ZÁJEM O FONDY NAROSTE S EUREM

Reformě penzí se ČR nevyhne, míní šéf správy aktiv UniCredito

Fabio Innocenzi (38)je generálním ředitelem společnosti Pioneer Investments, která po sloučení s firmou Europlus de facto představuje investiční divizi italské banky UniCredito Italiano. Studoval na Universita Commerciale Luigi Botcconi, kde v roce 1986 promoval z ekonomie. Nastoupil jako analytik do Credito Italiano. V roce 1994 jej společnost postupně vyslala jako asset managera do USA, Velké Británie, Japonska, Švýcarska a Rakouska. V roce 1995 se vrátil do banky jako vedoucí odboru. V roce 1997 vedl firmu, která se věnovala správě aktiv v rámci skupiny. V listopadu 1999 se stal náměstkem UniCredito, od roku 1998 je viceprezidentem asociace asset managerů v Itálii. Od roku 1998 vedl Europlus, pod novým názvem fungující divizi kolektivního investování UniCredito. Je ženatý, má dvě děti. Je vášnivým lyžařem, má rád tenis a bridž.

EURO: Zatímco v řadě odvětví probíhá snad až přehnaně rychlá konsolidace, u kolektivního investování jsme si zatím na mnoho fúzí a akvizic nezvykli. Banka UniCredito před časem převzala významnou americkou investiční společnost Pioneer. Co vás k tomuto kroku vedlo? INNOCENZI: UniCredito Italiano má několik divizí. Jednou z nich je správa investic, která svá hlavní sídla umístila do Milána a Dublinu. Spravujeme aktiva za devadesát miliard amerických dolarů a máme sto třicet vzájemných fondů. Ale to nám samo o sobě ještě úspěšnou budoucnost nezajistí. Proto jsme koupili Pioneer, pro něhož jsme se rozhodli především ze tří důvodů.Za prvé jde o schopnosti lidí. My máme v Dublinu osmdesát správců portfolií, z nichž se většina zabývá Evropou a evropskými aktivy. Chceme ale stejně silně působit na americkém trhu, a to s manažery, kteří vycházejí z tamního prostředí.Druhým důvodem je distribuce. Je velice těžké prodávat produkty a konkurovat, jestliže působíte jen regionálně. Dnes je zhruba sedmdesát procent aktiv evropských investorů umístěno na evropských trzích. V brzké budoucnosti jich ale bude podle našich očekávání asi padesát procent směřovat mimo evropský prostor, do Ameriky, Asie, pacifické oblasti a na nové trhy. Zatímco dnes jsou investice zaměřeny regionálně – existují evropské akciové fondy, polské akciové fondy, americké akciové fondy, italské akciové fondy a tak dále – zítra začnou převažovat produkty sektorové. Půjde o globální technologické, finanční či energetické fondy. Za takové situace můžete být úspěšným distributorem produktů kolektivního investování jen tehdy, budou–li globálně kvalitní.Nakonec svoji podstatnou roli při rozhodování se pro Pioneer hrálo také to, že jde o zavedenou a známou firmu, zatímco Europlus, značka naší investiční divize, je poměrně mladá.

EURO: Řada odborníků dává však do budoucnosti šanci regionálním fondům. Odvětvové produkty představují koncentrované riziko a neposkytují moc prostoru pro změnu investic, přijde–li na odvětví pokles. INNOCENZI: S tímto názorem nesouhlasím. Sektorové fondy jsou především podstatně výkonnější než geografické. Má to své logické důvody. Dříve existovala vysoká korelace u vývoje akcií v jednom regionu. Dnes to neplatí a naopak jsme svědky vysoké souvztažnosti mezi vývojem akcií jednoho odvětví v různých regionech. Stačí se podívat třeba na vývoj akcií Fiatu, Volkswagenu či General Motors. Tím se zcela mění i charakter toho, co můžete nabízet klientům. Když jste jim dříve poskytl geografický fond, šlo o homogenní produkt. Zítra ale začne totéž platit pro sektory. A protože chceme nabízet produkty, které budou dobře definované, pokud jde o charakter rizika, musíme jít nejdřív po odvětvích a následně vytvářet pro klienta kombinaci sektorových produktů. Alokace aktiv v tom druhém kroku, tedy do různých sektorových fondů, dává vzniknout produktům zcela nového typu. Hovoříme potom například o fondech životního stylu.

EURO: To ale ještě nevyvrací argument, že v rámci jednoho sektoru není kam utéct, když se zhroutí jeho tituly. To spíš zmíněnou výtku posiluje. Letos se kupříkladu propadaly telekomunikace, a kdo se na ně zaměřil, neměl kam uhnout. Své si užili i investoři do technologických akcií. INNOCENZI: Ano, včera to platilo v regionálních fondech a dnes to platí v odvětvových. My můžeme s rizikem naložit tak, že ho eliminujeme v tom druhém kroku, tedy ve fondu životního stylu, balancovaném fondu, smíšeném a tak podobně. Tyto fondy druhého stupně mají samozřejmě své rizikové profily. Lze to dělat právě proto, že sestávají z produktů, které jsou z hlediska rizika definovány velmi dobře. Zatímco u regionálních fondů se to naopak definuje těžko. Kdo chce, může dostat specifický produkt, ale pro většinu klientů jsou vhodné fondy životního stylu, odstupňované podle rizika a podílu akcií.

EURO: Stále existují produkty, které se nezaměřují na země, ale na makroregiony, třeba Evropu či USA. Je to přežitek, nebo logický stupeň pod globálními fondy? INNOCENZI: Máme sto šedesát pět fondů. Jsou členěny geograficky, tematicky, sektorově, podle životního stylu, prostě pro všechny skupiny investorů.

EURO: Ale z hlediska vašeho nazírání na budoucnost jsou geografické fondy přežitkem. Platí to i pro fondy zaměřené na makroregiony, pro něž může někdo horovat třeba z kulturních důvodů? INNOCENZI: Nenajdete nic optimálního pro všechny. Něco jiného chtějí klienti v USA, Itálii či Německu. V každé zemi se uchytí jiný styl investování. Ve Spojených státech se dnes ukazují jako nejdůležitější, chcete–li mít zajímavou nabídku, fondy zaměřené na investiční styl podle hodnoty a růstu. V Německu zase letí fondy fondů, v Itálii fondy sektorové. Je důležité být připraven poskytnout správné produkty podle toho, co klient žádá.

EURO: Pioneer působí v řadě míst na světě. V Evropě například v Praze, Dublinu, Varšavě, Hamburku. Jakou úlohu bude mít Praha ve vaší nové struktuře? INNOCENZI: Nyní hovoříme o novém Pioneeru. Ten bude mít čtyři divize: Spojené státy, Itálii, západní Evropu a novou Evropu, jak nazýváme postkomunistické země. Amerika je důležitý region s velkým objemem spravovaných prostředků a je třeba pokračovat v dosavadní práci na tomto trhu. Itálie je pro nás specifický trh, západní Evropa vykazuje vysoký přírůstek investic a nová Evropa je v posledních dvou letech vůbec nejrychleji rostoucí trh, pokud jde o aktiva ve fondech. Kromě toho jde o strategický region nejen pro Pioneer, ale i UniCredito jako celek. Ukazuje to expanze komerčního bankovnictví. V tomto odvětví je banka nejsilnějším hráčem ve čtyřech zemích (například v Polsku koupila největší peněžní ústav Pekao – pozn. red.) a chce pokračovat ve svých akvizicích i na území dalších států. Z našeho hlediska je to důležité pro synergické efekty ze spolupráce investiční a komerční divize.

EURO: Můžete být konkrétnější, pokud jde o Prahu? INNOCENZI: Je vedle Varšavy jedním ze dvou našich center v nové Evropě. Doufáme, že aktiva z těchto zemí ještě porostou. Klíčem k úspěchu by měla být skutečnost, že nyní bude mít Praha v naší struktuře na rozdíl od minula stejné postavení jako Boston, Dublin či Milán. Bude jednou ze čtyř nejdůležitějších kanceláří. Naši analytici ji budou sledovat stejně jako zbývající tři centra. Dříve byl Boston číslo jedna, protože reprezentoval region s největším přínosem pro zisk, a Praha byla důležitou periferií. Teď budou na stejné úrovni. Souvisí to s našimi analytickými očekáváními a s tím, že zde se nejlépe a nejlevněji vytváří hodnota pro naši firmu. Je tu největší potenciál. A Praha bude manažerem nové Evropy.

EURO: UniCredito usiluje o Komerční banku. Chtěla získat IPB, což by asi pomohlo distribuci produktů Pioneeru, ale nepodařilo se to. Jak se díváte na příběh této banky? INNOCENZI: Jako člen představenstva banky UniCredito samozřejmě znám dobře strategii skupiny, a tudíž i komerční divize. Ale jednotlivé případy už ne, a nemohu je proto komentovat. Komerční divize se nepodílela na akvizici do Pioneeru a já se zase nepodílel na přípravě jejich akcí na českém trhu.

EURO: Nicméně je pro vás z hlediska distribuce asi důležité, aby tady uspělo i komerční bankovnictví. INNOCENZI: Ano, je to velice významné. Mezi těmito dvěma světy lze dosahovat vysoce kvalitních synergických efektů, neboť očekáváme, že během pěti let budou pro klienty bank důležité investice do fondů. V této souvislosti bude rozhodující seznámení se s produkty a jejich design.

EURO: Z čeho vychází váš optimismus týkající se budoucnosti kolektivního investování v nové Evropě? Potenciál tu rozhodně je, ale zatím se nenaplňuje. INNOCENZI: Můj optimismus vychází z pohledu na Francii, Itálii a Španělsko a jejich vývoj mezi lety 1993 a 1997. Tehdy tam byl největší nárůst investic do fondů z celé Evropy. Jedním ze zásadních důvodů bylo očekávání příchodu eura k roku 1999. Domácnosti totiž pochopily, že zavedením nové měny se změní úrokové míry. Zatímco předtím byli lidé zvyklí na úroveň mezi pěti a deseti procenty, najednou bylo jasné, že mohou očekávat oscilaci kolem německé míry, tedy dvě až šest procent. Tato změna způsobila mimo jiné posun od starého typu investic do pevně úročených nástrojů k investicím do akcií.Já očekávám, že součástí Evropské unie a eurozóny se stane i Česká republika a později také ostatní státy nové Evropy. Vstoupíte–li do unie v roce 2003, zaznamenají fondy největší růst počtu investorů od nynějška do konce roku 2001. Bude–li to později, dojde k podobnému přírůstku klientů během dvou let před vstupem do unie.

EURO: Takže očekávání vstupu do unie a eurozóny ovlivňuje i váš náhled na jednotlivé země našeho regionu a také na lokální kanceláře v této části světa? INNOCENZI: Ano. Jsou dva parametry, podle nichž člením tyto země. Prvním je načasování jejich vstupu do západoevropských struktur a druhým jejich velikost. Podle prvního parametru je Česká republika favorizovaným regionem, například na rozdíl od Rumunska. Velikost je důležitá proto, že určuje potenciální množství aktiv, která lze získat do správy. A podle tohoto kritéria zase před Rumunskem preferujeme zemi, jakou je Polsko. Samozřejmě z toho vyplývá, že nejzajímavějšími místy určení jsou pro nás Praha a Varšava. Česká republika je nejlepší, pokud jde o načasování cesty na západ, a velikost je v pořádku. Polsko je velké co do počtu obyvatel a ani z hlediska vstupu do unie na tom není špatně.

EURO: Růstu popularity fondů v západní Evropě asi přispělo i poznání, že se lidé musí postarat o svoji budoucnost, protože stát to z různých důvodů nedokáže. INNOCENZI: Souhlasím na sto procent. Penze a sociální zajištění představují obrovský problém jak v západní části našeho kontinentu, tak i v nové Evropě. A správa aktiv, což v tomto případě znamená zdrojů pro zajištění budoucích nároků dnešní aktivní generace, představuje jediné možné řešení této otázky. Jsem přesvědčen, že kontinentální Evropa na ně bude dobře připravena. To, že aktivitu převezmou vzájemné fondy, může dokonce znamenat komparativní výhodu oproti zemím, kde již mají penzijní systémy založené na omezených možnostech investic.

EURO: Možná ve východní Evropě argument budoucnosti neplatí až tak silně, protože vlády nemají odvahu říct lidem, jak to bude s jejich důchody. INNOCENZI: Na to nemohu reagovat, protože tento bod jsem nestudoval. Nicméně jedno je nezpochybnitelné – druhý pilíř budoucích systémů, představovaný spořením či pojištěním na penzi, bude záležitostí diskutovanou v rámci Evropy jako celku. Jestliže vstoupíte do unie, potom se vám prostě nevyhne.

EURO: V USA a v Evropě se dost liší distribuce produktů kolektivního investování. Bude tomu tak i nadále, nebo se máme jedni od druhých čemu učit a starý kontinent se dočká prodejepřes finanční poradce? INNOCENZI: To je těžká otázka. Já mohu prezentovat jen naše očekávání. Ale ani ta nejsou důležitá a my musíme být v budoucnosti velice flexibilní.Nejsme si ani zdaleka jisti tím, zda jeden model zvítězí nad druhým. Spíše se nakonec prosadí něco mezi tradiční evropskou distribucí přes banky a americkou přes brokery. Konkrétně počítáme pro budoucnost s tím, že v celém světě se bude prodávat přímo, prostřednictvím bank, brokerů i po internetu. Poslední rozdíl mezi Evropou a Amerikou bude spočívat v míře využívání těchto systémů. Žádný jediný optimální model pro všechny klienty nemáme. Nakonec o všem rozhodne marketing. To je zásadní myšlenka, které se musíme držet. Nelze se zaměřit na správu aktiv a potom doufat, že se ji podaří prodat. Je třeba, aby si marketing u nás přímo objednával, co zákazníci potřebují, a my byli připraveni jim to nabídnout.

EURO: Amerika a Evropa, zvlášť kontinentální, představují dost rozdílné světy z hlediska kultury, firemní kultury a správy korporací. Dnes s tím mají některé společnosti potíže. INNOCENZI: Ano, to je pravda. A bude zajímavé sledovat další vývoj, protože fúzí přes Atlantik přibývá. UniCredito se v posledních letech řídila zadáním zvyšovat hodnotu pro akcionáře, což odpovídá americkým přístupům. Samozřejmě to je jedna věc a druhá potom spočívá v samotném řízení společnosti a také v konkrétním investičním managementu. Podle mého soudu hodně záleží na tom, jaké osoby vytvářejí tým té které firmy, jak je lze charakterizovat. U nás pracují převážně třicetiletí manažeři, pocházející ze čtrnácti zemí. Takoví lidé by měli být dostatečně flexibilní.

EURO: Znamenalo by pro svět kolektivního investování významnou změnu, kdyby spojením burz vznikl panevropský trh, na jehož existenci asi jednou dojde? INNOCENZI: Zásadně ne. My musíme především hledat investiční příležitosti. Ty představují cenné papíry, ne burzy. Takže by se mnoho nezměnilo. Pro analytiky to bude pořád stejné.

EURO: A co transakční náklady, ty by mohly klesnout? INNOCENZI: Ty nejsou tak důležité, protože představují zlomky procent z hodnot, které musíme vytvářet. My se musíme starat o co nejlepší zhodnocení aktiv.