V Česku byla otevřena nová právnická soukromá vysoká škola
V České republice vznikla další soukromá vysoká škola. Tato ovšem bude jako první poskytovat kompletní vzdělání v oboru právo. Pod názvem UNINOVA ji ve spolupráci s českými kolegy založila Bratislavská vysoká škola práva, což je soukromá slovenská instituce, která v hlavním městě východních sousedů funguje pět let. Na nové škole bude možné získat úplnou řadu titulů. Na tříleté bakalářské studium totiž navazuje dvouleté magisterské, které lze zakončit vykonáním státní rigorózní zkoušky a získat tak titul doktor práv. Škola bude udělovat také vědecký titul Ph.D., který se bude udělovat po tříletém prezenčním, popřípadě pětiletém externím studiu.
UNINOVA bude vyučovat v Praze a v Brně a vzhledem k tomu, že má akreditaci slovenského ministerstva školství, tak bude v Česku vykonávat studijní program zahraniční vysoké školy. „Půjde o standardní a úplné právnické vzdělání,“ uvedl ředitel nové školy a současně profesor římského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Michal Skřejpek. O akreditaci v České republice škola podle jeho slov žádat nebude. Slovenské tituly jsou totiž díky mezivládní dohodě považovány za plně kompatibilní a rovnocenné s těmi českými. Opravňují tak po vykonání příslušných odborných zkoušek k vykonávání profesí, které vyžadují právnické vzdělání, jako jsou advokáti, notáři či soudci. Právě to byl v minulosti problém, který řešila mimo jiné Česká advokátní komora. Absolventi soukromých právnických vysokých škol, které nemají akreditaci v oblasti českého práva, totiž nemohou být připuštěni k advokátním zkouškám proto, že nemají odpovídající vzdělání. Tak tomu bylo například v případě Zakarpatské státní univerzity, jejíž program se realizoval v Praze. S touto školou se vedení advokátní komory léta nemohlo shodnout na tom, zda jde o plnohodnotné vzdělání v oblasti českého práva. Tento spor by v případě školy UNINOVA neměl nastat, protože slovenské tituly české úřady akceptují. „V legislativním procesu leží novela zákona o advokacii, která podmínky vzdělání budoucích advokátních koncipientů zpřesňuje. Pokud by dotyčný uchazeč studoval vysokou školu v zahraničí a bylo by mu takové vzdělání v ČR uznáno za rovnocenné, musí pro zápis do seznamu odpovídat též obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v ČR,“ uvedla k tomu mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková.
Důraz na jazyky
„Na škole budou vedle českých vyučujících přednášet i slovenští a jiní zahraniční učitelé. Nadstandardní vztahy máme například s právnickou fakultou Vídeňské univerzity,“ uvedl rektor Bratislavské vysoké školy práva Ján Svák. Vybrané předměty se budou vyučovat v cizích jazycích, zejména v angličtině, kterou případně doplní němčina nebo francouzština. V magisterském stupni se například vzdělání v oblasti mezinárodního práva bude odehrávat celé v cizím jazyce. „Jazyky jsou pro právníka ve sjednocené Evropě nezbytností, pokud chce držet krok s dobou. Proto také budeme klást na tyto znalosti velký důraz,“ uvedl Svák.
Od toho se odvíjejí i požadavky, které bude škola na zájemce o studium klást při přijímacích zkouškách. Vedle testu z cizího jazyka to bude také test ze všeobecného přehledu a předpokladů logického myšlení, podobně, jako to činí i právnické fakulty veřejných vysokých škol. Očekávaný počet přijatých studentů je kolem stovky, všichni z nich budou za své vzdělání platit. Budoucí bakaláři a magistři zaplatí škole padesát osm tisíc korun ročně. Nehraje přitom roli, zda studují prezenčně nebo externě. Rigorózní zkouška stojí čtrnáct tisíc, za rok doktorandského programu zájemce zaplatí dvacet tři tisíc korun. „Rozpočet je zatím provizorní a provozní náklady jsou zatím plně hrazeny z prostředků Bratislavské vysoké školy práva,“ uvedl Skřejpek.
Podle dřívějšího vyjádření děkana Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha pro týdeník EURO je soukromých škol, které se zabývají výukou práva, v Česku více než čtyřicet. Jen velmi malá část z nich je ale čistě právnická. Převládají spíše kombinace s ekonomií, podnikáním a jinými obory. Podle představitelů právnických fakult státních univerzit tak pro ně tyto školy nejsou přímou konkurencí. To je zřejmé i z počtu studentů. Z více než čtrnácti tisíc osob, které v Česku studují práva, navštěvují soukromé školy méně než tři tisíce z nich.