Vyhlášením samostatného sunnitského státu v irácké provincii Anbar se svět dozvěděl o existenci uskupení Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Území zkoušené roky baasistickou diktaturou a posléze invazí spojeneckých vojsk se ani po jejich odchodu stále nemůže vymanit z nestability a násilí. Komentáře západních médií hledají chyby vlády a spojenců, analýza Al-Džazíry mapuje genezi aktuální vřavy.
Na konci roku 2012 zahájily sunnitské klany v provincii Anbar sérii protestů, které trvaly celý minulý rok. Prvotním požadavkem bylo propuštění zadržených sunnitů. To brzy přerostlo v širší protivládní protesty, které byly zprvu vítány vícerými subjekty napříč politickým spektrem. Šíitští klerikové, od velkého Ajatolláha Alího Sistáního po Moktadu el Sadra veřejně uznali oprávněnost sunnitského rozhořčení a šíitští kmenoví vůdci se účastnili demonstrací, aby vyjádřili solidaritu.
Premiér Málikí nebyl k dění netečný a v lednu 2013 se pokusil prosadit reformy. Ty byly však zablokovány jak šíitskými, tak sunnitskými politickými stranami. To sunnité v Anbaru chápali jako provokaci. V dubnu se proto zformovala ozbrojená skupina Islámský stát v Iráku a Levantě, která zahájila kampaň proti Bagdádu. Využila výhodu mocenského vakua způsobeného nedostatečnou komunikací mezi provincií a metropolí a také průchozí irácko-syrské hranice. Skupina sází na obavy sunnitů z šíitské dominance a anbarské kmeny neoficiálně přitakaly přítomnosti ISIL.
Minulý měsíc pak militanti z Anbaru vyhnali armádu a přiměli premiéra k vyslání nových jednotek do Ramádí a Fallúdže. Anbarští sunnitští vůdci jsou nyní rozpolcení. Iráčané věří, že Málikí bude z aktuálního krveprolití profitovat, protože účast ISIL v dubnových volbách rozdrobí sunnitské síly v opozici a vládní strana Dawa jen získá.
Al Jazeera: ISIL se prosadil v mocenském vakuu
The Washington Post: Ozvěny americké blízkovýchodní nejistoty
Jestliže Al-Káida, byť reprezentovaná frakcí ISIL, posiluje v Iráku, hlavní příčinou je bezuzdná válka v sousední Sýrii. Škodolibé kroky vlády Núrího Málikího vůči sunnitům však přispěly rovněž. Nedávné zprávy, že sunnitské klany spolupracují s Bagdádem proti teroristům a že americká zbrojní a výzvědná pomoc se blíží, vzbudily naděje.
Pak ale vystoupil ministr zahraničí John Kerry a čtyřikrát zopakoval, že tento boj je věcí Iráčanů. Ta slova nebyla pro sunnitské klanové vůdce právě povzbudivá. Irák má hodně mužů ve zbrani vyzbrojených a vycvičených Američany. Potřebují však nejen Kerrym zmíněných více dronů, přesných raket vzduch-země, zvědů a propracované protiteroristické strategie. Potřebují také morální podporu.
Jak asi zareaguje šíita Málikí na výtky vůči jeho protisunnitské politice, když „je to jeho boj a ne náš“? Z pohledu realpolitiky je to náš boj. Pokud chceme vidět funkční Irák exportující šest milionů barelů ropy denně, jak předvídá IEA pro rok 2020, těžko k tomu povede aktuální destabilizace, kdy velký region na západě země ovládne Al-Káida. Dění v Iráku je mimořádným kolapsem důvěryhodnosti Spojených států v regionu, navzdory mnoha správným dílčím krokům.
Financial Times: Přízrak Al-Káidy se šíří do Iráku
Přede dvěma lety se z Iráku stáhly poslední americké jednotky. Tak skončila kampaň, která stála tisíce životů Američanů a stovky miliard dolarů. Odchod cizích vojsk vnímali mnozí jako naději, že se země bude dál vyvíjet v mírových časech. Tato naděje je v troskách. Šíitská vláda Núrího Málikího vede zuřivý boj se sunnity podporovanými Al-Káidou v západní provincii Anbar a Irák může být na cestě k občanské válce mezi větvemi islámu.
Pád Fallúdže do rukou AlKáidy je pro Spojené státy ponižující. V roce 2004 bylo město dějištěm nejkrvavější bitvy, které USA vedly od války ve Vietnamu. Tehdejší úspěch vojáků v boji s militanty konečně také vydláždil cestu pro pozdější americký odchod. Teď, po výše uvedených nákladech lidských i finančních, je irácké město zpět v rukou povstalců.
Irák stále trápí následky chyb napáchaných po invazi Bushovou administrativou. Ale větší podíl na aktuálním dění má Málikí. Po odchodu vojsk měl do vlády zapojit i sunnity. Zvolil však opačnou cestu – jejich naprosté izolace od moci a vlivu. Ani Málikí ale není jediným viníkem. Před rozšiřováním občanské války v sousední Sýrii po regionu experti varují již tři roky. To se právě děje. Militanti Al-Káidy dostávají v Sýrii výcvik a rekrutují další. V obecné rovině je pak Sýrie zástupným hřištěm pro válku mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem.
Čtěte také:
Al-Káida ovládla iráckou Fallúdžu. Extremisté vyhlásili vlastní emirát
