Zdeněk Novák, jeden ze sklářů huti v Kamenickém Šenově, ponoří konec píšťaly do žhavé skloviny a otáčí ji, aby si navinul trochu skla. Prostor, na němž se pohybuje, se nachází pár metrů od dvou pánvových pecí rozpálených na 1000 až 1500 stupňů Celsia. Na propoceném tričku takzvaného ramenáře se skví logo firmy Preciosa.
Zručný sklář nejdříve vyfoukne malou baňku, kterou poté kmitavým a zároveň rotačním pohybem zpracovává levou rukou. Druhý konec tekutého skla, které rychle mění barvu z oranžové na průzračnou, natahuje pravicí pomocí kleští. Za necelou minutu vytvaruje sklo do dlouhé zdobené trubice. Když stále tvarovatelný skleněný had dosáhne požadované tenkosti, uloží jej do kovové formy připravené na dřevěném stole. Nadbytečný kus trubky ohnuté již do tvaru velkého S končí s cinkotem v sudu s materiálem určeným pro recyklaci. Nové rameno luxusního lustru české značky Preciosa je na světě.
Podnik Preciosa - Lustry spadá do skupiny akciové společnosti Preciosa, která je momentálně největší ruční sklářskou výrobou u nás zaměstnávající v severních Čechách kolem 4,5 tisíce lidí. V samotné šenovské továrně jich pracuje přibližně 700.
Pod jednou střechou
„Výroba skleněných točených ramen patří mezi nejsložitější. To je to nejkvalitnější a nejhezčí, co naši ramenáři umějí. Ze sta lidí, kteří se vyučí sklářem, však může dělat ramena tak jeden, maximálně dva a trvá jim přibližně deset let, než se to pořádně naučí,“ vysvětluje přímo v huti v Šenově mladý mistr rafinace Václav Erben. Jak dodává, kromě ramenářů pracují v dílně i takzvaní lištáři produkující skleněné lišty používané na obkládání klasických svítidel a také čtyři až pět foukačů zpracovávajících sklo do pevných forem.
Kamenický Šenov však zdaleka neznamená pouze sklárnu. „Žádný náš konkurent nemůže ukázat něco podobného. Jsme kompletně vybavená fabrika pro výrobu lustrů všech typů a kategorií,“ konstatuje Pavel Marek, generální ředitel a předseda představenstva firmy Preciosa - Lustry. V Šenově se skutečně pod jednou střechou rodí kompletní ručně vyráběná svítidla. Na jejich vzniku se v úvodu podílejí podnikoví, případně další známí čeští či světoví designéři, dále jsou to techničtí inženýři, montéři, ale například i dělníci odlévající v ochranných oblecích mosaz. Firma má totiž kromě sklářské huti i vlastní slévárnu, pasírnu, brusírnu, dílny pro galvanické pokovování včetně zlatičky, lakovnu kovů i plastů, laserové řezání plechů, trubek a nakonec také místo pro vlastní montáž a balení svítidel.
Tržby šenovského podniku utěšeně rostou
Ve fiskálním roce 2010 až 2011 dosáhly 650 milionů korun, za rok 2011 až 2012 to bylo 750 milionů korun, v období 2012 až 2013 již 780 milionů a plán pro rok 2013 až 2014 činí jednu miliardu korun, včetně tržeb přidružených podniků.
Čistý design a nové technologie Historie svítidel Preciosy se začala psát roku 1724. Krátce poté si lustry z kamenickošenovské oblasti našly cestu do královských paláců, kostelů a jiných přepychových sídel napříč Evropou. Právě v Šenově byl kromě jiného vyroben křišťálový lustr pro panovnici Marii Terezii. Ostatně obliba tohoto klasického tvaru přetrvává, i když svítidlo pochopitelně prošlo obměnami a technickými vylepšeními.
Preciosa však již dávno neznamená pouze klasické křišťálové lustry, jež zdobí nejeden obývák českých a slovenských domácností, budovy ministerstev či Pražský hrad. Dnes firma využívá ty nejnovější technologie. Na letošním interiérovém veletrhu Salone del Mobile v Miláně představila dokonce světovou novinku. Tradiční vodiče nahradily u vybraných svítidel tištěné spoje. Jejich využití je v elektronice běžnou praxí, nicméně designéři z Preciosy přišli jako vůbec první s nápadem spojit obě technologie v jednom produktu.
„Při přípravě této kolekce jsme se řídili představou celoskleněného objektu s co nejmenším množstvím kovových prvků. Chtěli jsme zhotovit svítidlo, které bude mít minimalistický a naprosto čistý design i provedení,“ popisuje šéfdesignér Jaroslav Bejvl mladší prvotní myšlenku zrodu svítidla Element. Inovativní svítidlo je vyrobeno z jediného kusu skla řezaného vodním paprskem a lehaného do formy. K atypickým LED panelům přivádějí napětí tištěné spoje. Absence kovových prvků a tradičních vodičů budí dojem levitujícího světelného objektu.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro
Také čtěte:
