V Rakousku se rodí jako houby po dešti takzvané zážitkové parky. Návštěvník prochází scenériemi, které pro něj stavitel s větší či menší invencí připravil. K smíchu (nebo spíš pláči) je dobrodružná trasa Skála a led (Rock & Ice) v galerii na betonovém parkovišti Franz-Josefs-Höhe ve Vysokých Taurách.
Umělá dobrodružství v umělé přírodě
Čtvrt hodiny chůze z kopce od ní je jeden z největších alpských ledovců Pasterze, nad ním se vypíná nejvyšší rakouská hora Grossglockner a všude, kam oko dohlédne, jsou vidět zasněžené, kamenité i travnaté hory. Přesto organizátoři lákají návštěvníky do galerie, kde je vedou po betonových kamenech. V laminátové imitaci ledovcové trhliny pouštějí z ventilátorů chladný vzduch, okolo sloupu vede zajištěná lanová stezka, z kohoutku stéká horský potůček mezi plastové sviště a z reproduktorů hřmí bouřka. Tematický park Jiný svět (Anderswelt) v městečku Heidenreichstein zase nabízí procházku umělým lesem. Jezdí se v něm výtahem, na jehož stěny se promítají větve a k tomu se z nahrávek ozývají zvuky přírody.
Neštěstí v Rusku
Na ruských horách potkalo české návštěvníky několik neštěstí. Na kavkazském Elbrusu (5633) zemřely dvě dívky a dva mladí muži ve stanu. Na sopce Ključevskaja (4750) v srdci Kamčatky byl kamenem vážně poraněn na hlavě muž. Deset horolezců uvízlo za sněhové bouře v tádžickém Pamíru. Z vysokohorského tábora je mohl evakuovat vrtulník kvůli počasí až za týden, jeden Čech mezitím zemřel. Ve všech případech dávají záchranáři i tuzemské orgány vinu účastníkům výprav, že se nepřihlásili u místních turistických úřadů. Tato prohlášení lze ovšem považovat za ruský folklór, protože s byrokratickým režimem povolení na jednotlivé hory bojují všichni čeští horolezci, už více než 50 let. Tento systém je totiž nechrání, ale vymačkává z nich co nejvíce peněz za povinné vůdce, předraženou dopravu a mnoho nesmyslných poplatků.
