Pracovníkům divadel, muzeí či knihoven i ostatních příspěvkových organizací by se měl od ledna zvednout výdělek nejméně o 1830 až 3180 korun podle jejich odbornosti a praxe. Stejně by měl základ platu růst i nezdravotnickým profesím ve zdravotnictví. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru by se měl pak tarif zvýšit o 1500 korun a učitelům o 2700 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení. Předpis připravilo ministerstvo práce.
Vláda se s odbory dohodla na tom, že se většině pracovníků od ledna zvedne základ platu o 1500 korun. O tolik se má tarif upravit úředníkům, lékařům, sestrám, ale i hasičům či policistům. Zaměstnanci muzeí, divadel, galerií a všech ostatních příspěvkových organizací by si měli přilepšit ještě víc, protože se zruší jejich platová tabulka a přesunou se do vyšší tabulky s lepším odměňováním. Týká se to i technického personálu, kuchařů, vrátných či uklízečů. Shodu odboráři a kabinet ale nenašli na navýšení platů učitelů.
Odměňování ve veřejném sektoru se řídí nyní pěti tabulkami. Od ledna by podle dohody vlády a odborů měly zůstat tabulky čtyři. První z nich by určovala základ výdělků úředníků, pracovníků kanceláří Parlamentu či prezidenta, pracovníků Akademie věd, grantové či technologické agentury i zaměstnanců vězeňské služby, armády a policie. K nim by se přidali lidé z kultury, nezdravotnické profese ve zdravotnictví a technický personál. Druhá tabulka by připadla zdravotníkům, třetí lékařům a čtvrtá učitelům.
Základ výdělku by se měl podle navrhované první tabulky od ledna pohybovat od 11 030 do 49 920 korun, a to u lidí bez vzdělání a praxe až po ty s nejvyšší kvalifikací a praxí delší než 32 let. Tarif by se tak zvedl o 1500 korun, ale u pracovníků v kultuře a některých dalších profesích by to bylo o 1830 až 3180 korun. Dosud se jejich základ v rušené tabulce pohybuje od 9200 do 46 740 korun.
Přečtěte si:
Odboráři o škrtnutí nejnižší tabulky usilovali dlouho. Poukazovali na to, že základ platů řady zaměstnanců veřejných služeb a správy nedosahuje ani minimální mzdy. Ta letos činí 13 350 korun a od ledna by se měla navýšit. Předáci upozorňují na to, že i po přesunu do vyšší tabulky zůstanou některé tarify pod hranicí nejnižšího uznaného výdělku.
O 1500 korun by si měli přilepšit i lékaři. Doktor bez praxe s nejnižším lékařským vzděláním by měl mít nově bez příplatků a odměn jistých 33 420 korun. Naopak lékař s praxí nad 32 let a nejvyšší možnou odborností by měl mít základ 65 630 korun. U ostatních zdravotníků by se tarif měl pohybovat po navýšení od 13 420 korun do 53 010 korun.
Také u pedagogů se počítá s navýšením tarifů všem stejně, a to o 2700 korun na 16 250 až 46 880 korun podle praxe a vzdělání. Vláda má v navrhovaném rozpočtu výdaje na růst platů učitelů o deset procent. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by to bylo v průměru přidání asi o 3600 korun. Po zvednutí základu o 2700 korun by se zbývajících průměrně 900 korun využilo na odměny, navrhl ministr. S tím ale odboráři nesouhlasí a žádají vše do tarifů. Školské odbory jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti, v pátek se chystají jednat i o případném vyhlášení stávky.
Požadavky odborů podporují ředitelé škol a gymnázií či asociace středních průmyslových škol. Pro vyšší přidání pedagogům byli na tripartitě i zaměstnavatelé, podle nich by učitelé měli dostat ne o deset, ale o 15 procent víc. S tím souhlasí i některé opoziční strany.
Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640.700 lidí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.
Dále čtěte:
Maléru naproti. Výdaje státu požírají vše, co přinesla konjunktura
Platové tabulky dokážou být matoucí. Abyste je rozluštili, musíte se umět správně zařadit
Odbory chtějí příští rok 45 miliard pro nemocnice. Je to lobbing, řekl Vojtěch
