Vzájemné šťouchance ECB a řecké Syrizy ukazují nefunkční podstatu vyjednávání, píší The Financial Times. Deník Die Tageszeitung zase upozoňuje, že vyšetřování smrti Borise Němcova by bylo vhodné svěřit do mezinárodních rukou. Slovenský Denník N připomíná informační válku mezi EU a Ruskem.
Pro vládu, která je švorc, je vždycky náročné uspokojit své věřitele i voliče. Dopis řecké Syrizy ministrům euroskupiny byl seznamem pragmatických ústupků zabalených v ideologické vzpurnosti. Jeho tón je však veskrze rozumný a představuje vítaný návrat od nereálných slibů, které Syriza dala svým voličům.
Nicméně chladná odpověď od MMF a ECB, zbylých dvou věřitelů, jejichž uskupení už Řekové nechtějí říkat trojka, ukazuje, jak moc byla narušena důvěra během třaskavých jednání. ECB rozumně nechala většinu vyjednávání na euroskupině, nicméně neodolala pokušení upozornit na slabiny řeckých slibů. Poněkud tajemně psala o potřebě „stabilizace finanční kultury“.
Tyto i další šťouchance ukazují nefunkční podstatu vyjednávání. Vágní řeči řecké strany a nevypočitatelná agrese částí euroskupiny zničily víru v jakýkoli příslib, který není přikován v detailně sepsané formě, dodán ve třech vyhotoveních a podepsán krví.
The Financial Times: Trpělivě a pragmaticky
Die Tageszeitung: Nezávislí vyšetřovatelé
Boris Němcov a Vladimir Putin byli dlouho protivníky. A dlouho se zdálo, že Němcov bude nástupcem Borise Jelcina. Nestalo se a po Putinově nástupu se Němcovovi zavřely cesty k vedoucím pozicím. To ale v žádném případě neznamenalo konec jeho kariéry. Stal se jedním z vůdců opozice, kritizoval ruské angažmá na Ukrajině, byl tváří nesouhlasu s Putinem. Nyní se musí vyšetřovat ve všech směrech a místech včetně Putinova okolí.
Můžeme sice argumentovat, že Putin nemá z této vraždy žádný prospěch, tudíž logicky nemá smysl podezírat jeho okolí. Ale nepřátelství má s logikou málo společného. I když Putin označil vyšetření vraždy za svou prioritu, stěží můžeme čekat, že se bude hledat i v jeho okolí. Přitom je třeba získat jistotu, že Putinovo chování neovlivňuje touha po pomstě. Proto by bylo dobré svěřit vyšetřování do neutrálních mezinárodních rukou.
Denník N: Lidé jako Čarnogurský nejsou na naší straně
Když se říká, že Rusko vede s EU informační válku, většinou přitakáváme. Ale jako by nám nedocházelo, že v této situaci bychom se měli chovat podle toho, že ji nazýváme válkou. Ve válce se bojuje, snažíme se porazit nepřítele. V žádném případě mu nedáváme do rukou naše zbraně. V informační válce jsou zbraní média. Jeden příklad: ještě před rokem obcházel Ján Čarnogurský média jako prezidentský kandidát, proto nám dnes připadá nevkusné zařadit jej do kolonky veřejný nepřítel. Ale tím Ján Čarnogurský je.
Díky své minulosti má zdání vysoké autority, a tak účinně šíří bludy o Západu, Ukrajině a Rusku způsobem, který je typický pro putinovskou propagandu. Za deset minut ze sebe dokáže vysypat tři protizápadní a protiukrajinské emotivní historky, jejichž detaily si sice úplně přesně nepamatuje, ale „dají se najít na internetu“. zdatného moderátora po chvíli bez problémů dostane tam, kam chce – do debaty na úrovni „jsou na to různé názory“.
Čtěte také:
Navalnyj marně žádal o zkrácení trestu, aby mohl jít na pohřeb Němcova
