Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním 3. čtvrtletí o 126,1 miliardy na 3,423 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 228,3 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 73,1 procenta hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok.
„Zahraniční dluh České republiky sice dlouhodobě narůstá, nicméně jeho růst je v posledních letech spojený s existencí kurzového režimu, respektive i se spekulacemi na uvolnění koruny,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Vzhledem k tomu, že s růstem dluhu je spojený i růst devizových rezerv České národní banky, trend zadluženosti neohrožuje pozici Česka. Je navíc velmi pravděpodobné, že s koncem intervenčního režimu dojde k výrazné korekci dluhu směrem dolů, dodal.
Tříbilionovou hranici zahraniční dluh překonal poprvé loni. Přes dva biliony se přehoupl v roce 2010 a jeden bilion překonal koncem roku 2004.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo zadlužení bankovního sektoru a ostatních sektorů. Stav závazků bankovního sektoru se podle ČNB zvýšil vlivem růstu krátkodobých vkladů přijatých ze zahraničí a tvoří 32,9 procenta z celkových dluhových pasiv. „Růst stavu zahraničních závazků u ostatních sektorů byl ovlivněn zejména čerpáním půjček od přidružených podniků,“ uvedla banka. Závazky ostatních sektorů tvoří 44,6 procenta z celkového dluhu. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu poklesl na 22,5 procenta.
Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, ve třetím čtvrtletí snížila schodek o 6,6 miliardy na 1,252 bilionu korun. V meziročním srovnání byl schodek nižší o 215,8 miliardy korun a představoval 26,7 procenta HDP.
Čtěte také:
Zahraniční dluh vzrostl u všech sektorů, celkem o 133 miliard
Státní dluh klesl o 13 miliard, na jednoho Čecha připadá 156 tisíc