První významný krok nového řeckého ministra financí byl přímo kapitulací před věřiteli, uvádějí Financial Times. I přes referendum slíbil daleko tvrdší reformy. Washington Post se v souvislosti s čínskými akciemi ptá, zda může svobodný trh existovat bez problémů v autoritářském režimu.
Podle fotografie jeho poznámek byl nový řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos nervózní z toho, aby jeho vystupování na setkání euroskupiny nebylo příliš triumfalistické. To se opravdu obával zbytečně. Jeho první významný úkon by se dal označit bezmála za kapitulaci před věřiteli. Tato náhlá řecká ochota ke kompromisu poněkud postrádá důvěryhodnost.
Více než týden uběhl od chvíle, kdy Řekové v referendu masivně odmítli požadavky věřitelů. Čtyři dny poté se vrátili k jednacímu stolu s nabídkou, která obsahovala ještě tvrdší reformy. Jak premiér Tsipras dupe po všech svých červených liniích, věřitelé musejí pochybovat o tom, co vše a zda vůbec něco je myšleno vážně. Nicméně evropští lídři by po této nabízené dohodě přesto měli skočit. Není samozřejmě ideální ani pro jednu stranu. Ale Řecko je zemí na kolenou, jeho ekonomika je v troskách a jeho lidé potřebují humanitární pomoc. Je čas pomáhat, nikoli nutit Řeky, aby se ohnuli ještě níže.
Financial Times: Neodmítejme dohodu
The Washington Post: Čínské lekce
Nepříjemné zážitky z čínského akciového výprodeje vyvolávají otázku, jíž se čínský kapitalistický experiment dlouho vyhýbal: Může politické autoritářství koexistovat se svobodným trhem? Současný pád čínských akciových trhů a těžkopádné reakce vlády v Pekingu přinejmenším vyvolávají pochyby. Po mnoha letech, kdy kapitálový trh tvořil marginální součást čínské ekonomiky, najednou burzy během jediného roku rozkvetly v cosi zásadního.
Vůdci země prohlásili, že trhy budou hrát „rozhodující roli“ při rozdělování zdrojů v ekonomice. Výsledkem byla bublina. Čínští vůdci, oddaní archaické paternalistické ideologii, nikdy nevkládali mnoho nadějí do rukou jednotlivců. Nabídli svému lidu jistou svobodu vybrat si akcie, ale žádnou svobodu vybrat si vůdce. Chtějí výhody volného trhu bez jeho základních pilířů – průhlednosti, vlády práva, svobody projevu, občanské společnosti, politické soutěže a hlavně víry v jednotlivce. To jsou jediné základy, na nichž lze postavit skutečně zdravou společnost.
SME: Parodie slovenské pohostinnosti
Jestliže představa solidarity, kterou vezl ministr vnitra Kaliňák do Bruselu, není vtip, tak pak je ostudou Slovenska. Pár křesťanských rodin ze Sýrie, dohromady možná sto lidí, které jsou Slováci připraveni přijmout, je zneužitím zásady dobrovolnosti, o kterou tolik bojovali v Bruselu. V kontrastu s Čechy, kteří vezmou 1500 migrantů z táborů na obou stranách Středozemního moře, Fico a Kaliňák potvrdili, že na ně se dá jít jen kvótami.
Na rozdíl od jiných odpůrců, kteří kvótám vyčítali princip diktátu, oni mají skutečnou fobii z cizího, kulturně neznámého, barevně odlišného. Jestliže Kaliňák nabídl Bruselu jen sto Syřanů, humanitární transfery a hostování migrantů z Treiskirchenu, tak ze slovenské pohostinnosti, která je podle dávné ankety národní vlastností, udělal parodii.
Čtěte také:
