Řada zemí na černém kontinentu má velký ekonomický potenciál. Byznys se zde však rozhodně nedělá jednoduše, hlavně kvůli byrokracii a nedostatku kapitálu
Turistický ruch, obnovitelné zdroje nebo těžba vzácných kovů jsou oblasti, kde se mohou uplatnit čeští vývozci a investoři v afrických zemích. Nicméně Afrika je pro byznys stále složité teritorium. Na možnosti a rizika spojená s exportem a investicemi v Africe byla zaměřena další diplomatická snídaně.
Česká republika díky tomu, že nemá koloniální minulost, je v Africe oblíbeným obchodním partnerem. „V Africe máme dobré jméno“ uvedl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa, „řada zemí si pamatuje, že jsme s nimi byli vdobě, kdy se osvobozovaly.“
Partnery diplomatické snídaně byly Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
Záštitu poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem zahraničních věcí. Diplomatickou snídani organizoval týdeník Euro a Media Events Company.
Snídani zahájil egyptský velvyslanec Abderahman Salaheldin. Zdůraznil výhody egyptského trhu, které představuje řada smluv o volném obchodu s ostatními africkými zeměmi, rychlý ekonomický růst a příznivý demografický vývoj. „Polovina populace je mladší čtyřiceti let“ zdůraznil Salaheldin. Mladá populace znamená pracovní sílu pro zahraniční investory a zároveň poptávku po spotřebním zboží.
Egyptský velvyslanec také upozornil na možnosti investic v oblastech obnovitelných zdrojů nebo zbrojního průmyslu.
„Příkladem úspěšné investice v Egyptě je Pegas. Je to win-win situace pro všechny“ sdělil Salaheldin. K této investici se vyjádřil rovněž Marian Rašík, finanční ředitel firmy Pegas Nonwovens, která vyrábí netkané textilie využívané pro výrobu plen a dámské hygieny. Ten ocenil fungující spolupráci s egyptskou investiční agenturou a podporu české ambasády. Zároveň se podle něj nepotvrdilo, že by se rizikovým faktorem pro investici stali zaměstnanci.
„Podařilo se nám najít velmi šikovné a schopné zaměstnance“ prohlásil Rašík, jenž mimochodem považuje Egypt za bezpečnou destinaci.
Na druhé straně byly podle Rašíka potíže v posledních letech s měnou, protože byl uměle držený kurz egyptské libry.
Potíže vytváří investorům i rychlá změna zákonů, které měly zamezit odlivu dolarů z Egypta. „Největším problémem v Egyptě je však celní řízení“ uvedl Rašík stím, že je administrativně velmi náročné a trvá příliš dlouho.
Podle Salaheldina potřebuje Egypt investice do oblasti cestovního ruchu.
Severoafrická země ale není jediná, která nabízí možnosti v tomto odvětví. „Máme krásné dlouhé pláže, které čekají na partnery, kteří by pomohli s jejich rozvojem“ prohlásila Worwornyo Agyemanová, chargé d'affaires ghanského velvyslanectví.
Možnosti v Ghaně jsou podle ní kromě cestovního ruchu i v oblasti energetiky nebo těžby ropy. „Pokud se zajímáte o zlato, tak Ghana je velmi dobrou destinací“ uvedla Agyemanová s tím, že se stále objevují nová naleziště vzácného kovu. Ve vzájemných vztazích existují ale i nevyřešené otázky. Podle Petra Kulovaného z ministerstva průmyslu a obchodu není s Ghanou stále uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění.
O možnostech státní podpory exportu do Afriky hovořili zástupci EGAP a ČEB. „Afrika je velmi rozmanitý kontinent izpohledu rizika. Jsou tam velmi dobře pojistitelné země, složitě pojistitelné země, ale i nepojistitelné země“ konstatoval Jan Procházka, šéf EGAP. Konkrétně Egypt a Ghana představují podle něj riziko, které je velice dobře pojistitelné. Za posledních deset let udělala EGAP v Africe obchody za sedmnáct miliard korun. „Mohlo by to být i více“ řekl Procházka.
Obchodovat s africkými zeměmi ale není jednoduché. „Často nejsme úspěšní, protože je to složité teritorium,“ uvedl Pavel Mráz, ředitel odboru strukturovaného financování ČEB. Podle něj se například podařilo vyvézt pivovar do Etiopie jen díky francouzskému investorovi. „Na jedné straně je český exportér, který má zájem prodávat, na druhé straně jsou finanční problémy. A řešením bývá většinou investice,“ popisuje obvyklý scénář s tím, že jen výjimečně se rozhodne český investor jít do Afriky. Podle Mráze se pak řada projektů neuskutečnila, protože vláda neposkytla na projekt státní záruku. •
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
