Bývalí drobní akcionáři ArcelorMittalu uvěřili podivnému sdružení
Bývalí drobní akcionáři ArcelorMittalu uvěřili podivnému sdružení, peníze za jejich podíly tak drží soud
Počítali s tisícovkami korun, ale mohou se „těšit“ spíše na vleklé soudní tahanice. Takový je osud asi pěti tisícovek bývalých drobných akcionářů ostravské ocelářské společnosti ArcelorMittal.
Majoritní vlastník – lucemburský koncern ArcelorMittal Holding – totiž získal před více než rokem v ostravských hutích rozhodující většinu a rozhodl se pro vytěsnění minoritářů. Tisícovky drobných akcionářů společně držely necelých 3,6 procenta. Šlo o druhou největší akci tohoto typu v dějinách Česka a na výplaty bylo vyčleněno asi 1,8 miliardy korun. Za jeden cenný papír tak měl každý akcionář dostat čtyři tisíce korun.
Pět tisíc z nich ale udělalo chybu, a tak nyní jejich přibližně 220 milionů leží u ostravského okresního soudu v soudní úschově a šance, že se k nim dostanou, není příliš vysoká. Právě v uplynulých dnech dostali podle informací týdeníku EURO od někdejšího majoritního vlastníka podrobný dopis, jak se svých peněz domoci.
Peníze za pět set
Co se stalo, že pěti tisícům lidí z celkem čtrnácti tisíc bývalých drobných akcionářů hutí jsou peníze blokovány? Loni v létě oslovilo ty nejmenší majitele sdružení Centrum Consultant Finance (CCF). Chtělo, aby na ně převedli práva k výplatě peněz, a výměnou se zavázalo, že se pokusí vysoudit vyšší sumu.
A tím se vše zkomplikovalo. „Protiplnění nemohlo být vyplaceno těm bývalým minoritním akcionářům, u nichž měl hlavní akcionář důvodné pochybnosti o tom, kdo je věřitelem. Z tohoto důvodu byla příslušná částka protiplnění a úroku složena do soudní úschovy,“ uvedla mluvčí ArcelorMittalu Věra Breiová.
V dopisu pak dnes již jediný akcionář vysvětluje, co se stane dál. Lidé se musejí o výplatu obrátit na ostravský soud. Ten ale bude vždy požadovat souhlas CCF, aby peníze vyplatil. Pokud by žádal i souhlas Arceloru, ten jej podle mluvčí neprodleně poskytne. Jenže jak to bude se souhlasem CCF, je dost nejasné. Sdružení na svém sídle není k zastižení a telefonní linky obsluhuje záznamník.
Před Vánoci se sdružení postiženým akcionářům ozvalo, že jim pošle potvrzení o navrácení práv výměnou za pětisetkorunu. Na snahu vymoci více peněz nedošlo. „Lidé, kteří tomuto sdružení uvěřili, budou mít velký problém se k penězům dostat. Není totiž jisté, že po zaplacení pětistovky dostanou právně relevantní dokument, který jim soud uzná,“ uvedl zdroj obeznámený s případem.
Ostravský soud ovšem zatím s výplatami začít nemůže a minoritářům ani neodeslal oznámení o úschově, bez nějž nelze celý proces nastartovat. „Rozhodnutí o přijetí do úschovy dosud nebylo vydáno, protože jsou dosud činěny úkony, které rozhodnutí musejí předcházet, mimo jiné výběr soudního poplatku, který nebyl při podání návrhů uhrazen,“ uvedl mluvčí ostravského okresního soudu Alexandr Dadam.
Klienti se už přesto hlásí. „Dorazilo asi 20 až 30 žádostí, ale polovina z nich e-mailem, tedy bez náležitostí právního podání,“ doplnil Dadam a upozornil, že celý proces může z kapacitních důvodů soudu trvat velmi dlouho, „Běžně vyřizujeme podobných žádostí 250 ročně. V tomto případě jde ovšem o 5200 podání. Vzhledem k úsporám nemůžeme navyšovat počty našich pracovníků.“
Za čtyři roky konec
Pokud nedojde k vyplacení úschovy do tří let, soud rozhodne, že peníze připadnou státu. Následně poběží jednoletá lhůta, v níž je toto možné zvrátit. Pak už zbudou bývalým akcionářům jen oči pro pláč.
Nadějí pro ně může být trestní řízení. Protikorupční jednotka totiž šetří, zda se CCF nedopustilo podvodu. „Naši policisté se případu stále věnují,“ potvrdil bez dalších podrobností Roman Skřepek, mluvčí útvaru.
„Myslím, že společnost měla být odvážnější. Měla nároky vyplatit bývalým akcionářům. Sdružení by totiž muselo prokazovat, že bylo poškozeno, a to by muselo přiznat, že se na těch lidech chtělo jen bezdůvodně obohatit,“ domnívá se Jiří Psota, jenž zastupuje zájmy významné skupiny minoritářů, kteří nabídky CCF nevyužili.
Tato skupina vede s ArcelorMittalem jiný spor, a to o výši výplaty. U Krajského soudu v Ostravě se tito minoritní akcionáři dožadují, aby částka byla dorovnána na sedm tisíc korun za kus. „Vše je teprve v přípravné fázi, zatím nebylo stanoveno ani datum prvního státní,“ dodal Psota.
