Na účet odcházejícího šéfa Teska Philipa Clarka lze napsat spoustu hříchů, ale lhostejnost a nečinnost k nim nepatří. Po většinu svého tříletého angažmá se ředitel největšího britského řetězce supermarketů neúnavně snažil, aby skupina vycházela vstříc požadavkům zákazníka 21. století. Vše marné, Clarke minulý týden přišel o práci. Clarkův odchod stejně silně jako o jeho kompetencích hovoří také o britském trhu s potravinami.
Ukazuje, jak turbulentní dnes tento sektor je – natolik, že ani někdo, kdo si byl jasně vědom jeho změn, je nedokázal zvládnout. Problémy Teska se obvykle svádějí na vzestup diskontů. Ale diskonty nejsou nic nového. Boom zažily spíše v osmdesátých letech, než došlo ke konsolidaci trhu, která zrodila velkou čtyřku Tesco, Sainsbury, Asda a Wm Morrison. Tlak nyní přichází i shora. Zákazníci, kteří si chtějí udělat radost, často zajdou do obchodů vyšších značek jako Waitrose či Marks and Spencer. Za těmito posuny leží hlubší změny v nákupních zvyklostech.
Haaretz: Čas diplomacie
Sobotní humanitární příměří poskytlo Izraeli i Pásmu Gazy vítaný oddych. Nejen na pohřbení mrtvých a vypořádání jiných nezbytností. Také připomnělo oběma stranám, jak důležité je najít způsob, jímž by se příměří protáhlo natrvalo. Izrael ztratil 40 vojáků a tři civilisty, počet mrtvých v Gaze překročil tisícovku a většinu tvoří nevinní civilisté. Míra destrukce v pásmu je enormní a v Izraeli i v Gaze se pocit nejistoty a ohrožení stal způsobem života.
Izrael nechce obnovovat okupaci Pásma Gazy ani se tam dlouhodobě zdržovat. Cílem je, alespoň podle slov premiéra Netanjahua, zničit tunely a zastavit raketovou palbu. To první je zřejmě téměř hotovo, to druhé zdaleka ne a zřejmě toho nelze dosáhnout jen v rámci této vojenské operace. Vzhledem k těmto okolnostem je jediným možným závěrem, aby se válka přesunula od vojenských operací k jednacímu stolu. Ti, kteří touží po „obrazu vítězství“, by se měli spokojit se zničením tunelů a nastolením dlouhodobého klidu.
SME: Orbán končí s demokracií
Orbánův pravidelný projev na letním táboře Tusványos budí pozornost už roky. Orbán je na táboře v milujícím kruhu přívrženců, a proto zřejmě ztrácí opatrnost. V otevřenosti Orbánův sobotní projev překonal všechny dosavadní. V podstatě oznámil, že liberální demokracie západního typu v Maďarsku končí, protože nepředstavuje cestu, po níž hodlá zemi nadále vést. Otevřeně za svůj vzor označil podle něj úspěšné silné autoritářské země jako Rusko, Čína či Turecko.
Bude zajímavé sledovat, jak se s Orbánovým projevem vyrovnají maďarští i zahraniční konzervativci, kteří Orbána hájili. Zda jim dojde, že pro někdejšího liberála Orbána dnes už nenáviděný a odmítaný liberalismus neznamená jen manželství homosexuálů. Znamená pro něj všechno, co patří k nutným předpokladům fungující demokracie a právního státu.