Dlouhodobé záměry Hyundai je nutné brát jako nejisté
Možná by ministr průmyslu Milan Urban mohl podepsat smlouvu se šéfem Hyundai přímo v jihokorejském vězení. Ale dost legrácek. Není pravda, že se vcelku nic neděje. Podezření z korupce a jakési korejské verze tunelování je hodně silné i na tamní poměry. Současné události včetně obvinění nejvyšších manažerů jsou pro automobilku zásadním přelomem. Hodně se toho změní v samotné firmě. Nikdo dnes nemůže s jistotou tvrdit, jak se to projeví či neprojeví na dlouhodobých investičních záměrech Hyundai, včetně toho v Česku. Stav po vydání zatykače na Čong Mong-kua výstižně charakterizoval mluvčí automobilky, když prohlásil, že to byl šok pro celé vedení. Slova, která jsou zcela v rozporu se zásadami „správné“ krizové komunikace. To, že čeští vládní činitelé nacházejí spíše uklidňující věty, by nemělo zastírat pravý stav věcí.
Skandál v Hyundai se stává šokovou terapií nejen pro automobilku, ale také pro celou Jižní Koreu. Velké podnikové konglomeráty, čeboly, ovládané rodinami s úzkými vazbami na politické kruhy, mají bezpochyby značnou zásluhu na jihokorejském ekonomickém vzestupu ve druhé polovině minulého století. Díky němu se ty nejvýkonnější z jihokorejských firem pustily do úspěšné expanze na zahraniční trhy. To, co se dnes vyčítá manažerům velkých firem, jako Samsung či Hyundai, tedy nepříliš průhledná správa společností (corporate governance), nebylo v minulosti žádnou zvláštností. Dnes je ale systém v krizi. Ukazuje se, že Jižní Korea už nebude ke svým velkým podnikatelům shovívavá jako dříve.
Všem je totiž jasné, že týdeník The Economist příliš nepřehání, když píše, že v žádné kapitalistické zemi není hospodářská moc tolik koncentrovaná jako v Jižní Koreji. A když s nadsázkou dodává, že i mezi komunistickými státy je větší koncentrace pravděpodobně jen v severní Koreji.
I kdyby se samotný podpis smlouvy s Hyundai o výstavbě závodu v nošovické zóně nezpozdil, nelze předpovídat, co bude za rok, za pět let. Jak se rozklad starého systému čebolů projeví na investičních choutkách jihokorejských podnikatelů v zahraničí? Slovo nejistota v této souvislosti naprosto sedí. To neznamená, že je nutné propadat panice. Ale je třeba počítat s různými alternativami dalšího vývoje.
Zdá se, že zrovna pro Česko jsou Jihokorejci zakletí. Leckdo si pamatuje nepříliš růžové zkušenosti s korejskou firmou Daewoo, která v devadesátých letech převzala letňanskou Avii. Dobře jsou známé potíže hranické továrny, jejíž mateřská společnost korejsko-nizozemského investora LG.Philips Displays zkrachovala. Kdo by však z toho vyvozoval, že jihokorejské firmy byly ve svých výletech do světa neúspěšné, by byl na velkém omylu. Společnosti jako LG Electronics, Samsung a Hyundai impozantně dobývaly globální trhy. Ale zatímco v Hranicích se jihokorejský spoluinvestor zaměřil na televizní obrazovky, které dnes považuje - z toho či onoho důvodu - za zastaralé, po celé zeměkouli se chlubí a vydělává na obrazovkách moderních. Automobilka Hyundai se ještě ke všemu rozhodne investovat v Česku právě v době, kdy vypukne její korupční skandál. A to navíc v době české předvolební kampaně.
Ale nepřehánějme. Není důvod odhánět Korejce, když s nimi jinde mají velmi dobré zkušenosti. Přesto je nutné se zamyslet nad tím, do jaké míry se vlastně investoři starají o to, co přinesou do země, v níž podnikají. Nebo snad jen ukazují tvrdé lokty při jednáních o co nejvýhodnějších investičních pobídkách? Nedělejme si žádné iluze o nikom. Ale neplatí náhodou, že od investorů ze vzdálené Koreje můžeme v tomto směru očekávat přece jen o něco méně než třeba od západoevropských? Není ale ani třeba hledat černobílé odpovědi, spíše je nutné racionálně posuzovat každý jednotlivý případ. Ačkoliv nyní možná trochu více zafoukal vítr do plachet rozhodným odpůrcům investičních pobídek, žádný z „korejských případů“ jejich smysl zpochybnit nemůže. O investory se svádí boj s okolními zeměmi. Opět se ale potvrzuje, že by bylo vhodné systém pobídek více přizpůsobit dnešní realitě.
Snaha přilákat Hyundai do Nošovic byla a je logickou. Politici to však neměli přehánět s nadměrným očekáváním. Vlastně by nebylo špatné, kdyby případ Hyundai přinesl zásadní změnu také v komunikaci na české politické scéně.
