MAJITELÉ BYTOVÝCH DOMŮ: Proti ústavě, proti vlastníkům a jenom kosmetické změny -takové je hodnocení nového zákona o deregulaci nájmů ze strany majitelů bytových domů. Silná slova jsou ovšem podložena řadou ekonomických argumentů.
MAJITELÉ BYTOVÝCH DOMŮ:
Proti ústavě, proti vlastníkům a jenom kosmetické změny -takové je hodnocení nového zákona o deregulaci nájmů ze strany majitelů bytových domů. Silná slova jsou ovšem podložena řadou ekonomických argumentů.
Deregulace - jakkoli se týká ani ne třetiny bytů v Česku (přesně jich je 760 tisíc, z toho soukromých je přibližně polovina, 400 tisíc bytů vlastní obce) - je už dlouho dobu tématem politicky velmi choulostivým, proto také jsou už čtyři roky nájmy zmraženy. Nyní se počítá s jejich přibližně čtrnáctiprocentním růstem až do roku 2010. V uvedeném roce by se tak i regulované nájmy měly dostat na úroveň pěti procent tržní hodnoty bytů.
Leckdo si po schválení (čeká se ještě na podpis prezidenta) oddechl, ovšem s výjimkou samotných majitelů bytových domů. „Tento bezzubý zákon nic nezmění, napětí na trhu s byty bude uměle pokračovat až do roku 2010 a co bude potom, to je vůbec nejisté,“ komentuje poslední pokus o nápravu všeobecně kritizovaných poměrů v oblasti nájemního bydlení Robert Axamit, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD).
NAVÝŠENÍ JE NEDOSTATEČNÉ
||
Zmíněné zvýšení nájmů by po čtyřech letech mělo vést k jejich nominálnímu růstu o přibližně 70 procent. „To je naprosto nedostatečné. O tom, že by v roce 2010 došlo ke sblížení tržních a regulačních nájmů, nelze vůbec mluvit,“ tvrdí Axamit.
Poukazuje přitom na čtyřleté moratorium, během kterého ceny stavebních prací vzrostly o nejméně 10 procent, přičemž podle něj lze stejný vzestup očekávat do konce této dekády. Přitom stavět, respektive rekonstruovat se podle něj musí více než v minulosti: „Tlak na modernizaci bytového fondu je po vstupu Česka do Unie značný,“ říká. Jde například o úpravy výtahů, energetické audity a následně zateplování, výměny starých rozvodů plynů, elektřiny a vody a podobně.
Výdaje na všechny tyto úpravy podle Axamita zvednou náklady na provoz domů v letech 2007-2010 odhadem o 10 až 40 procent podle stáří bytové jednotky. Navíc se od roku 2008 zvýší DPH na veškeré stavební práce - předpokládaná výjimka pro „sociální bydlení“ se bude týkat jen nové výstavby. „To všechno dohromady znamená, že reálně se ve zmíněném období nájmy zvýší o nějakých 20 až 30 procent. Ovšem dnes regulované nájmy třeba v severních Čechách představují zhruba polovinu tržních, v Praze a dalších větších městech dokonce jen 10 až 20 procent. V průměru se tento rozdíl pohybuje kolem troj- až čtyřnásobku,“ poukazuje Robert Axamit na nebezpečí přetrvání „propasti“ mezi trhem a regulací. Připouští, že více než třetina vlastníků na tom bude lépe, ostatní ale stejně a někteří dokonce hůře.
BEZPRÁVNÝ VLASTNÍK?
„Stávající úprava problematiky bydlení v občanském zákoníku i přes novelizace představuje skansen komunistického myšlení,“ komentuje Axamit celkové právní poměry na bytovém trhu. Podle něj ani přijaté změny na situaci mnoho nemění. „Zdánlivě má dnes pronajímatel lepší pozici při výpovědi a vystěhování neplatícího nájemníka, k němuž už není zapotřebí soudního rozsudku,“ tvrdí o některých novelizovaných ustanoveních.
Tuto „liberalizaci“ ovšem zákonodárci dalšími ustanoveními podle Axamita vzápětí omezili. „První problém je s doručováním výpovědi. Dříve ji soud doručil zároveň s žalobou, ale dnes, pokud nájemník poštu nebude odebírat, je to nejasné,“ říká místopředseda OSMD. Navíc se nájemník může proti výpovědi odvolat, což při všeobecné pomalosti soudů znamená mnohaměsíční odklady.
Nejen on, ale třeba i Girolamo Giormani z Hnutí na obranu majitelů realit vidí jedinou spásu ve štrasburském Evropském soudu pro lidská práva. Tady už skoro rok leží tisíce žalob na český stát, který podle majitelů bytových domů nerespektuje jejich práva.
Vzhledem k tomu, že v podobné kauze (šlo o Polsko) soud už jednou vlastníkům vyhověl, budou tyto žaloby mít pravděpodobně úspěch (vláda ovšem počítá s opakem, právě s poukazem na právě nyní přijatý zákon). Zatím se ovšem čeká na verdikt. A mezitím byl Giormani odsouzen k půlmilionové pokutě za zveřejnění seznamu politiků a dalších majetných osob, kteří bydlí v bytech s regulovaným nájmem.
CO ŘÍKÁ MINISTERSTVO
Ministerstvo očekává, že deregulace odstraní rozdíly mezi dvojím nájemným a po uplynutí čtyřleté doby začne hrát nájemné tu cenovou roli, která mu náleží. Schválenou normu je nutné vnímat jako dočasnou, směřující k jasnému cíli a po nezbytně nutnou dobu limitující pronajímatele v možném zvýšení regulovaného nájemného.
Vychází to z rozhodnutí Ústavního soudu, který několikrát konstatoval, že neústavní situace „by měla být urychleně odstraněna“ a že regulace nájemného, která jako taková ústavní je, by měla být „časově omezena na nutnou dobu“.
