Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení vládního sektoru, a to v důsledku růstu držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty, uvedla banka. Rostly i závazky bank, což souviselo se zvýšením stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí a s nákupy krátkodobých bankovních dluhopisů nerezidenty. Závazky ostatních sektorů klesly, a to především díky splácení dříve přijatých úvěrů ze zahraničí. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
„Celkově lze říci, že jsme letos zejména v prvním čtvrtletí byly svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila, a stávající údaje o saldu investiční pozice a zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál o potenciální zásadní makroekonomické nerovnováze,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že české ekonomika se momentálně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká, což označil za vzácné.
Vývoj zahraničního dluhu Česka (v mil. eur)
source: tradingeconomics.com
Vládní sektor se podílí na celkovém zahraničním dluhu 23,2 procenta, zahraniční zadlužení bankovního sektoru včetně závazků ČNB tvoří 42,5 procenta a na ostatní sektor připadá 34,3 procenta z celkového dluhu.
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 68 procent. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony na konci roku 2014. Čtyři biliony pokořil letos.
Dále čtěte:
