Zahraniční hackeři se nabourali do německých vládních sítí. Důkazy ukazují do Ruska

28. 2. 2018

Zahraničním hackerům se podle německých médií podařilo nabourat do počítačových sítí spolkových ministerstev zahraničí a obrany. Útok, za nímž zřejmě stojí ruská skupina APT28, možná trval celý rok a hackeři při něm odcizili i některá data.

Útočníkům se podařilo nabourat do speciálně zabezpečené sítě německé vlády, která slouží k výměně informací mezi vládními úřady sídlícími v Berlíně a v bývalém hlavním městě Bonnu. Využívají ji například kancléřství, ministerstva nebo bezpečnostní úřady.

Němečtí činitelé útok, při němž se hackerům do sítě podařilo dostat škodlivý software, odhalili v prosinci. Podle ministerstva vnitra se ho podařilo dostat pod kontrolu. O jak rozsáhlé napadení šlo, si ještě odborníci nejsou zcela jisti. Vyšetřování má nyní na starosti Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) a německá civilní kontrarozvědka - Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV).

APT28
- Skupina APT28 vznikla pravděpodobně v letech 2004 až 2007. Odborníci odhadují, že existuje zhruba desetiletí.
- Hackeři vystupují rovněž pod dalšími názvy, a to Fancy Bear, Pawn Storm, Sofacy Group, Sednit a Strontium. Skupině jsou připisovány útoky proti politických stranám, médiím či nejrůznějším institucím.
- Podle spekulací médií mají tito hackeři vazby na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Bezpečnostní firmy a západní tajné služby se domnívají, že APT28 může být sponzorována ruskou vládou.

Důkazy, že za útokem jsou ruští hackeři, nejsou podle německých médií stoprocentní, ale existují indicie ve formě serverů využitých k útoku nebo napadených cílů.

Německé úřady - stejně jako instituce dalších zemí - čelily hackerským útokům i v minulosti. Například v roce 2015 se terčem stal Spolkový sněm. Napadení klíčové sítě může mít ale potenciálně výrazně dramatičtější dopady.

Spolková vláda registruje denně asi 20 vysoce specializovaných útoků na své počítače. Zhruba za jedním útokem týdně stojí podle ní tajné služby.

Ruští hackeři zasáhli do politiky v USA, Francii nebo v Německu

USA

- V říjnu 2016 vypukl skandál kolem údajného vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb. Administrativa prezidenta Baracka Obamy tehdy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby v USA. Prezident Vladimir Putin osočení Ruska označil za předvolební rétoriku Bílého domu a za snahu administrativy dosluhujícího prezidenta Obamy odvést pozornost od vlastních problémů. V listopadových volbách nakonec demokratku Hillary Clintonovou porazil republikán Donald Trump, který se funkce prezidenta ujal v lednu 2017. USA v prosinci 2016 v odvetě za údajné ruské hackerské útoky na e-maily Demokratické strany a Clintonové vypověděly 35 ruských diplomatů.

- Naplno se kauza rozhořela v lednu 2017, když americké tajné služby - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Národní agentura pro bezpečnost (NSA) - zveřejnily část své zprávy. V ní dospěly k závěru, že kampaň, která měla ovlivnit předloňské prezidentské volby v USA, nařídil Putin. Cílem prý bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit Clintonovou.

- Klíčovými postavami skandálu byli bývalý šéf FBI James Comey, kterého americký prezident Donald Trump v květnu nečekaně odvolal, a rovněž bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn. Několik dní po zveřejnění zprávy americká média informovala, že se Flynn scházel s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Flynn nakonec v únoru 2017 odstoupil. O týden později ministerstvo spravedlnosti pověřilo bývalého ředitele FBI Roberta Muellera, aby vedl zvláštní vyšetřování možné spolupráce mezi Ruskem a zástupci Trumpovy předvolební kampaně. Šetření vedou i kongresové výbory. Klíčovou postavou se také stal Trumpův zahraničně politický poradce George Papadopoulos, jehož FBI také usvědčila ze lži. Obviněni byli rovněž bývalý šéf Trumpovy volební kampaně Paul Manafort a jeho spolupracovník Rick Gates, Trumpův syn Donald před justičním výborem Senátu přiznal, že se v roce 2016 sešel s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou, protože mohla disponovat kompromitujícími informacemi o Clintonové. Schůzce byli přítomni i Trumpův zeť Jared Kushner a Manafort.

- Před necelými dvěma týdny USA dnes obvinily 13 ruských občanů a tři ruské subjekty z vměšování do prezidentských voleb. Americký prezident Donald Trump v této souvislosti poprvé uznal, že Rusko se vměšovalo do americké politiky před prezidentskými volbami v roce 2016.

Francie

- Loni v dubnu odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Informaci potvrdil i šéf digitální sekce Macronovy kampaně Mounir Mahjoubi. Všechny hackerské útoky se podle Mahjoubiho podařilo odvrátit. Útoky byly zaznamenány už v prosinci 2016, ale v té době neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy. Podle japonské firmy za útoky stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem, jiný název pro skupinu APT28, jež údajně v poslední době útočila v Německu)), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění vytrvale odmítá.

Německo

- Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen loni na jaře hovořil o tom, že je možné, že Rusko se svými zásahy pokusí ovlivnit parlamentní volby, které se konaly v září. Německé tajné služby před tímto nebezpečím varovaly kvůli hackerskému útoku na internetové stránky německého Spolkového sněmu, za kterým stála zřejmě ruská skupina APT28 podporovaná ruskými úřady.

- Hackerským útokům v minulosti čelila i Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) těsně před volbami oznámil, že německé úřady nemají poznatky o tom, že by se Rusko pokusilo zasáhnout do předvolebního boje. S vazbami na Rusko se netají pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která se stala třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu, když získala 12,6 procenta hlasů, a do národního parlamentu se přitom dostala poprvé. Podle médií až třetina jejích voličů patřila k ruské komunitě žijící v Německu.