S polskou vládou pod vedením konzervativní strany Právo a spravedlnost již zkušenost existuje. Zahraniční partneři na ni nevzpomínají v dobrém. Jelikož priority nového kabinetu zatím nejsou známy, analyzují komentáře v našem výběru spíše příčiny volebního triumfu.
Polsko dostane novou vládu, která vychýlí zemi směrem k protiimigrantské, euroskeptické pravici. Pozoruhodnou paralelou k slovenskému odposlechovému skandálu kolem Gorily je, že to, co zničilo Občanskou platformu po osmi letech u moci, nebyla její prozápadní orientace ani ekonomické výsledky. Hřebíkem do rakve byla série tajně nahraných rozhovorů mezi ministry, které odhalily cynický odstup elity od chudé pracující vrstvy Poláků. Nahrávky zachytily ministry, jak hltají mladé humry a pijí drahá vína – placená z veřejných peněz –, přičemž si domlouvají službičky a laskavosti.
Polské spojenectví s USA je – podle tehdejšího ministra zahraničí Radosława Sikorského – „kravina“ založená na faktu, že Varšava „Washingtonu vykouřila“. Přičemž tyto komentáře jej u polských voličů poškodily méně než přiznání, že donutil polské velvyslanectví v Havaně dodat drahé kubánské doutníky jeho šéfovi Donaldu Tuskovi. Elzbietu Bienkowskou zase odposlech zachytil při sdělení, že jen „idiot“ by pracoval za méně než 1500 eur měsíčně, což byl tehdy zhruba dvojnásobek polské průměrné mzdy. Nyní ohromující převaha PiS dále oslabí jednotu EU. A v Bruselu a Berlíně posílí dojem, že nováčci v unii jsou jen bandou nevděčných žebráků s komplexem oběti. Zatímco pravda je prostá.
Jak poznamenal Orwell ve Farmě zvířat: Jen ta prasátka zvolíme do vlády, a už si oblíbí kaviár a moc – a zapomenou na svou spřízněnost se zbytkem nás zvířat v ohradě. Takové selhání se možná odpouští v bohatších společnostech, ale ne v zemích, kde většina lidí pořád musí vystačit s platem „idiota“.
SME: Gorila ničí další vládu
Financial Times: Riziko pro Evropu
V poslední dekádě představovalo Polsko v Evropské unii jeden z mála příběhů úspěchu. Za vlády Občanské platformy vyrostla polská ekonomika o 20 procent za sedm let, což se žádnému členskému státu nepovedlo. Polsko se zároveň stalo důležitým a respektovaným hráčem ve vysokých patrech evropského rozhodovacího procesu. Pro mnoho zemí EU tedy musí být vítězství Práva a spravedlnosti důvodem k obavám.
Přímo v Polsku vítězství PiS překvapením není. Mnozí z 38 milionů Poláků se necítili součástí prosperity viditelné ve Varšavě. V demokraciích je běžné, že po osmi letech v úřadu vládní strana doplatí na kumulaci drobných chyb a menších afér. Střídání vládnoucích stran je součástí zdravé demokracie a bylo by chybou zavrhovat PiS, než dostane šanci se ukázat. Přesto existují důvody k obavám. Když strana Jarosława Kaczynského vládla v letech 2005 až 2007, nacionalistický tón v zahraniční politice dosáhl málo vídaného výsledku, jímž bylo zhoršení vztahů s Německem i s Ruskem.
Ještě vážnější jsou obavy spojené s ekonomickými plány nové vlády. Také její abrazivní přístup k EU může být na škodu ve chvíli, kdy 28 členů bloku zoufale potřebuje spolupracovat. Kaczyn´ ski je nejkontroverznějším politikem v Polsku, a proto před sebe nastrčil talentovanou Beatu Szydlovou. Ale ať je jeho role jakákoli, je životně důležité, aby vláda stavěla na dosavadních úspěších.
Rzeczpospolita: V pasti úspěchu
Nevíme mnoho o tom, jaké budou první kroky nové vládní ekipy v ekonomických otázkách. Politici Práva a spravedlnosti šetří slovy. Oficiálně není slyšet skoro nic. Neoficiálně existuje dlouhý seznam priorit – od záchrany dolů přes utěsnění daňového systému a finanční pomoci rodinám až po již poněkud zapomenuté frankové dlužníky. Je to svým způsobem přirozené, nelze požadovat akční plán od vítězné strany několik desítek hodin po volbách. Nevíme ani, jak přesně bude vypadat parlament, natož složení vlády a obsazení ministerstev.
Agenda tematizovaná v kampani se bude těžko zavádět i po technické stránce. Jen zamezení daňovým únikům si vyžádá konstrukci obří databáze, kterou bude muset někdo postavit a toho bude muset někdo vybrat. To se neobejde bez nákladů. PiS tak může rychle spadnout do pasti vlastního úspěchu. Jistěže se před volbami běžně naslibuje všechno možné, jenže v tomto případě bylo překročeno kritické množství. V takových podmínkách si vláda nebude moci dovolit například říci horníkům, že řešení pro těžební průmysl budou realizována za dva roky. Právo a spravedlnost nyní čeká boj o vlastní věrohodnost.
Čtěte také:
Polští konzervativci směřují k první jednobarevné vládě, levice vypadne
Polsku bude vládnout žena. Právo a spravedlnost vede o deset procent
