Menu Zavřít

Zahřeje, ale prodraží se. Velké teplárny ztratily cenovou výhodu

25. 11. 2018
Autor: Profimedia.cz

Dodávky tepelné energie z velkých uhelných zdrojů zdražují. Ve většině měst se lidem vyplatí uvažovat o odpojení. V praxi to však není snadný krok.

Dlouhé roky platilo, že zákazníci připojení k velké uhelné elektrárně či teplárně se vysokých účtů za teplo nemusejí bát. Oproti sousedům, kteří svůj domek vytápěli zemním plynem či elektřinou, platili méně. V posledních letech se však karta obrací. Velké teplárny opakovaně zdražily své služby a cenovou výhodu již ztratily.

Přichází čas tázat se, zda teplárenství založené na uhlí není zralé k útlumu. Aktuální srovnání cen tepla ukazuje, že hnědé uhlí už dávno není zárukou nízkých cen. Mezi města s nejvýhodnějšími cenami pro vytápění bytových domů dnes patří Prostějov s plynovými kotelnami a Třebíč vytápěná hlavně biomasou. Naopak na uhlí založené vytápění Prahy, Tábora či Karlových Varů dnes patří k těm nejdražším.

Podle odhadu Teplárenského sdružení ČR začíná zóna nepřijatelnosti, která lidi a firmy motivuje k odpojení se od sítě, zhruba od 650 korun za gigajoule spotřebovaného tepla výše. Přísnější limity na množství vypouštěných škodlivin, zdražující emisní povolenky i mírné zimy dál cenu tepla ve velkých soustavách prodražují. Dříve nebo později padne i ve vašem městě otázka: má smysl ještě pokračovat?

Bývalo levné, ale už není

Při pohledu na vývoj cen od počátku desetiletí nelze přehlédnout, že teplo z uhelných zdrojů podražilo. Nejčastěji o deset až 40 procent. Obyvatelům Pardubic a Chrudimi, kteří ještě před pár lety měli mimořádně příznivou cenu, zdražily Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH cenu během sedmi let o 47 pro cent. Naopak teplárny spalující zemní plyn cenu od počátku desetiletí téměř nezměnily.

Stejně tak dnes neplatí tvrzení o levném teple, které do východní poloviny Prahy dodává mělnická elektrárna Energotrans ze skupiny ČEZ. Pohled do statistiky Energetického regulačního úřadu platného k letošnímu lednu ukazuje, že zákazníci připojení k Pražské teplárenské soustavě letos platí za teplo od 664 do 683 korun za gigajoule včetně daně. Společnost Veolia Praha se svými plynovými zdroji je o něco levnější. Domovní plynové kotelny zařazené v přehledu ERÚ se nejčastěji pohybují v rozpětí 400 až 600 korun za jednotku dodaného tepla.


Špatná zpráva pro odběratele tepla. Ceny opět vzrostou, někde i o čtvrtinu

 Teplárna - ilustrační foto


Oslovení odborníci z oboru vytápění se shodují, že většina bytových domů by mohla pořídit teplo levněji než z centralizované městské sítě. Například analytik a provozní ředitel firmy EkoWatt CZ Jan Truxa uvedl, že teplo z domovní plynové kotelny lze vyrobit s náklady od 390 do 460 korun za gigajoule - po započtení daně z přidané hodnoty. „U ekonomicky dobře podchycených a technicky správně realizovaných plynových kotelen se návratnost může pohybovat okolo pouhých čtyř let,“ dodává Josef Hodboď, vedoucí redaktor odborného webu TZB-info.cz.

Prakticky stejně vycházejí i náklady při využití tepelného čerpadla typu vzduch-voda. Podle oslovených expertů se hodí pro bytové domy, které mají díky zateplení nízkou potřebu tepla na vytápění. Negativem takového řešení je hluk z venkovních ventilátorů a poněkud kratší životnost zařízení.

Trpěliví a opatrní Češi

Navzdory výše řečenému je zatím výskyt odpojení se od teplárenské sítě poměrně nízký. V minulých letech se rozšířil v Liberci a Jablonci nad Nisou, ale pohár trpělivosti přetekl až ve chvíli, kdy ceny tepla přesáhly 650 korun za gigajoule včetně DPH. Ne vždy totiž stačí překonat jen vlastní pohodlnost a přirozenou opatrnost. Svou roli zde hraje i to, že úředníci v některých městech odpojování od teplárenské soustavy cíleně blokují.

Ale i schválené odpojení něco stojí. „Do ekonomického vyhodnocení vstupují náklady na odpojení, které jsou vždy hrazeny subjektem, který se odpojuje. Někdy právě výše těchto nákladů výrazně ovlivní celkové ekonomické vyhodnocení investice do vlastní plynové kotelny,“ zmínila Renata Straková, specialistku pro energetickou náročnost budov portálu TZB-info.cz.

 Srovnání cen tepla

Další problém je, že na odpojení od teplárny a pořízení vlastního zdroje tepla se musí shodnout všichni majitelé bytů v domě. „Hlavním rizikem je, že se odpovědnost za dodávku tepla přesouvá z externího dodavatele na vedení SVJ (Společenství vlastníků jednotek) či družstva, pokud ho dále nedelegují. I tak zůstává obvykle část zodpovědnosti na vedení,“ upozornil Truxa.

Jak jinak se lze bránit vysoké ceně tepla? Oslovení odborníci doporučují předsedům společenství vlastníků bytů zatlačit na manažery příslušné teplárny a vyjednat novou, výhodnější smlouvu. „Řada odběratelů tepla dělá chybu tím, že volí zbytečně velkou odběrovou rezervu. Lze se setkat s případy, kdy se vhodnou změnou smluvních podmínek podařilo dostat z cen za teplo přes 700 korun za gigajoule pod hranici 600 korun,“ zmínil Josef Hodboď.

Pohromy biblických rozměrů

Dlužno dodat, že zdražování ze strany majitelů velkých tepláren není většinou způsobeno klasickou honbou za vyššími zisky. S nadsázkou lze říci, že na teplárníky se valí špatné zprávy ze všech stran. Jsou tak v podobné pozici jako onen natvrdlý egyptský faraon, který dle autorů Bible nechtěl propustit z otroctví Mojžíše a jeho lid, a tak musel snášet jednu pohromu za druhou.

Ekonomické výsledky tepláren nejprve narušil pád cen elektřiny, který nastal od počátku roku 2013.

Padl tak původní model, kdy majitelé uhelných tepláren vydělávali hlavně na prodeji elektřiny a podpůrných služeb pro stabilizaci přenosové sítě. Právě v tomto nepříznivém prostředí museli vlastníci investovat přes 20 miliard korun do snížení emisí oxidů síry, dusíku a prachových částic, aby vyhověli zpřísněným požadavkům Evropské unie.


Meteorologové varují: Domácí kotle na uhlí jsou horší než velké elektrárny

Ilustrační foto


Od podzimu roku 2017 sice cena elektřiny znovu roste, ale je to vykoupeno růstem ceny emisních povolenek. Navíc, jak upozornil výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek, dnes už neplatí, že by výrobci tepla dostávali většinu povolenek zdarma, jak tomu bývalo před pěti a více lety. Bezplatný příděl dnes už pokrývá jen asi 15 procent potřebného množství povolenek v případě uhelných a 30 procent v případě plynových zdrojů tepla. Za ty zbývající musejí platit, což představuje zhruba 20 eur za tunu spáleného uhlí.

Další nepříznivou zprávou pro české teplárenství jsou mírné zimy a zkracující se topné sezony. Spotřeba tepla klesá také v souvislosti s postupným zateplováním panelových domů, základních škol, zdravotních a kulturních středisek a dalších budov. Vytápění předimenzovaných potrubních sítí z dob socialismu se tak stává rok od roku méně smysluplným.

Kanibalizace začíná

Podobně jako v africké přírodě i v českém teplárenství platí, že jako první padnou za oběť nejslabší kusy. Když nepočítáme náhradu podnikových elektráren, tak první případ odstávky uhelného zdroje tepla se právě odehrává v Náchodě. Vlastník, kterým je podnik z energetické skupiny Innogy, zde odstavuje zastaralý uhelný zdroj a postupně jej nahrazuje plynovými kotli a kogeneračními jednotkami.

Zdroje týdeníku Euro zmiňují další kandidáty, kteří by mohli přijít v blízké době na řadu. Tím prvním je Příbramská teplárenská. Jedná se o podivný příběh společnosti, která se již přes dvacet let nachází v konkurzní správě. Až letos na podzim spustil konkurzní správce soutěž na prodej teplárny. Otázkou je, za kolik se podaří prodat zastaralý zdroj, který nutně potřebuje půlmiliardovou investici do modernizace a snížení emisí. Zřejmě to skončí tak, že nový vlastník uhelné kotle odstaví a jako náhradní palivo zvolí zemní plyn, případně biomasu.


Další terč pro aktivisty? Vsetínská teplárna chce postavit nejmenší spalovnu odpadů v Česku

 Spalovna odpadů - ilustrační foto


Druhým kandidátem na brzké uzavření je Teplárna Tábor. Městský správce bytového fondu Bytes Tábor se rozhodl vybrat nového dodavatele tepla pomocí zadávacího řízení. Výsledek? Dvě sídliště v jižní části města se odstřihnou od tradičního zdroje a přeběhnou k levnějšímu dodavateli - společnosti C-Energy Planá, kterou vlastní investiční skupina Carpaterra byznysmenů Michala Šušáka a Ivo Nejdla.

Takové řešení se přímo nabízelo -Teplárna Tábor patří mezi nejdražší velké producenty tepla v Česku. Díky příznivější ceně táborské domácnosti ušetří v součtu přes 11 milionů korun ročně. „Podstatně nižší cenu nabídla C-Energy Planá i přes významnou investici do nového horkovodu, který musí pro zajištění stabilních dodávek tepla vybudovat,“uvedl spoluvlastník této firmy Nejdl.

Naděje umírá poslední

Majitelům velkých tepláren nezbývá, než lobbovat za vlastní záchranu. Stále mohou argumentovat tím, že po několika vlnách ekologizace vypouštějí do ovzduší už jen minimální množství emisí prachu a oxidu siřičitého. Naprostou většinu jemných prachových částic, které způsobují dýchací potíže i rakovinu plic, dnes do ovzduší vypouštějí domovní kotle na uhlí.

Velké uhelné teplárny též mohou upozorňovat na roli, kterou hrají při stabilizaci chodu elektrizační soustavy. Hlavního cíle - tedy zvýšení příplatku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla - se jim letos nepodařilo dosáhnout. Lze si tipnout, že o nárůst této provozní dotace budou ještě usilovat. Pokud neuspějí, budou už hrát jen o to, kolik let ještě udrží své teplárenské zdroje v provozu.

Dále čtěte:

Vrah má zkratku PAU. Českem se šíří přehlížený rakovinotvorný benzo(a)pyren

Nebezpečné Neratovice. Spolana opět vypustila nejvíc karcinogenů

Vlivem prachu v ovzduší loni v Česku předčasně zemřelo 5700 lidí, tvrdí ekologové

FIN25

Styrenem zazděné Podkrkonoší. Kocbeře jsou kvůli laminátovně jednou z nejzamořenějších lokalit

 Znečištěné ovzduší - ilustrační foto

  • Našli jste v článku chybu?