Kolik vlastně stojí Evropa, ptá se The Daily Telegraph. V souvislosti s případným odchodem Velké Británie z Evropské unie dochází k závěru, že případný brexit nenabízí zemi žádné růžové alternativy. Německý Der Standard zase píše o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jeho provokace stále víc budí dojem, že se snaží demonstrovat svou sílu spíše před ruskou elitou než před Západem.
Jedna důležitá osoba se zjevně nenachází ani v táboře euroskeptiků, ani mezi eurofily. David Cameron slíbil referendum o setrvání v EU v případě, že konzervativci uspějí v blížících se volbách. A vždy tvrdí, že ať už bude hájit setrvání nebo odchod, vždy se bude řídit především jasným pohledem na výhody pro Británii. Na první pohled by proto čerstvá studie think tanku Open Europe o nákladech evropských regulací pro britskou ekonomiku měla premiéra otáčet směrem k odchodu. Stovka nejnákladnějších regulací stojí naši ekonomiku každý rok 33 miliard liber. A ačkoli příjmy dosahují 58 miliard, 46 miliard z nich jde podle studie do oblastí, jejichž přínos je „velmi silně přeceňován“. Finančně se tedy zdá, že jsme ve ztrátě.
Jenže při bližším pohledu vidíme, že studie nenabízí žádné růžové alternativy. Takzvaný „norský model“, tedy odchod z EU, ale setrvání v ekonomickém společenství, zachovává 94 procent současných nákladů při ztrátě hlasu v rozhodovacích procesech včetně snah o reformu. Takže Cameron činí správně, když se snaží vyjednat reformu EU, než dojde na samotné referendum, které by Británii mohlo z unie vypudit.
The Daily Telegraph: Kolik stojí Evropa
Der Standard: Válečný štváč
Vladimir Putin se dlouho neukázal na veřejnosti, ale stejně mluvil. Nařídil prověření bojové připravenosti jednotek západního okruhu stejně jako severní flotily. Západní vojenský okruh má své hlavní velení v Petrohradu. Současně Putin v televizním dokumentu prohlásil, že během krymské krize byl připraven mobilizovat jaderný arzenál. Nicméně představa, že by americký prezident Barack Obama zahájil útok na Rusko, je příliš absurdní i pro nejvyšinutější internetové zastánce spikleneckých teorií.
Nicméně Putin nepřestává fabulovat o ohrožení ze Západu, neustále vyhlašuje různé pohotovosti a provádí riskantní nácviky útoků na pobaltské státy. Přesto spiklenecké teorie obviňují z válečného štváčství Západ. Na každý pád Putinovo chování budí sílící dojem, jako by ruský lídr musel komusi doma cosi dokazovat.
SME: Smer a průzkumy
Výsledky březnového průzkumu volebních preferencí mohou překvapit jenom ty, kteří jim připisují pozornost, již si nezaslouží. Výzkumníci obvykle upozorňují, že výsledky odrážejí názory občanů v době, kdy průzkum vznikl, nikoli ve chvíli, kdy se uskuteční volby. To ale neznamená, že jsou průzkumy zbytečné nebo že neříkají nic.
Poslední výsledky například zahřejí kromě Smeru také KDH, které předběhlo Síť. Ale také Obyčejné lidi a Most-Híd, protože i ty zůstaly bezpečně nad pětiprocentní hranicí. A obzvlášť nadšené mohou být SNS a SMK, protože by se mohly vrátit do parlamentu. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že by se do něj nedostaly SDKÚ-DS, ani SaS, ani NOVA, ani SKOK, ani Šance. Jejich vůdci to vědí nejlépe, což je patrné i z jejich chování – zmatek a chaos jsou ještě milosrdná označení. Jedno je jasné – jestli se Smer nepoškodí sám, nepoškodí ho nikdo.
Čtěte také:
Putin rozptýlil spekulace, po 11 dnech vystoupil na veřejnosti
