P r ů m y s l v r o c e 1 9 9 8
Největší škodu českému průmyslu napáchal místopředseda vlády Rychetský slovy, že do půl roku bude česká ekonomika v kolapsu. Alespoň to říkají někteří nejvyšší šéfové některých největších českých firem, když mají hodnotit vývoj situace v roce 1998. Připomínají, že kdybychom byli standardní zemí, pak taková „rychetská vize by zajistila, že žádné firmě už nikdy nikdo nepůjčí. A situace průmyslu závisí velice na tom, kolik a kdo je mu ochoten půjčit. České banky však nebyly příliš ochotné podnikům půjčovat už dříve. Mnohé podniky pak nemohly profinancovat ani výrobu zajištěných zakázek, pak bankám nesplácely dluhy, a banky proto na ně byly stále přísnější.
Podniky se ovšem od začátku roku zaklínaly, že se napraví, protože se zeštíhlují, restrukturalizují, revitalizují. A mnohé z nich to také s větším či menším úspěchem činily.
S menším například ČKD Holding: ze čtyř plánovaných dílů finanční restrukturalizace stihl jen dva. Vydal obligace za dvě miliardy korun a začal prodávat nepotřebný majetek a dceřiné společnosti, ale už nenavýšil základní jmění ani nevydal další plánovanou emisi bondů. Situace je klasická - ČKD má zásobu zakázek, na jejich výrobu mu chyběly peníze.
Majetku se zbavovala také plzeňská Škoda: prodala závod na výrobu plechovek, ale i závod Škoda Energetika a Diesel International. Bezúspěšně se snažila najít solventního kupce pro kopřivnickou Tatru. Také její management tvrdil, že zakázky jsou, jen je profinancovat. Akciová společnost ZPS se snažila nastartovat oživení oddlužením, a to formou snížení základního jmění o skoro dvě miliardy. Také ZPS, a. s., čeká na vstup strategického zahraničního partnera.
Zásadní změny zaznamenal v roce 1998 uhelný průmysl, týkaly se však jen vlastnických struktur těžebních společností. Balík akcií Mostecké uhelné skoupila na veřejném trhu americká skupina Appian, která pracuje v oblasti rizikového kapitálu. Těžbu černého uhlí dal pod jednu střechu Viktor Koláček, který si prý činí zálusk také na hnědouhelné doly.
Hutní gigant Vítkovice by měl letošní rok skončit hubeným ziskem pouhých sto milionů korun. Avšak restrukturalizace skutečně začala: firma skončila s výrobou surového železa, modernizovala válcovnu plechu a zaměřila se víc na strojírenskou výrobu.
Napjatá ekonomická situace přivedla stovky a možná i více firem až do konkursu nebo likvidace. Mezi nimi je například společnost Kozak Klatovy, která je nucena prodat veškerý majetek, aby uspokojila věřitele. Do stejné kategorie spadl i výrobce dětské obuvi Sázavan. Tato firma už neexistuje, ale v jejích provozech těžce a pomalu, ale přece jen rozjíždějí produkci jiné společnosti.
Průměrné údaje o vývoji české podnikové sféry za rok 1998 nejsou povzbuzující, ale jako všechny zprůměrované údaje, nemají plnou vypovídací hodnotu. Na druhém pólu totiž stojí téměř všechny firmy se zahraniční účastí. Ty mají restrukturalizaci za sebou, prosperují, investují a rozšiřují produkci. Příkladem může sloužit nejen mladoboleslavská Škoda Auto, ale i Vitana s norským majoritním vlastníkem. Vitana přibrala do své skupiny dvě další významné potravinářské společnosti, výrobce koření Emarko a firmu Bask. Podobně Siemens Elektropřístroje Trutnov zahájil výstavbu nového výrobního areálu, protože dosavadní kapacity už nestačily na krytí rostoucí poptávky.
