Pandemie covidu a následně i válka na Ukrajině měly významný vliv na ekonomickou situaci po celém světě. Tuto skutečnost si Češi velmi dobře uvědomují, neboť sami postupně mění přístup k různým aspektům života, a to včetně svých úspor. Alespoň tak to vyplývá z nejnovějšího průzkumu, jenž pro Banku Creditas realizovala agentura IPSOS.
Podle výsledků šetření se zhruba tisícovkou respondentů se finanční poměry většiny Čechů v posledním roce změnily jen mírně. Zhruba desetina z nich si aktuálně nespoří vůbec a asi 40 procent pak zvládne ušetřit maximálně dva tisíce měsíčně.
Pozitivním zjištěním je ovšem skutečnost, že meziročně narostl podíl lidí, kteří měsíčně uspoří pět tisíc korun a více. Zatímco loni jich byla jen čtvrtina, letos už se jejich podíl blíží ke 30 procentům. Týká se to především mužů, vysokoškolsky vzdělaných Čechů, obyvatel Prahy a lidí s příjmy přes padesát tisíc měsíčně.
Roste i průměrná měsíční investice
Asi nejzásadnějším závěrem nového průzkumů je podle odborníků výrazný růst zájmu o investice. Nejvíce se to projevilo u přímých investic do akcií a dluhopisů, na které „sází“ 24 procent lidí. Ještě vloni to přitom byl jen asi každý šestý. Ke značnému navýšení ale došlo i u termínovaných vkladů a alternativních investic, a to zhruba o pětinu. Tyto nástroje už nalákaly 16, respektive 19 procent Čechů.
„Čtvrtina respondentů využívá ke zhodnocování svých prostředků investice do akcií a dluhopisů, každý třetí pak volí podílové fondy, o něž se meziročně zvýšil zájem o zhruba devět procent. Nárůst oproti loňskému roku je jak v počtu investorů, tak i v částkách, které jsou ochotni lidé do těchto investic směřovat,“ uvedla Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace Banky Creditas.
Investujete na finančních trzích?
Průměrná měsíční investice do fondů podle ní letos činí téměř 2800 korun, tedy asi o půl tisíce víc než vloni. Do přímých investic lidé vkládají asi 2600 korun měsíčně, což představuje meziroční nárůst přibližně o stovku.
Ovšem i když se nyní Češi zajímají o méně obvyklé formy zhodnocení svých peněz více, v čele žebříčku popularity se stále drží spořicí účty. Na nich má své úspory uloženo téměř 76 procent lidí, což je meziročně o deset procent více.
K tomuto nárůstu dochází i přesto, že si jsou dobře vědomi snižujících se úrokových sazeb, kvůli kterým tak na spořicích účtech přicházející o dodatečné výnosy. Změnit v důsledku toho banku nebo přesunout peníze do aktiv s větším potenciálem se každopádně rozhodla pouze třetina z nich, zbytek nadále spoří stejným způsobem.
Finanční situace domácností se zlepšila
U mnoha produktů sice meziročně došlo k velkému nárůstu zájmu, výrazně ale naopak poklesla atraktivita stavebního spoření. To aktuálně využívá asi 30 procent Čechů, což je meziročně zhruba o čtvrtinu méně. A k mírnému snížení došlo také v případě penzijního spoření, které využívá šest spotřebitelů z deseti, tedy oproti loňsku asi o pět procent méně.
Z průzkumu vyplynulo rovněž to, že během posledního roku se zvýšila hodnota úspor domácností. Zatímco loni neměla přesně polovina obyvatel na účtech ani sto tisíc korun, nyní se tento podíl snížil na 45 procent. Současně s tím se zvýšil počet domácností s úsporami do půl milionu korun a na 12 procent narostl i počet těch, jež mají našetřeno přes milion.
„Ke zvýšení úspor přispělo hlavně zlepšení finanční situace domácností. Je zajímavé, že z ročního přírůstku bankovních vkladů tvořily téměř čtvrtinu připisované úroky. I nadále současně platí, že většinu svého bohatství nemají domácnosti ve finančních investicích, ale v nemovitostech,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
