Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním prvním čtvrtletí o 11,5 miliardy korun a ke konci března činil 4,367 bilionu korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byl vyšší o 67,5 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 81,2 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky.
Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy zůstává růst stabilizovaný a mělo by to tak být i v příštích čtvrtletích. Nejrychlejší růst zahraničního dluhu od druhé poloviny 90. let se loni zastavil. Nejvyšší zahraniční zadlužení mělo Česko na konci třetího čtvrtletí 2017, kdy činil 4,46 bilionu. Letošní dluh zůstává pod úrovní konce roku 2017.
„Předloňský vývoj zahraniční zadluženosti byl výrazně poznamenán končícím intervenčním režimem České národní banky. Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční zadluženosti Česka. Ve čtvrtém kvartálu 2017 a během roku 2018 pak došlo k jejich částečnému splacení, což přispělo k loňskému mírnému snížení zahraniční zadluženosti Česka,“ komentoval Kovanda. ČNB intervence ukončila 6. dubna 2017.
Tři čtvrtiny zahraničního dluhu ke konci letošního března připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, které zahrnují jak závazky vlády, tak i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.
Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa
Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci března 17,6 procenta. Dluh vládního sektoru se v prvním čtvrtletí zvýšil kvůli nárůstu objemu dluhopisů držených zahraničními investory. „Ti v dluhu České republiky pro její makroekonomickou stabilitu a relativní fiskální udržitelnost spatřují poměrně bezpečné úložiště prostředků v čase nejistoty. Takový čas je realitou právě letos, kvůli obchodním válkám a hrozbě globálního ekonomického zpomalení,“ uvedl Kovanda.
Snížení stavu krátkodobých zahraničních vkladů ke konci března mělo za následek pokles zadlužení bankovního sektoru na 42,9 procenta celkového zahraničního dluhu Česka. Závazky ostatních sektorů vůči cizině zaujímaly 39,5 procenta dluhu.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byl nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,8 procenta zahraničního dluhu.
Přečtěte si také:
