Čínské investiční fórum chce rozhýbat byznys linky mezi střední Evropou a Čínou
Čína nepředstavuje pro Evropu z pohledu svého ekonomického růstu hrozbu. Starý kontinent nemusí mít strach z rostoucí hospodářské síly země. Mnohem horší situace by nastala, kdyby Čína ve svém reformním úsilí neuspěla, protože to, co druhá nejsilnější ekonomika světa a nejlidnatější stát planety dnes dělá a nakonec i nedělá, má velký vliv na zbytek světa.
Podobné úvahy a řada dalších zazněly na prvním Čínském investičním fóru (CIF), které se uskutečnilo 8.–11. listopadu v Praze pod záštitou předsedy vlády ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí ČR.
„Naším záměrem bylo vytvořit komunikační platformu mezi střední a východní Evropou a Čínou, která by pomohla k tomu, aby šly investice jak z Evropy do Číny, tak i opačným směrem z Číny do Evropy,“ řekl týdeníku EURO k původním záměrům fóra jeho výkonný ředitel Petr Hýl. Jak dodal, cílem organizátorů je také pomoci českým firmám proniknout na tamní trh a naučit je strategie, které v Číně fungují.
Lákavé zboží z Evropy
Čína ještě před 20 lety na obchodní scéně téměř nefigurovala. V následujícím období se obchod stal hlavní hnací silou jejího růstu, který pozvedl odhadem 400 milionů lidí z bídy. Čína dnes prochází hospodářskou renesancí, mění se i ekonomický model, jehož úspěch byl založen především na exportu zboží. Karta se obrací, Číňané bohatnou a začínají více utrácet. Jsou hladoví po kvalitním a luxusním zboží pocházejícím především z Evropy. Odhaduje se, že střední vrstva čítá mezi 200 až 300 miliony lidí a každým dnem sílí. Aleš Červinka, vedoucí čínské kanceláře CzechTrade, tvrdí, že v Číně se vyrobí, ale i prodá více než milion aut měsíčně. Ne náhodou patří mezi nejúspěšnější české společnosti v Číně i Škoda Auto s výrobním závodem v Šanghaji, která za prvních devět měsíců letošního roku prodala již 135 tisíc aut.
Tuzemských firem je na čínském trhu zatím poskrovnu a odborníci se shodují, že možnosti, které Čína poskytuje, prozatím z české strany nejsou využívány. V Pekingu, Šanghaji, Šen-čenu, Hongkongu, Kuang-čou a jiných velkých městech je spousta evropských firem již etablovaných. Čína má však přes 650 měst s více než milionem obyvatel, která nabízejí příležitosti pro české firmy. Stejně tak i vzdálenější provincie nacházející se například na západě Číny, kde trh není ještě tolik prozkoumaný.
„Čína je drak, je to silná země, která dnes má peníze a chce je investovat. Má dlouhodobou strategii, kam se chce posunout, a má také zájem o nové, sofistikovanější technologie. A z toho mohou české firmy profitovat,“ říká Petr Hýl.
Minerálka vítězí
Obecně však platí, že když chce někdo proniknout na čínský trh, musí být velmi dobře připraven. „Prosadit se tam není jednoduché. Konkurence je velice tvrdá ze strany evropských i čínských společností,“ upozorňuje Hýl. Petr Vávra, vedoucí obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Pekingu, dodává, že k dalším nástrahám čínského trhu patří také slabá ochrana práv duševního vlastnictví, kulturní rozdíly, jazyková bariéra, byrokracie, ochranářství a horší přístup k informacím. Nic z uvedeného však neplatí pro Hongkong, zvláštní administrativní oblast, která se právě díky výhodám a jistotám nabízí zahraničním podnikatelům jako bezpečná vstupní brána do Číny. „Hongkong obecně představuje pro zahraniční firmy oblíbené místo k podnikání, ze kterého pronikají na trhy jižní Číny a do okolních zemí či řídí výrobní kapacity v přilehlé oblasti ČLR,“ řekl týdeníku EURO Roman Seidl, obchodní rada českého Generálního konzulátu v Hongkongu. Jak dodal, celá řada českých podnikatelů si zde založila stoprocentně vlastněné firmy, často kvůli usnadnění platebního styku s obchodními partnery z ČLR. Znalci poměrů podnikání v Číně se shodují, že trpělivost je jednou z hlavních deviz při vstupu na tamní trh. Úspěch je možný, nicméně jednou z podmínek je i velmi dobrá marketingová strategie, která musí být vedená v čínštině. Příkladem může být firma Bohemia Healing Mineral Waters, výrobce minerálky vyvěrající z pramene u obce Zaječice u Mostu v severních Čechách. Zatímco v České republice lze koupit litr Zaječické hořké za 40 korun, čínští spotřebitelé za stejné množství platí v přepočtu 600 korun. A jak říká Aleš Červinka, právě díky chytrému marketingovému tahu a sloganu o zdravé vodě jdou dnes tyto minerálky v Číně na dračku.
