TUZEMSKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD PROŠEL ZA DESETILETÍ ŘADOU ZMĚN. O NĚKTERÉ TRHY PŘIŠEL, JINÉ DOBÝVÁ. OD KVĚTNA SE JEHO DRTIVÁ VĚTŠINA STANE OBCHODEM VNITŘNÍM - VNITROUNIJNÍM.
Vývoz českého strojírenství a automobilů vzrostl za deset let pětkrát Letošní schodek bilance zahraničního obchodu by mohl podle odhadu agentury CzechTrade klesnout na 60 miliard korun. Vloni skončila revidovaná obchodní bilance deficitem 69,4 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za poslední čtyři roky. Bilance je podle odborníků vzhledem k tomu, jak se vyvíjela evropská ekonomika, příznivá. Většina zemí Unie čelila poklesu arecesi, což má dva dopady. Jednu skupinu firem postihl pokles zakázek či zájmu o české zboží. Na druhé straně jsou země, které problémy domácí ekonomiky řeší podporou vývozu. Například Německo, kde se podařilo českým firmám být v pozici subdodavatelů pro velké společnosti. DOMINUJÍ ZEMĚ UNIE Obrat zahraničního obchodu ČR se ve srovnání s rokem 1993 více než ztrojnásobil (304,4 procenta). Svědčí o tom údaje o zahraničním obchodu v letech 1993 až 2002, které publikovala agentura CzechTrade. Zatímco v roce 1993 činil 847,685 miliardy korun, v roce 2002 to bylo už 2580,111 miliardy korun. Stejný růst zaznamenal denní vývoz. Ten vloni činil zhruba 3,7 miliardy, zatímco v roce 1993 byl necelé 1,2 miliardy korun. Klíčový je dnes pro českou ekonomiku obchod sEvropskou unií, a to nejen objemem, ale i tím, že do značné míry umazává nepříznivou bilanci sostatními zeměmi. Přitom v roce 1996 byl náš obchod s Unií deficitní 119 miliardami korun. Vloni jsme však dosáhli přebytku 103 miliardy korun. Důvodem je dobrý poměr kvality a ceny tuzemského zboží. Zapomínat by se však nemělo ani na polštář nižších nákladů, i když je to výhoda jen krátkodobá. Export do zemí Evropské unie vzrostl v letech 1993 až 2002 téměř čtyřnásobně. Zatímco v roce 1993 jsme do Unie vyváželi zboží a služby za 222,3 miliardy korun, vroce 2002 to bylo již 858,6 miliardy. Klíčovou roli hraje SRN, které je jednak sousedním obrovským trhem a také místem, kde čeští vývozci „testují síly“, přes které pronikají do dalších zemí Unie. Obchod s N ěmeckem vzrostl ze 122,4 miliardy v roce 1993 na 457 miliard předloni. Po Velké Británii je zemí s druhým největším přebytkem naší obchodní bilance. V roce 1993 činil deficit vzájemného obchodu se zeměmi EU 17 015 milionů korun. V letech 1996 a 1997 se prohloubil až na 118 579 milionů a 107 546 milionů korun a dosahoval trojnásobku ve srovnání s deficitem se všemi ostatními vývozními teritorii. Od roku 1999 se podařilo vzájemný obchod s EU obrátit do aktiva. Předloni přesáhly vývozy do Unie dovozy o téměř 60 miliard korun a tento přebytek „vymazal“ polovinu deficitu vzájemné výměny sostatními zeměmi. Země s vyspělou ekonomikou se dnes na tuzemském vývozu podílejí 75 procenty. V roce 1993 to bylo 58 procent. Český export se stále více soustřeďuje na vyspělé trhy. ZTRACENÉ VÝCHODNÍ TRHY Zrcadlem tohoto vývoje je pokles podílu vývozu na trhy evropských tranzitivních ekonomik, hlavně na ruský trh. Od roku 1993 do předloňska vymizela třetina vývozu do SNS. Podíl exportu klesl z 32,6 procenta na necelých 21 procent. Poklesl obchod s rozvojovými zeměmi. Dnes se podílí méně než čtyřmi procenty, ještě v roce 1993 to bylo téměř osm procent. To jsou základní trendy, které se ve vývozu objevují. Českému exportu se vyloženě nedaří v asijských zemích. Důkazem je loňský deficit zahraničního obchodu 161 miliarda korun. Zeměmi, kde je deficit největší a kde se tuzemští vývozci prosazují nejhůře, jsou podle generálního ředitele CzechTrade Martina Tlapy Japonsko, Čína, Malajsie, Singapur či Thajsko. Přitom například s Čínou mělo Česko v roce 1993 přebytek obchodu přibližně pět miliard korun. Vloni už deficit narostl na 68 miliard. Klesající trend má obchod mezi Českem a Slovenskem. Podíl Slovenska na tuzemském vývozu klesl z 20 procent v roce 1993 na necelých osm procent předloni. Dnešní dovoz od východních sousedů je oproti roku 1993 zhruba třetinový. Přebytek vzájemného obchodu ve prospěch Česka činí 27 miliard korun. NEJVÍCE SE VYVÁŽEJÍ AUTA Proměnou prošla i komoditní struktura českého vývozu. Export českého strojírenství se v posledních deseti letech zpětinásobil. Z 122,631 miliardy korun v roce 1993 vzrostl na 623 miliard předloni. Zatímco v roce 1993 se strojírenství na českém vývozu podílelo 29 procenty, předloni tvořilo už téměř polovinu exportu. Nejvíce se na růstu vývozu podílela silniční vozidla, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat. Zdvojnásobil se export nápojů a tabáku, o pětinu vzrostl i vývoz potravin. Tento růst je podle Tlapy i výsledkem zapojování českých firem do zahraničních a mezinárodních obchodních řetězců. EXPORTÉŘI ROSTOU Zatímco v prvním roce existence samostatného Česka vyváželo 25 971 firem, předloni už to bylo 37 519 subjektů. Vývoj ukazuje, že vývozci pozvolna rostou a stávají se významnějšími a stabilnějšími hráči. Význam vyvážené velikosti exportujících firem ukázalo i ekonomické oslabení v zemích Unie. To dopadlo na tuzemské vývozce v posledních dvou letech. Jejich počet se v letech 2001 a 2002 snížil o 3289 firem, z toho 2794 mělo roční vývoz do deseti milionů korun. Nejvíce firem je právě ve skupině vývozců do deseti milionů korun. Na českém exportu se přitom dohromady podílejí pěti až šesti procenty. Na druhé straně se stále zvyšuje vývoz největších a nejsilnějších exportérů. Zhruba 150 firem - méně než půl procenta českých vývozců - tvoří polovinu tuzemského exportu. Pokud by se s nimi něco stalo, určitě to s makročísly zahýbe. Z tohoto hlediska je český vývoz zranitelný. CO SE STANE V MÁJI Odborníci neočekávají se vstupem do Evropské unie žádné dramatické změny struktury našeho obchodu. Výrazně dominantní se stane vnitřní trh. Vnitrounijní obchod bude po vstupu Česka a dalších přistupujících zemí tvořit zhruba 82 až 85 procent. Se vstupem do Unie padnou i některé překážky a nevýhody, které dnes máme v obchodování se zeměmi, vstupujícími do EU společně snámi (viz Profit 10/2004). Dá se očekávat, že na trzích přistupujících zemí vzroste pro naše vývozce konkurence, protože tam budou mít zájmy jak zahraniční investoři, tak obchodní partneři. Jsou to velké a zajímavé trhy, zejména pro skupinu méně zkušených vývozců. N a druhé straně budou pro české dovozy platit některá dodatečná antidumpingová opatření v podobě určité výše celní sazby, která platí do předem dané doby. Týká se to například elektroniky z asijských zemí, proti níž se evropský trh chrání. Například pro dovoz televizních kamer z Japonska platí až do 30. 9. 2005 antidumpungové opatření v podobě dodatečného cla od 53 až do 200 procent celního zatížení. Dodatečné clo se pak týká například i tchajwanských médií pro záznam zvuku, barevných televizorů z Číny, Koreje, Malajsie či Thajska, vah používaných v prodejnách z Japonska, Singapuru, Číny, Koreje a Tchaj-wanu a řady dalších produktů. Antidumpingová cla postihnou české firmy. Pro ty to znamená buď dané zboží nakupovat a na tuzemském trhu je prodávat dráž, nebo hledat jiné výrobky či substituty. Druhá varianta může znamenat příležitosti i pro domácí výrobce. Struktura vývozců ČR podle roční hodnoty exportu (počet firem/v milionech Kč)**
Rok do 10 mil. 10-49,9 mil. 50-99,9 mil. 100-499 mil. 500-1000 mil. nad 1 mld.Celk
1993 23 410 2 060 458 43 25 971
1995 21 444 2 416 519 507 72 58 25 016
1996 20 388 2 721 639 672 96 77 24 593
1997* 34 909 3 606 746 813 130 92 40 309
1998 33 290 3 807 862 899 162 119 39 139
1999 33 523 3 812 886 951 169 135 39 476
2000 33 022 4 165 942 1 082 187 177 41 575
2001 33 884 4 313 1 048 1 157 217 189 40 808
2002 31 090 3 898 1 004 1 137 223 167 37 519
* v roce 1997 bylo 13 podniků bez identifikace
Pramen: CS MF ČR
Struktura vývozu podle skupin zemí (v %)
Země 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
S vyspělou ekonomikou 57,5 64,1 65,6 64,4 65,4 69,3 74,6 74,8 75,2 75,1
Rozvojové 7,8 6,6 5,4 5,0 4,5 3,9 3,3 3,8 3,3 3,5
Evropské s přechod. 32,6 28,5 28,3 30,0 29,7 26,5 21,8 21,1 21,2 20,8
ekonomikou vč. SNS
Mimoevropské s přech.. 2,0 0,7 0,6 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,4
a státní ekonomikou 1)
Nespecifikováno 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2
Struktura dovozu podle skupin zemí (v %)
Země 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
S vyspělou ekonomikou 64,2 67,8 69,1 70,7 70,8 72,5 73,8 71,8 71,5 69,4
Rozvojové 4,5 4,7 4,4 4,7 4,6 4,7 4,5 4,6 5,4 7,3
Evropské s přechod. 30,6 26,8 25,6 23,4 23,0 20,8 19,4 21,1 19,9 18,5
ekonomikou vč. SNS
Mimoevropské s přech. 0,6 0,7 0,9 1,1 1,5 1,9 2,2 2,3 3,1 4,7
a státní ekonomikou 1)
Nespecifikováno 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR
Pramen: CS MF ČR
