Dusivý černý dým stoupal každou zimu z komínů irské metropole Dublinu. Situace ne nepodobná nynější realitě mnoha českých měst vedla na přelomu 80. a 90. let irskou vládu k radikálnímu rozhodnutí. K 1. září roku 1990 zakázala v hlavním městě spalování i prodej černého uhlí. V domácnostech ho nahradil především zemní plyn.
Foto: Profimedia.cz
Pro politiky nešlo o jednoduché rozhodnutí. Zásah postihl podnikatele působící v obchodu s černým uhlím. Ten v letech 1990 až 2010 poklesl o 66 procent. Přesto i v současnosti v Irsku v tomto segmentu působí na tři tisíce lidí, kterým zajišťují práci především regiony, kde topení uhlím není zakázáno.
Přínos zákazu topení uhlím v Dublinu předčil očekávání. Výskyt „černého kouře“ klesl ve městě o 70 až 75 procent v porovnání s předchozím obdobím. Úmrtnost v Dublinu se podle výsledků vědecké studie snížila téměř o šest procent. U respiračních onemocnění počet mrtvých klesl o 15,5 procenta, u kardiovaskulárních onemocnění o 10,3 procenta. Ročně zákaz zachránil 116 životů v případě nemoci dýchací soustavy a 243 lidí v případě nemocí srdce a oběhového systému. Za 21 let trvání zákazu topení uhlím tak toto opatření zachránilo jen v Dublinu životy více než 7,5 tisíce lidí.
„Výsledky nemohou být jasnější. Snížení nečistot v ovzduší vedlo okamžitě k poklesu úmrtnosti na respirační a kardiovaskulární onemocnění,“ komentoval závěry rozsáhlé studie její spoluautor Douglas Dockery, ředitel Centra pro zdraví a životní prostředí na Harvardu. Další analýza přitom vyčíslila přínosy opatření v oblasti zdravotnictví na 19,4 až 20,7 milionu eur.
Počet oblastí, kde je zakázáno topit uhlím, se neustále zvětšuje. Po Dublinu následoval v roce 1995 Cork a poté dalších 14 měst v letech 1998, 2000 a 2004. Celkem žije v oblastech, kde není povoleno topit uhlím, 1,8 milionu obyvatel Irska, což představuje 70 procent veškerého městského obyvatelstva země. Zákaz uhlí ovšem nezbavil irská města všech problémů se špinavým ovzduším. Stále intenzivnější automobilová doprava vymazala část zlepšení. Především zplodiny vznikající v naftových motorech podle irských expertů způsobují záněty plic a mají spojitost s výskytem kardiovaskulárních chorob.
