Kapitola 191
Kamenování vypadá jinak * Paroubek, všechno špatně
Kamenování vypadá jinak
Opět zákeřný přepad 21. srpna! Tentokrát v Hustopečích na Břeclavsku, na koupališti. Obětí byl lídr ODS Mirek Topolánek. Útočníky nějací – jako náckové vypadající – muskulaturou oplácaní plešouni. Něco se stalo. Potud shoda. Svědci se však nemohou pořádně dohodnout, co že se stalo!
Jako bychom tušili rukopis Arthura Finkelsteina, nájemného volebního poradce v žoldu ODS. Proto nás nepřekvapilo, že média byla okamžitě zásobena polotovary k bezmyšlenkovitému použití. Fotografie lehce zakrváceného, ale výrazem podivně spokojeného Topolánka – copyright ODS! Klíčová slova a slogany: kámen, zranění, kameny namísto vajíček, ošetření krvácejících ran, pokračování v kampani přesně dle časového rozpisu.
Nesrovnalosti však bijí do očí. Výtržníci, kteří se později šli sami udat na policii, přiznali, že za úplatu metali po Topolánkovi vejce. Ten pak „krvácel z ran“. Aby se nedalo říct, že Jiří Paroubek vydržel víc, stal se z oněch vajec zřejmě transsubstanciací nejméně v jednom případě kámen! Následně se však ukázalo, že rány Topolánek utržil již dříve. V průběhu předvolební kampaně se z něho stal otloukánek. Několikrát si sám nabil, pak ho zranil výstřel z kanonu!
Soudě dle postav údajných útočníků, kdyby opravdu silou mrštili po Topolánkovi kameny, nebylo by už o čem hovořit. Hromotluci však vypověděli, že zadáním nebyl útok na Topolánka, ale vyvolat rozruch. Pokud však po něm hodili vejce a připustíme-li, že Topolánek byl přesto zasažen kamenem, zůstává otázka: Odkud se vzal? Z vlastních řad? Finkelsteine! Opakovaný vtip není vtipem, Topolánek není prezident a Hustopeče nejsou Dallas!
Média si opět naběhla. Chtějí-li kromě žehrání na politickou a společenskou nekulturnost také něco udělat pro zlepšení, měla by těmto pseudoudálostem věnovat pozornost skutečně jen marginální. Tím by se podstatně snížilo vyznění, tudíž i efektivita a riziko takových útoků. Nemluvě o tom, že by bylo zejména pro konzervativní čtenáře velmi osvěžující, kdyby si média nenechala vnucovat témata a „neskákala na špek“. Mohla by se pak systematicky věnovat věcem opravdu důležitým – majetkům politiků a stopám po jejich penězích. Kamenování totiž vypadá jinak.
Paroubek, všechno špatně
Další přepad, tentokrát 22. srpna. Sociálnědemokratického lídra Jiřího Paroubka podrobily Lidové noviny útrpnému výslechu na téma Rusko. Ať řekl cokoli, bylo to špatně. Tím se bagatelizovaly věci, které se mu opravdu nepovedly. Třeba to, že jel do Ruska a naši diplomati mu nepřišli naproti – a on na ně neměl ani telefon. Obě strany zřejmě o sebe navzájem projevily ostentativní nezájem. To je opravdu šmíra, nikoli jednání na úrovni.
V ruských reáliích Paroubek chvílemi plaval, to našprtaný novinář na tom byl lépe. Interview však vedl zoufale jednostranně. Na konto Ruska přitom řekl věci, které si mohl nejprve zkusit i na adresu USA. Rozhovor by mu vyšel o třetinu kratší, a nikoli takový trapný. Třeba o prezidentských pravomocech.
Škoda, že se řeč nedostala mimo Rusko. Třeba na boj proti organizovanému zločinu u nás, konkrétně na zajišťování výnosů z trestné činnosti. Mohli jsme se dozvědět, zda by v případě volebního vítězství Paroubek obnovil finanční policii, abychom se v tom pozitivním dostali zase kousek nazpět do EU.
Pikantní bylo novinářovo tvrzení, že Václav Havel má s Východem větší zkušenosti, neboť rozpouštěl Varšavskou smlouvu. Jaksi opomněl dodat, že do té doby se Sašou Vondrou opakovaně tvrdili, že má být zrušeno i NATO.
Novinář se na Paroubka zlobil, že z případného umístění amerického radaru na území České republiky udělal předvolební téma. Možná to souvisí s jeho pojetím demokracie a svobody. V jedné „otázce“ totiž zaznělo neuvěřitelné tvrzení, že „po celá devadesátá léta byla v Rusku skutečná svoboda“. To asi byl novinář pěkně „pod vlivem“ – asi jako Jelcin v oné době. A muselo mu být všechno ukradeno. Téměř jako Rusům – taktéž v oné době.
