Zadlužení českých subjektů vůči zahraničí se v loňském roce snížilo o 19,1 mld. Kč na 792,1 mld. Kč. Za poklesem nominální korunové hodnoty ovšem do značné míry stojí kurzové změny. V dolarech se dluh zvýšil z 22,4 mld. na 26,3 mld., v eurech se prakticky nezměnil.
Skutečnost, že zahraniční dluh víceméně stagnoval, zatímco HDP se nominálně zvýšil o 4,6 %, vysvětluje pokles poměru zahraničního dluhu vůči HDP z 37,3 % v roce 2001 na 35,1 % na konci loňského roku. Největší díl zahraniční zadluženosti tvoří závazky firemního sektoru: na celkové hodnotě dluhu se podílí 61 %. Loni se mírně snížil podíl obchodních bank (z 35 % na 33 %), za to podíl vládního sektoru vzrostl o dva procentní body na 6 %. Výše zahraničního dluhu vládního sektoru roste s tím, jak zahraniční investoři nakupují státní dluhopisy. V loňském roce se díky těmto investicím zvýšil zahraniční dluh vlády o 17 mld. Kč. Zahrneme-li do veřejného dluhu kromě přímých závazků vlády také závazky ostatních veřejných institucí a subjektů s majoritní účastí státu a vládní záruky, dosáhneme podílu na celkovém zahraničním dluhu 26 %. Výše zahraničního dluhu v poměru k HDP, poměr splátek zahraničního dluhu vůči vývozu (9 %) a vysoká úroveň devizových rezerv ukazují, že česká ekonomika se nemusí obávat ztráty důvěry investorů a prudkých výkyvů směnných kurzů.
