Státníci v Bruselu rozhodli, že žádné sankce vůči Rusku nebudou
Evropští politici 1. září na mimořádném summitu věnovaném rusko-gruzínskému konfliktu nezklamali. Splnili, co si předsevzali - tedy žádné sankce proti Rusku neschválili. Zmrazili sice vyjednávání o strategickém partnerství mezi unií a Ruskem, dokud Moskva nestáhne vojáky z Gruzie, smlouva by ale v brzké době stejně nebyla. Časový horizont složitých diplomatických rozhovorů experti ještě nedávno odhadovali na několik let a poukazovali přitom na fakt, že po smlouvě daleko více touží EU než Rusko. Hrozbička ze strany unijních politiků, že nebude partnerství, tudíž v Kremlu nemohla vyvolat žádný strach, spíše smích. Bohužel to byl ze summitu jediný praktický výstup, který měl parametry „reakce“ na ruské počínání v Gruzii.
Nad výsledky bruselského jednání vyjádřilo Rusko v podstatě spokojenost. I to svědčí o tom, že o žádném potrestání nemůže být ani řeč. „Některé státy (EU) vyzývaly k zavedení sankcí proti Rusku a k zmrazení vztahů… Avšak hlavní je, že většina zemí EU předvedla odpovědný přístup a potvrdila linii směřující k partnerství s Ruskem, neboť si dobře uvědomovala důležitost vzájemně prospěšné spolupráce,“ uvedlo následující den ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení k summitu. Dodávky ropy a plynu do Evropy prý přerušeny nebudou a o to šlo pravděpodobně některým členům unijní „sedmadvacítky“ nejvíce.
MOSKVU NEIZOLUJME
„Ruská otázka“ rozdělila Evropskou unii, to je jisté. Některé, převážně východoevropské země, jako Polsko či pobaltské státy, ale i Velká Británie a Švédsko, prosazovaly ráznou reakci Bruselu vůči Moskvě. Naproti tomu třeba Itálie a Německo, ale i další státy včetně předsedající Francie, se zase klonily spíš k mírnější odpovědi. Zdůrazňovaly potřebu udržovat s Ruskem dobré vztahy a Moskvu neizolovat.
Český premiér Mirek Topolánek vysvětlil, že unie spíše hledá způsob, jak pomoci Gruzii, než aby se vymezovala proti Rusku. „Veškeré kroky, o kterých jsme se bavili hypoteticky, směřovaly k podpoře Gruzie a jejího úsilí, případně evropského úsilí a úsilí vstupu do NATO, než nějakých protiruských kroků, které by se míjely účinkem,“ řekl Topolánek.
Mistr bonmotů, italský premiér Silvio Berlusconi, tentokrát nechal vtipy stranou, ale jeho shrnutí bylo trefné: “(Rusko) má stále nukleární potenciál, kterým by mohlo desetkrát zničit veškeré lidstvo. Je to země, která ročně roste sedmi- až osmiprocentním tempem. Je to země, která má ropu a plyn.“
Takže ruce pryč od Ruska. Patřičně sebevědomě se mohl poté vyjádřit i ruský prezident Dmitrij Medveděv, když projevil zklamání nad tím, že Evropská unie neodsoudila Tbilisi za rozpoutání konfliktu na území Gruzie. Podle agentury AP tak učinil v telefonickém rozhovoru s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Kreml je podle Medveděva rozčarován, že dokument vrcholné schůzky unie neobsahuje „principiální hodnocení akcí Gruzie jako primární příčiny krize kolem Jižní Osetie a Abcházie“.
Tbilisi minulý týden odvolalo válečný stav, který byl vyhlášen 9. srpna v prvních dnech konfliktu s Ruskem, ale v některých regionech gruzínský parlament vyhlásil výjimečný stav. Ten se týká území, kde jsou stále přítomné ruské síly, včetně Abcházie a Jižní Osetie, separatistických regionů, které se vymkly kontrole Tbilisi. Ruské tanky a kontingent asi 500 vojáků, jak tvrdí Moskva, jsou stále přítomné v takzvané nárazníkové zóně na území Gruzie podél demarkační linie se separatistickými regiony.
Malou náplastí na sílící pozici zřejmě nepotrestatelného Ruska mohou být pro Gruzii sliby pomoci od USA (miliarda dolarů) a Mezinárodního měnového fondu (750 milionů dolarů).
SITUACE
- Gruzínský parlament odvolal válečný stav, ale v některých regionech vyhlásil výjimečný stav.
- Americká vláda poskytne Gruzii pomoc ve výši miliardy dolarů.
- Mezinárodní měnový fond schválil pro Gruzii záložní úvěr 750 milionů dolarů.
BOX
Závěry summitu
- EU odsoudila válku v Gruzii a nepřiměřenou reakcí Ruska. Vojenské akce tohoto druhu podle ní nejsou řešením a nejsou přijatelné.
- Evropští státníci odsoudili rozhodnutí Ruska uznat nezávislost gruzínských separatistických oblastí Abcházie a Jižní Osetie.
- EU hodlá v brzké době svolat mezinárodní konferenci o pomoci při poválečné rekonstrukci Gruzie.
- Pokud se ruské jednotky nestáhnou na pozice, ve kterých byly před 7. srpnem, EU odloží jednání s Ruskem o nové dohodě o partnerství.
- Summit vyzval k diverzifikaci energetických zdrojů a způsobů zásobování energií (Rusko je nyní hlavním dodavatelem energetických surovin do EU).