláků - čtyři dny a čtyři a půl dne tráví v České republice turisté z Německa a Rakouska. A kteří turisté jsou nejštědřejší? Už tradičně to jsou Japonci, kteří utratili v průměru 96 amerických dolarů na osobu a den. Následují Španělé s 93 dolary a Rusové s 92 dolary na osobu a den. Nejmenší výdaje mají v Česku Slováci, kteří utratili jen 26 dolarů na osobu a den. Ještě šetrnější byli Poláci s 21 dolary. Podle údajů České centrály cestovního ruchu, která sleduje také dvacet zemí, z nichž k nám přijíždějí lidé nejvíc, největší nárůst návštěvníků jsme vloni zaznamenali z Řecka - o více než jedenačtyřicet procent. Nepatrně více přijelo i Francouzů - o čtyři desetiny procenta. U všech ostatních zemí, z nichž pochází největší část zahraničních návštěvníků Česka, však zaznamenala centrála pokles. Nejvíc u Izraele (o téměř jedenačtyřicet procent), Dánska (o 32,5 procenta), Belgie (o 31,3 procenta) a Švédska (o 27,2 procenta). „Bohužel značný pokles vykazují i Spojené státy, o 24,3 procenta a Nizozemsko o více než dvaadvacet procent,“ sdělila Domalípová.
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, leden-říjen 2002 (předb. údaje)
Země Pořadí Počet % podíl Průměrná Počet % podíl Index
hostů doba přenocování (počet hostů)
pobytu 1-10 02/01
Německo 1. 1 221 302 30,1 5,0 4 854 167 37,2 85,1
Polsko 2. 291 922 7,2 3,3 672 302 5,2 82,8
Velká Británie 3. 244 015 6,0 3,7 664 015 5,1 94,8
Itálie 4. 226 339 5,6 3,9 661 035 5,1 79,3
Slovensko 5. 181 064 4,5 3,8 515 745 4,0 89,4
Nizozemsko 6. 172 904 4,3 4,3 578 356 4,4 77,9
Francie 7. 170 043 4,2 3,6 437 488 3,4 100,4
USA 8. 167 365 4,1 4,0 498 720 3,8 75,7
Rakousko 9. 153 636 3,8 3,1 319 025 2,4 94,0
Španělsko 10. 129 207 3,2 4,1 398 013 3,1 89.9
Izrael 11. 98 920 2,4 4,2 320 954 2,5 59,1
Rusko 12. 91 008 2,2 6,9 537 975 4,1 96,9
Japonsko 13. 89 411 2,2 3,1 185 634 1,4 97,3
Dánsko 14. 88 268 2,2 4,2 280 587 2,2 67,5
Švédsko 15. 66 948 1,6 3,8 185,619 1,4 72,8
Belgie 16. 52 670 1,3 3,8 148 053 1,1 68,7
Švýcarsko 17. 49 473 1,2 3,6 129 941 1,0 91,3
Maďarsko 18. 48 399 1,2 3,5 118 652 0,9 89,6
Norsko 19. 34 467 0,8 3,7 93 775 0,7 79,0
Řecko 20. 33 658 0,8 3,8 92 725 0,7 141,3
TOP 20 zemí celkem - 3 611 019 88,9 - 11 692 781 89,7
Ostatní celkem - 452 369 11,1 - 1 347 101 10,3
Hosté celkem - 4 063 388 100,0 4,2 13 039 882 100,0 84,8
Pramen: ČSÚ
