Všude, kam na světě přišla služba Uber, stala se nevítaným konkurentem. První český zákaz dostala v Brně jen pár týdnů poté, co do města vstoupila. Tomáš Peťovský, šéf Uberu pro Českou a Slovenskou republiku, chce tamní krajský soud přesvědčit, že pravidla pro taxíky se nemají na Uber vztahovat.
Proč Uber vyvolává spory, kamkoli přijde?
Jsme inovační technologie a snažíme se spojovat lidi, kteří se na jedné straně potřebují někam dostat a na druhé straně chtějí efektivně využít své auto. Vezměte si, že v Praze je milion aut a 96 procent času stojí na parkovišti nebo v garáži. My chceme ta auta využít a dostat do nich co nejvíce lidí. Chybně nás pak lidé považují za taxikářskou firmu a tím vznikají kontroverze. Také jsme ve vývoji technologií předběhli legislativu, což celou situaci ještě více komplikuje.
Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které vám zakazuje provoz ve městě. Budete se bránit?
Rád bych zdůraznil, že žádné oficiální stanovisko soudu nemáme v ruce, takže vyjadřovat se k aspektům onoho rozhodnutí nemůžeme. Očekávám ale, že až celou věc probereme s právníky, podáme odvolání.
Soud se přiklonil k názoru, který neradi slyšíte, a to že plníte funkci taxislužby a měli byste dodržovat stejná pravidla. Myslíte, že vám to může uškodit v dalších soudních sporech v Česku?
Celá ta situace v Brně je nešťastná. Ono se něco podobného dělo i v Praze, ale tady soud podobnou snahu zamítl. Zhruba stejné to bylo v Polsku i v Rumunsku, kde zároveň tamní úřady na ochranu hospodářské soutěže řekly, že služby digitální sdílené ekonomiky, jako je Uber, naopak podporují soutěž na trhu, což vede ke zlepšení služeb pro zákazníky. Když se podívám na jiná města, tak například ve Vilniusu podepsal Uber s magistrátem memorandum nebo v Dubaji jsme se dohodli s tamní státní společností, která provozuje hromadnou dopravu. Něco takového bych si představoval i v našich zeměpisných šířkách.
Vy tedy věříte, že svou situaci vysvětlíte a podaří se vám zabránit, aby ostatní soudy v Česku rozhodovaly obdobně?
Věříme, že soud přesvědčíme a služba Uber se bude moci do Brna vrátit.
Jak se díváte na fakt, že podnět k soudu podala soukromá firma Lido Taxi a následně se k ní připojil magistrát? Tedy že vlastně úřad vstoupil do konkurenčního boje dvou firem.
Je to nešťastné. Bereme to jako snahu omezit pasažérům ve městě výběr služeb.
Jak důležitým aspektem toho sporu v Brně mohlo být, že za Uber jezdili zahraniční řidiči, kteří měli potíže s místními taxikáři?
Uber je otevřená platforma. Každý, kdo chce být naším partnerským řidičem, musí splňovat řadu kritérií. Patří mezi ně i platné pracovní povolení a legální pobyt na území České republiky. Zároveň kontrolujeme i rejstřík trestů a další věci. Argument proti zahraničním řidičům proto není správný. Vždycky dbáme na to, aby měli dokumenty v pořádku.
Co musí řidič splnit, aby u vás mohl pracovat?
Musí mu být minimálně jedenadvacet let, musí mít řidičský průkaz, čistý trestní rejstřík, kontrolujeme kartu řidiče, musí mít auto mladší než deset let, povinné ručení, živnostenské oprávnění, a pokud je cizinec, potřebuje také pracovní povolení a povolení k pobytu.
Jak vnímáte protesty v Praze, kde taxikáři blokují náměstí před magistrátem a troubí?
My nejsme konkurencí tradičním taxikářským firmám. Potvrzují to odborníci i stanoviska Evropské komise. Jsme jedním z doplňků dopravy ve městě. Jak hromadná doprava, tak Uber, taxi nebo půjčovny kol vedle sebe dokážou fungovat. Příkladem je Londýn, kde vedle hromadné dopravy existují klasické černé taxíky i Uber. Každá služba má svého zákazníka.
Vy sám jste někdy zkoušel být řidičem Uberu?
Jednou jsem si to vyzkoušel v Bratislavě. Člověk je nejprve trochu vystresovaný, ale časem zjistí, že je to skvělá příležitost, jak poznat lidi, jak si procvičit jazyk a také si provětrat hlavu.
Kdo jsou vůbec vaši řidiči? Jsou to taxikáři? Používají i jiné aplikace?
Nezakazujeme používat paralelně i jiné aplikace. V tom jsme otevření. Ani nezjišťujeme, kdo kterou aplikaci používá.
Šlo mi spíš o to, jestli jezdit pro Uber může být zaměstnání. Pokud vím, berete si od řidiče pětadvacet procent z každé jízdy.
Uber je koncipován jako přivýdělek. Má sloužit k tomu, aby člověk využil svůj volný čas a svoje volné auto k tomu, aby si přivydělal. Je pravda, že někteří řidiči to využívají naplno, ale bývá to spíše dočasné období, pokud někdo třeba přijde o práci nebo má zhoršené podmínky na pracovním trhu jako například sluchově postižení. Ale v drtivé většině, podle našich dat je to 91 procent řidičů, mají i jiné příjmy.
Zveřejňujete řadu statistik, ale podobně jako u jiných technologických firem to nejsou podrobná ekonomická data. Jak velkou firmou je Uber v Česku a na Slovensku?
Z jakého hlediska?
Obratu a zisku.
Bohužel to nemůžeme zveřejnit. Jsme soukromá firma a tyto informace jsou obchodním tajemstvím.
Praha má zhruba stejně taxíků jako New York. Když se na to podíváte z nadhledu, není už na trhu takový přetlak, že se řidiči neuživí, přičemž další nová služba přepravy situaci ještě zhoršuje?
Myslím, že konkurence je dobrá věc. Vytváří tlak na zlepšování služeb. Když se díváme na naše čísla ze zahraničí, tak třeba v Polsku nebo ve Francii došlo po našem vstupu ke zvýšení počtu taxi licencí v daném městě. My vidíme to, že kvalita služeb se díky nám zvyšuje a také roste celý segment dopravy. V Praze registrujeme zase to, že lidé využívají Uber jako doplněk k hromadné dopravě, například k přesunu ke stanici metra.
V Česku máte přibližně 110 tisíc stálých uživatelů a zhruba 1100 stálých řidičů. Jak se ta čísla mají podle vašich plánů v budoucnu vyvíjet?
Chceme, aby nás lidé využívali pravidelně, a chceme pracovat na zvýšení dostupnosti a spolehlivosti. Sledujeme také produkty, které jsou spuštěné v zahraničí, a přemýšlíme o jejich využití v Česku. Před pár týdny zahájila například ve Varšavě služba UberEats, tedy dovážka jídla.
Jaké novinky může Uber do Česka přinést?
V každé zemi je tým, který myslí na to, jak Uber přizpůsobit lokálním podmínkám. Kromě rozvozu jídla ve Varšavě jezdí třeba v Indonésii se zákazníky místo aut také skútry. V Chorvatsku se letos bude spouštět UberBoat, tedy přeprava na lodích mezi ostrovy. Podobný lokální princip bychom chtěli přinést i sem, abychom ukázali, že jsme součástí života ve městech. Víme třeba, že zdejší zákazníci by chtěli mít dostupnost aut co největší, ideál ně přímo v daný moment, a že také chtějí být odměňováni za věrnost. Čili takovým směrem se ubírají naše nápady.
Jak by podle vás měla v budoucnu vypadat doprava?
Musí využívat technologie, které dnes máme k dispozici, a ne je zadupávat. V době, kdy se bavíme o technologické revoluci, by to bylo zpátečnické. U dopravy je už asi dnes zbytečné, abychom se zákazníkem podepisovali papírovou smlouvu a nevyužívali chytré telefony, z nichž si platíme účty a kupujeme letenky. Stejně už není nutné, aby znal každý řidič místopis, když máme spolehlivé navigace. Dnes je doba jinde než před dvaceti lety, kdy když člověk nastupoval do auta, nevěděl, kudy jede a kolik zaplatí. Dnes u nás vidíte dopředu cenu i trasu, kudy vás řidič poveze. Po skončení jízdy dostanete účtenku, a když se vám něco nezdá, kontaktujete naše zákaznické centrum. Pokud není něco v pořádku, vrátíme peníze zpátky na účet.
Čtěte více o nezpříznivé situaci Uberu:
Soud zamítl návrh Uberu na zrušení předběžného opatření pro Brno
Rána pro Uber? Poradce soudu EU ho označil za přepravní službu
Koalice proti Uberu. Lyft a Waymo spolupracují na autonomním řízení
Zachraňte Uber
Budou k Praze, Brnu a Bratislavě přibývat další města, kde zahájíte provoz?
Vždycky se díváme, jaké jsou možnosti. Vlastně bych to mohl obrátit, že si města nevybíráme my, ale města si vybírají nás. My díky technologiím vidíme, jak moc si lidé v dané oblasti otevírají naši aplikaci a zkoušejí, jestli najdou řidiče. V Brně jich byly tisíce. Jít tam nám dávalo logiku, protože ve městě jsou vysokoškoláci, technologické huby a firmy se zahraničním zázemím. To všechno jsou naši potenciální klienti. Do budoucna nemohu vyloučit, že na naší mapě přibudou i další města, ale aktuálně žádný vstup nezahajujeme.
Kde si alespoň lidé o Uber říkají?
Smysl by dávala další velká města, jako je Ostrava, na Slovensku pak Košice, ale jak jsem už řekl, je to hudba budoucnosti.
Je problém sehnat řidiče?
Za minulý rok nám jejich počet narostl o sedmdesát procent, to číslo hovoří samo za sebe. Když jsme vstupovali do Brna, udělali jsme si mezi místními průzkum a vyšlo nám, že téměř třicet procent lidí by bylo ochotno své auto využít pro naši službu.
Jak jsou pro vás důležití cizinci? Do Prahy přijede ročně přes sedm milionů turistů a mnozí si přivezou aplikaci v telefonu.
Praha je páté nejnavštěvovanější město v Evropě a turisté Uber hojně využívají. Znají ho z domovských destinací a vědí, jak služba funguje. Vloni nás využili turisté ze 72 zemí světa.
Vy jste působil šest let ve společnosti Google v Dublinu a v Bratislavě. Co vás přivedlo do Prahy do Uberu?
Minulý rok jsem byl v Singapuru na studiu MBA. Část toho programu je zaměřená na spolupráci s firmami, a tak jsem se setkal i se zástupci Uberu. Jejich přednáška mě zaujala, koneckonců jsem se tam pomocí aplikace také dopravoval. O Uberu jsem pak hodně přemýšlel, třeba v Jakartě je na rozdíl od Singapuru doprava velmi chaotická a po příletu tam byl Uber jediný dostupný způsob, jak se dostat z letiště. Ptal jsem se pak pár kamarádů z Dublinu, jak se v Uberu pracuje, a nakonec jsem tam přešel naplno.
Uber má velmi sofistikovaný systém, který sám dokáže vyhodnotit obsazenost vozů, poptávku a dostupnost, na základě čehož kalkulujete cenu. Jak to funguje?
Je to podobné hotelovému byznysu. Vyrovnává se zájem o službu v dané lokalitě s možností, jak službu poskytovat. Když třeba skončí fotbalový zápas a na jednom místě je hodně lidí, systém se snaží upravit cenu, aby měl řidič motivaci na dané místo přijet. Zároveň upozorní zákazníka, že cena je momentálně vyšší, ale když ji zaplatí, nebude čekat. Předejdeme tak zklamání, že člověk bude klikat, a naše služba bude nedostupná.
Tomáš Peťovský (32) |
---|
Pochází z Dubnice nad Váhom. Vystudoval pražskou VŠE. Od roku 2009 pracoval v evropské centrále Googlu v Irsku, kde měl jako senior associate na starost prodej produktů, konzultační služby pro klienty a reklamní politiku v regionu střední a východní Evropy. V roce 2012 se vrátil na Slovensko do pozice industry manager, ve které se mimo jiné podílel na vybudování obchodních vtahů Googlu se šesti z deseti největších klientů v zemi. Získal titul MBA na manažerské škole Insead v Singapuru a Francii. |