OSTRAVSKÁ KAROLINA Zakázku na revitalizaci ostravské Karoliny získala společnost Multi Development. Skutečně stavět se ale na zhruba třicetihektarovém pozemku začne nejdříve za rok. Hotovo by mělo být v roce 2018. Palmu vítězství v developerské soutěži o zástavbu proluky Karolina v ostravském centru získala společnost Multi Development.
OSTRAVSKÁ KAROLINA Zakázku na revitalizaci ostravské Karoliny získala společnost Multi Development. Skutečně stavět se ale na zhruba třicetihektarovém pozemku začne nejdříve za rok. Hotovo by mělo být v roce 2018.
| Nová Karolina má být kompletní novou čtvrtí - počítá se s byty, parky, i sportovně-kulturními zařízeními. |
Palmu vítězství v developerské soutěži o zástavbu proluky Karolina v ostravském centru získala společnost Multi Development. „Z úspěchu máme neobyčejnou radost a rozhodnutím ostravského zastupitelstva se cítíme být velice poctěni,“ komentoval vyústění soutěže Luboš Kočí, ředitel české pobočky developerské firmy Multi Development.
Podle sídla je to společnost nizozemská, jde ovšem o typický nadnárodní koncern, který je součástí impéria americké banky Morgan Stanley. Ta v něm získala majoritu loni a už ohlásila, že na území Česka hodlá prostřednictvím této akvizice investovat přibližně dvacet miliard korun. Multi Development má v tomto směru na co navazovat. V Česku realizoval už několik velkých projektů (například pražský obchodní komplex Chodov). Porovnání se zástavbou Karoliny ale dosavadní aktivity firmy neunesou. Třicet hektarů pozemků, deset let na realizaci, předpokládané investice budou činit nejméně 12 miliard korun. V tuzemských poměrech jde o unikátní projekt jak rozsahem, tak kvalitou: v Ostravě vlastně vznikne nová čtvrť.
POSLEDNÍ DĚJSTVÍ? Není divu, že zakázka takových parametrů už léta vyvolává ostré spory a vzrušenou veřejnou diskuzi. Ve hře jsou miliardy korun, tedy práce na léta pro architekty a výtvarné umělce, projektanty, stavaře a všechny jejich dodavatele. Z druhé strany je zástavba Karoliny, která svou severní hranicí těsně přiléhá k starému centru Ostravy, zásadním tahem z hlediska budoucnosti tohoto města.
Do své snad už poslední fáze se kauza Karolina posunula v letošním roce, respektive na sklonku loňského. Magistrát v prosinci 2005 vypsal další soutěž, tentokrát se statutem „developerská“ - to znamená především to, že o realizaci projektu se musí postarat jeho autor-developer. A pak také to, že o vítězi rozhodovalo pouze a jenom městské zastupitelstvo, které se obešlo bez odborníků. Vedle toho také byla Karolina rozdělena na dvě části (hranici tvoří vlečka OKD), soutěž se týkala jenom té, která sousedí s městským centrem.
Na vypracování projektu neměli zájemci mnoho času (uzávěrka příjmu soutěžních návrhů byla na konci dubna). Na druhé straně ale měli architekti poměrně volné ruce, zadání vyhlašovatele bylo velmi obecné -město očekávalo projekty výstavby „kompletní“ nové čtvrti včetně bytových domů a sportovně-kulturních zařízení a zeleně v „přiměřeném rozsahu“, s plynulou návazností na historickou část města.
Přestože Karolina je zakázkou vysoce atraktivní, její parametry nakonec okruh zájemců zredukovaly na několik velkých firem. Celkem jich bylo sedm. Čtyři firmy ovšem vytvořily dvě konsorcia. Návrhů do soutěže šlo tedy celkem pět. Už před jejím vyhlášením se v lokalitě velmi silně angažovala firma ECE, specialista na obchodní galerie, která později spojila síly s firmou Passerinvest Group. Toto duo bylo dlouho považováno za favorita. „Vzhledem k našemu dlouhodobému působení v regionu máme k dispozici unikátní data i zkušenosti,“ tvrdil Zbyněk Passer z Passerinvest Group. Konkurence ale postupem doby přibývalo - ING, Sekyra Group, konsorcium Trigránit/ORCO.
Jako poslední ohlásila zájem o Karolinu společnost Multi Development (v samotné soutěži ji zastupovala účelová firma Multi Vespa). Do bitvy o miliardovou zakázku vstoupila nepřehlédnutelným způsobem. Menší kalibr představovaly speciální webové stránky www.karolina.cz (vzhledem k široké veřejné diskuzi nesporně přínosné), ovšem podstatně silnější municí se stala koupě takzvaného Dvojhalí. To je na území Karoliny jediná zachovaná historická budova, dnes navíc národní kulturní památka. Ať už by tedy soutěž vyhrál kdokoli, s Dvojhalím a jejím novým majitelem by musel počítat. „Snad to pomůže,“ doufal v okamžiku koupě Luboš Kočí. Nejspíš ano, i když vlastnictví objektu sotva bylo hlavním argumentem při rozhodování. Nicméně zastupitelstvo se koncem června těsně, ale jednoznačně rozhodlo právě pro projekt Multi Developmentu.
NOVÁ TVÁŘ KAROLINY „Počítáme s tisícovkou bytů, 70 tisíci metry kanceláří a 90 tisíci metry obchodních ploch,“ popisuje hlavní parametry projektu Luboš Kočí. A dodává: „Nová Karolina bude plynule navazovat na historické jádro města, neklade si za cíl mu konkurovat.“
Konkrétní detailní podoba Karoliny je zatím neznámá, z pochopitelných důvodů projekt představuje především urbanistickou koncepci území. Jejími autory jsou tři architektonická studia: nizozemské T&T Design, německé RKW a česká Helika.
Třicetihektarová proluka má čtvercový tvar: Na severu je vymezena starou zástavbou, na jihu železniční vlečkou, na východě železniční tratí a na opačné straně řekou Ostravicí. Vítězný projekt počítá s vytvořením velké dopravní a pěší tepny, která bude začínat na jižním okraji Karoliny, u Dvojhalí, rozdělí celé území na západní a východní část a pak se bude stáčet na severovýchod k současnému centru Ostravy, na Masarykovo náměstí.
Zhruba lze říci, že východní část Karoliny bude komerčně orientovaná, budou tady převládat administrativní a obchodní objekty, zatímco západ bude mít spíše rezidenční ráz - tady budou bytové domy doplněny zelení a na pobřeží Ostravice sportovními zařízeními. Dominanty bude mít nová Karolina dvě: u „vstupu“ ze starého města to bude výšková administrativní budova a na konci hlavní třídy už několikrát zmiňované Dvojhalí, které by mělo plnit funkci jednoho z hlavních center celé lokality.
MÍRNÁ DÁVKA NEJISTOT
Reakce na vyhlášení výsledků byla překvapivě slabá. Leckdo počítal s žalobami „poražených“, které se při zakázkách tohoto typu staly pravidlem - zatím se ale nezdá, že by k nim mělo dojít. „Náš projekt se veřejnosti líbil, magistrát se rozhodl pro jiný,“ -taková byla reakce ze Sekyra Group. „Gratulujeme,“ zaznělo z Passerinvest Group. Mediální ohlas je také velmi vlažný, což platí i pro veřejnost. Ta mimochodem ve svém hlasování preferovala projekty konsorcia Trigránit/Orco a Sekyra Group (ankety organizované radnicí se zúčastnilo pět tisícovek převážně mladých lidí).
Tento klid ovšem neznamená, že vše je už jasné. Radnici a Multi Development čeká uzavírání příslušných smluv, a to nejen o prodeji celého pozemku. „Máme k dispozici zkušené právníky,“ tvrdí radnice, ale zajistit, aby konečná podoba Karoliny odpovídala projektu, nebude nijak snadné. Zvláště vzhledem k tomu, že stavebník bude zároveň investorem a bude tedy zjevně tahat „za delší konec provazu“.
Obavy se týkají hlavně přílišné komercializace výstavby, ovšem právě komerční objekty přinášejí developerovi zisky. Ve stejné rovině se vedou úvahy o budoucnosti Dvojhalí. „Tady chceme preferovat hlavně funkce kulturní,“ říká Luboš Kočí. Jak ovšem galerii či divadlo financovat, to se zatím neví, jisté je, že o koupi takového objektu na komerční bázi nebude zájem. „Máme několik scénářů, zatím žádný nepreferujeme,“ tvrdí Luboš Kočí. Jedním by mohl být prodej městu za symbolickou cenu, developeři ovšem nejsou charitativní instituce, náklady na rekonstrukci budou jistě značné. Navíc „ztrátové“ položky budou představovat také parky, jichž je v projektu naplánováno poměrně hodně.
Nejasná je i vzdálenější budoucnost. Za železniční vlečkou čeká na využití druhá polovina Karoliny a je zřejmé, že tady by mělo vzniknout urbanisticky logické „pokračování“ projektu Multi Developmentu. Ale to je horizont opravdu vzdálený. „Jako realistický termín pro počátek výstavby vidíme přelom roku 2007/2008,“ říká Luboš Kočí. Na diskuze o další výstavbě na Karolině je tedy dost času, až někdy do roku 2018.
| HISTORIE KAROLINY Uhlí se v sousedství centra Moravské Ostravy začalo těžit už v roce 1842. Důl záhy po otevření získal baron Rodtschild, po jehož neteři také dostal důl jméno. Postupem doby přibyla koksovna a chemické provozy, posléze také huť a válcovna plechů a úplně nakonec elektrárna. Od počátku minulého století ovšem začaly všechny tyto provozy postupně mizet, veškeré výrobní aktivity na Karolině skončily na začátku osmdesátých let. V té době také začala diskuze o budoucnosti tohoto území o rozloze 70 hektarů, umístěného ve středu města. Teoretické úvahy ukončila architektonická soutěž, kterou Ostrava vyhlásila v roce 2000. Tu vyhrál projekt skupiny polských architektů, který byl nakonec zapracován do územního plánu Ostravy. V roce 2005 ale ostravský magistrát všechny tyto kroky anuloval a tehdy začal nekonečný kolotoč mediálních přestřelek, žalob, soudních sporů a trestních oznámení - většina z nich se týkala podivných machinací právě s územním plánem. Všechny spory skončily ve ztracenu, o své křeslo ovšem přišel hlavní architekt města. Na sklonku roku 2005 město vyhlásilo novou, ovšem nikoli architektonickou, ale „developerskou“ soutěž. Šlo by ji označit i za investorskou, protože autor či předkladatel projektu se účastí v soutěži zavazoval k realizaci včetně jejího financování. Město do výstavby vloží jenom pozemky, a to za předem stanovenou cenu. Další zásadní změnu přinesla nová soutěž i co do rozsahu projektu. Karolinu na dvě víceméně stejně poloviny dělí železniční vlečka OKD, soutěž byla omezena jen na tu, která sousedí s městským centrem, tedy na zhruba 30 hektarů. |
