Běžný účet platební bilance dosáhl podle centrální banky v prvním čtvrtletí schodku 553,1 milionu dolarů (16,3 mld. Kč), zatímco trh očekával deficit kolem 631 milionu USD. Finanční účet dosáhl naopak přebytku ve výši 1198,7 milionu USD (35,3 mld. Kč). Trh přitom počítal s přebytkem na úrovni 1280 milionů dolarů.
Statistika tak ukázala, že schodek běžného účtu je plně pokryt přebytkem finančního účtu a nemusíme se proto bát žádné měnové turbulence. Jinými slovy: poptávku zahraničního obchodu po devizách zcela pokryla nabídka přitékajícího zahraničního kapitálu. Deficit běžného účtu se v porovnání s předešlým čtvrtletím iv porovnání se stejným obdobím loňského roku snížil. Za tímto zlepšením stálo především snížení deficitu obchodní bilance, což bylo dáno tím, že tempo růstu exportů předstihlo tempo růstu importů (+5,7 % verzus +4,9 %). Vezmeme-li v úvahu slabou zahraniční poptávku, považujeme tento výsledek za velký úspěch českých exportérů. Opět došlo k růstu přebytku zahraničního obchodu se zeměmi EU. Ze zemí mimo EU jsme spíš dováželi, než vyváželi. Negativní vliv na běžný účet měla válka v Iráku, která dočasně vyhnala ceny ropy na svá dlouhodobá maxima, čímž vzrostla hodnota dovozů. Nebýt války, byl by schodek běžného účtu nižší. Kromě obchodní bilance pomohla běžnému účtu i bilance výnosů. Její schodek se snížil díky poklesu úroků vyplácených zahraničním držitelům českých dluhopisů. Naopak negativně na běžný účet působila bilance služeb. Zahraniční poptávka po českých službách totiž klesá. Přebytek běžného účtu proto poklesl na 116,4 milionu dolarů (3,4 mld. Kč). Citelně to je vidět např. v cestovním ruchu. Přebytek finančního účtu byl dán především přílivem přímých zahraničních investic (FDI). Bohužel přímé zahraniční investice příliš nezvyšují své tempo růstu a zůstávají jen mírně vyšší než vloni (1,095 mld. USD oproti 936 mil. USD). Je to jen logický důsledek slabého globálního růstu, kdy zahraniční podniky mají problémy doma a na investice do zahraničí jim tolik nezbývá. Pro ČR to je velká škoda, protože právě přímé zahraniční investice by měly být dlouhodobým tahounem růstu ekonomiky. Dokud investice výrazně nevzrostou, nevzroste výrazně ani naše životní úroveň, která je stále hluboko pod úrovní EU. Většina investic přitom přitéká právě ze zemí EU, čímž se ČR stále více navazuje na západoevropské ekonomiky. Stejně tak jako neroste aktivita zahraničních investorů u nás, neroste ani aktivita českých podniků v zahraničí. Zatímco FDI přebytku finančního účtu pomáhaly, portfoliové investice mu ubíraly. Meziročně totiž došlo díky poklesu výnosů domácích kapitálových trhů k oblibě investování do zahraničí. Zájem byl zejména o zahraniční dluhopisy, poptávka po akciích byla výrazně nižší. To byl ale jen odraz vývoje na akciových trzích před válkou v Perském zálivu. Do budoucna se zájem o tyto instrumenty vyrovná s tím, jak mnozí investoři budou spekulovat na další růst akcií. Tito investoři ale bohužel zapomínají, že koruna nebude v budoucnu tak stabilní jako dnes, a že jim může velkou část akciových výnosů odebrat tím, že posílí. Investování do zahraničí bude proto opět riskantnější.
