Automobilka Volkswagen má veliký problém. Američtí regulátoři přišli na to, že prostřednictvím sofistikovaného softwaru klamala přístroje měřící množství emisí vypouštěných z dieselových motorů. Zatím se ví, že jde o problém zhruba 11 milionů aut, ovšem celý rozměr skandálu dosud nelze dohlédnout. Pýcha německého průmyslu slavící jeden výrobní rekord za druhým se ze dne na den ocitla v existenční krizi.
Obvykle když se automobilka dostane do křížku s environmentální legislativou, bývá příčinou nehoda či náhoda plynoucí z nějakého mixu nezodpovědnosti a nepozornosti. Nikdo ale omylem nenaistaluje do auta takhle chytrý software. Přitom jde o emise oxidů dusíku, které působí vážné nemoci a stojí za desítkami tisíc úmrtí každý rok. Jde o klasickou negativní externalitu, která způsobuje náklady mimo samotný výrobní proces. Bez pevné a dobře vymáhané regulace by konkurenční boj vedl k neustálému růstu znečištění.
Kromě velkých otázek o způsobu řízení VW přivolává skandál také nepříjemnou pozornost k dieselovým technologiím a jejich budoucnosti. Evropské automobilky mají naftové motory rády hlavně kvůli palivové efektivitě a nižším uhlíkatým emisím. Mnoho daňových systémů včetně britského diesel podporuje. V roce 1994 jezdilo na naftu 7,4 procenta aut v Británii, dnes je to víc než třetina.
Čtěte také: Šéf automobilky Volkswagen Martin Winterkorn rezignoval
Ale z hlediska emisí oxidů dusíku a polétavého prachu jsou dieselové motory špinavější, což je jeden z důvodů, proč k nim svět mimo Evropu nijak nelne. Tři čtvrtiny dieselových aut se prodají v Evropě, což vede ke snaze rozšířit trhy. Teď VW čekají těžké časy s obnovou značky.
Nejhorší však mohou být škody napáchané na myšlence „čistého dieselu“. Někde ve firmě existuje řetězec procesů, které vedly k výrobě softwaru, jenž klamal regulátory. Martin Winterkorn se omluvil, ale musí hlavně vysvětlit, jak někdo, kdo se chlubí inženýrským okem a smyslem pro detail, přehlédl takovou vymoženost.
Financial Times: Monumentální chyba
Die Tageszeitung: Ztroskotá-li VW, ztroskotá Německo
Troufalí manažeři autokoncernů, které moří naše ovzduší, konečně schytali facku, o níž se ekologům ani nesnilo. Konečně dostali mentoři z Německa příležitost k obavám, mohlo by těšit jižní Evropu. Taková stanoviska by mohla být srozumitelná, ale tváří v tvář dramatu kolem Volkswagenu se neobjevují. Pateticky vyhroceno platí, že ztroskotá-li VW, ztroskotá Německo. A ztroskotáli Německo, ztroskotá Evropa. Co začalo jako ekologický skandál, už má národohospodářské rozměry.
Wolfsburský koncern musel nyní připustit, že manipulace s emisními údaji se netýká půl milionu aut v USA, ale 11 milionů aut po celém světě. Jen technická náprava této chyby bude mít enormní náklady.
Čtěte také: Skandál s emisemi VW poškodil značku Made in Germany, míní ekonom
K tomu se přidají pokuty a ztráta dobrého jména. Rozsudek burzy? Ztráta třetiny hodnoty společnosti. VW zkrátka spadl do existenční krize. A ta neohrožuje jen jej. Skandál poškodil celou branži. Šrámu se nevyhne ani to nejsilnější, co má náš průmysl k dispozici – visačka Made in Germany. Komu budou moci zahraniční partneři věřit, když ne lídrům našeho strojírenství? Američtí a asijští konkurenti si mohou mnout ruce, ale my musíme bít na poplach.
Vývoz průmyslu je základem našeho blahobytu. Když se zadrhne, hrozí v zemi sociální konflikty. Přejme si, aby VW tuto zákrutu vybral, nejlépe bez Martina Winterkorna za volantem. Pomoci by měla i vláda, a to tvrdým postupem směrem k objasnění celé záležitosti. Jen tak může nový začátek ve Wolfsburgu působit věrohodně.
The New York Times: Co si Volkswagen myslel?
Je neskutečné, že si kdokoli ve Volkswagenu mohl myslet, že to firmě projde. Přemýšleli inženýři a manažeři, kteří s fintou přišli, o tom, jak obří riziko podstupují? Opravdu se domnívali, že vymačkat o malinko více výkonu z motorů stálo za ty nevyčíslitelné škody způsobené zákazníkům, životnímu prostředí, akcionářům i respektované značce? Přesně na to totiž došlo.
Akcie propadly, firmě hrozí miliardové pokuty, čeká ji nákladné svolávání vozů, dost možná i trestní žaloby, globální vyšetřování a velký propad prodejů. Vrcholní manažeři spěchají s omluvami. Jenže na něco tak nečestného a hloupého je korporátní „mea culpa“ málo.
VW musí vysvětlit, jak se něco takového mohlo stát, a najít ty, kteří s nápadem přišli a dali mu své požehnání. Rozdíly mezi deklarovanými a skutečnými emisemi nejsou ničím neobvyklým. Je ale velký rozdíl mezi čachrováním s čísly a instalací inteligentního softwaru, který má oklamat regulátory i zákazníky. Důvodem zjevně byla snaha VW zvýšit prodeje dieselových vozů v USA. Firma tvrdila, že její diesely jsou stejně čisté a silné jako benzinové motory, ale s větším točivým momentem a lepší ekonomikou provozu. Velká otázka zní: Je VW jediný, nebo podobné triky používají i jiní výrobci?
Čtěte také:
Problémové motory montovala i Škoda. VW vyčlenil na pokutu miliardy
Motory, u kterých se mohlo obcházet měření emisí, měla i Škoda
