Ještě nestačila zcela odeznít epidemie eboly a svět už bije na poplach před virem zika, jejž šíří především komáři druhu Aedes aegypti. Skutečně vědecky prověřených informací o viru je zatím poměrně málo, a tak se světoví komentátoři vesměs omezují na varování před panikou a hodnocení reakce Světové zdravotnické organizace (WHO), která nedávno kvůli viru vyhlásila světový stav nouze.
Vyhlášení globálního poplachu bylo správné. S přihlédnutím k následkům selhání WHO během epidemie eboly však musíme od organizace požadovat více. Čin je víc než slova a šéfka organizace Margaret Chanová žádný akční plán nepředstavila. V mnoha ohledech se tak o WHO dá říci, že král je nahý – je to vyčerpaná organizace s minimem personálu a zdrojů. Chce-li vést, musí zastřešovat mezinárodní úsilí a vyhlásit válku komárům, držet důsledný dozor a urychlit hledání vakcíny. Vždyť částka na potírání jevů, jako je virus zika, se odhaduje na 4,5 miliardy dolarů ročně. Ty nespadnou z nebe.
Momentálně je toho hodně, co nevíme a měli bychom. Předně pro virus zika neexistuje ani spolehlivý diagnostický test. Krevní vzorky se musí posílat do specializovaných laboratoří. Nevíme ani to, zda zika skutečně způsobuje mikrocefalii plodů. Horší je, že od účinné vakcíny jsme vzdáleni v nejlepším případě tři až pět let.
WHO nebyla schopna vydat ani cestovatelská varování. O to se musely postarat národní zdravotnické úřady. Těhotné ženy a ty, které těhotenství plánují, se tak alespoň od nich dozvěděly, že mají odložit cesty do míst postižených nákazou. Co ale budoucí rodičky, které v zasažených místech žijí? Těm WHO není schopna nabídnout jakoukoli pomoc. Pověst organizace, pošramocená reakcí na ebolu, tak visí na vlásku.
Time: WHO nedělá dost
The Washington Post: Hrozba jménem zika
Kdyby epidemie náhodou nebyla pro většinu lidí dostatečně znepokojující, vždycky je tu neméně ničivý doprovodný efekt: panika, zmatení, strach. Když je tichý zabiják na pochodu a autority reagují mlžením a zoufalstvím, lidé to vnímají – a začnou jednat iracionálně. Případ eboly v západní Africe jasně ukázal, že při zvládání krize jsou dobré informace stejně důležité jako samotné léčebné postupy a že selhání informačních toků může vést ke katastrofě. Objevilo se podezření na spojitost viru s mikrocefalií.
Brazilské autority o této spojitosti hovořily, protože mikrocefalie se silně rozmohla právě v době, kdy se virus v zemi objevil. Potřebujeme však o této spojitosti vědět mnohem víc. V El Salvadoru vláda na nic nečekala a hned doporučila všem ženám odložit těhotenství do roku 2018. Odhlédneme-li od orwellovské povahy tohoto doporučení, pak tato zpráva především ukazuje na zoufalství politiků.
Nejzodpovědnější reakcí autorit je bojovat s komáry a podmínkami, v nichž se rozmnožují, a pomoci lidem pochopit, jak se chránit před komářím bodnutím. Pokroky v genetice a dalších disciplínách vyvolaly naději, že se podaří vytvořit mechanismus rychlé reakce na podobné hrozby. Není ale lehké ohýbat pravidla přírody a rychle vytvářet účinné vakcíny a léky. Ale příchod viru zika by nám měl připomenout, že základní a aplikovaný výzkum v těchto oblastech rozhodně stojí za investice.
Financial Times: Dobrá práce WHO
Epidemie eboly pomalu mizí z Afriky poté, co zabila 11 tisíc lidí. Znovu však znějí poplašné signály kvůli další nemoci. Zika se podle WHO „explozivně šíří“ americkým kontinentem. Experti tvrdí, že se mohou nakazit až čtyři miliony lidí. Pobídnuty oprávněnou kritikou za pomalou akci proti ebole snaží se WHO i další zdravotnické organizace mobilizovat všechny prostředky ve Střední a Jižní Americe.
Rozhodná akce je nyní zásadní – a to i dříve, než vědci zjistí plný rozměr hrozby. Protože nejhorší scénář, tedy epidemie, po níž by zbyly desítky tisíc dětí postižených mikrocefalií, je příliš děsivý. Pokud budeme mít štěstí a ukáže se, že virus není tak nebezpečný, jak jsme se báli, pak by se nikdo neměl s úsměškem ohlížet a vinit svět z hysterické reakce. Včasná odpověď na šířící se infekci s sebou vždy ponese riziko jednání na základě nedokonalých informací.
Ačkoli se můžeme z poslední epidemie v mnohém poučit, neměli bychom virus zika brát jako novou ebolu. Je to jiná nemoc vyžadující jiné postupy. Tentokrát nebude zapotřebí armády statečných zdravotníků ošetřujících vysoce infekční umírající pacienty s ebolou. Namísto toho potřebujeme armádu bojovníků s komáry. Je ještě příliš brzy na nějaká doporučení ohledně návštěvy olympijských her. Jestliže brazilské autority uspějí ve své snaze zbavit region kolem Ria komárů, nemusejí být omezení nutná. Přejme jim úspěch.
Čtěte také:
