Zákon o inspekci práce

20. 7. 2005

Změnu organizace státního dozoru a zvýšení finančních postihů přináší nový zákon o inspekci práce (č. 251/2005 Sb.), který nabyl účinnosti 1. července. Nová právní norma rozšiřuje stávající dozor nad bezpečností práce i na pracovněprávní vztahy, které byly původně v kompetenci úřadů práce.Na následující straně přinášíme přehled nejvýznamnějších novinek, jehož autorem je David Mareček z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Vzhledem k důležitosti zákona a výši možných pokut je součástí přílohy…

Co přináší zákon o inspekci práce

Změna kompetencí

Nová koncepce inspekce práce počítá s tím, že kontrolu dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů bude provádět jediná skupina správních úřadů. Do působnosti těchto oblastních inspektorátů však nově přešel i dohled nad záležitostmi pracovních smluv, odměňování, diskriminace v zaměstnání či v úseku pracovní doby – tedy nad oblastmi, které dříve mohly kontrolovat úřady práce.

Úřady práce budou nadále provádět pouze kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů o zaměstnanosti a z právních předpisů upravujících platební neschopnost zaměstnavatelů. Pracovníci úřadů práce, kteří se věnovali kontrole pracovněprávních vztahů, se stávají zaměstnanci inspektorátů práce.

Inspektoráty budou bezplatně poskytovat zaměstnancům i zaměstnavatelům základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Přísnější pokuty pro zaměstnavatele

Za stěžejní část zákona z pohledu zaměstnavatele lze bezpochyby označit čtvrtou část, která v sobě zahrnuje 27 paragrafů (§10-37). Ty uvádějí možné přestupky a správní delikty.

Postihy pro fyzické i právnické osoby jsou zde oproti současné právní úpravě daleko vyšší, jsou však vázány na konkrétní prohřešky – nejsou tedy formulovány obecně, tak jak tomu bylo doposud. To by mělo podle tvůrců zákona stanovit zřetelnější právní limity zaměstnavatelům i inspektorům a zabránit situacím, kdy za malý přestupek může zaměstnavatel dostat vysokou pokutu jenom pro jeho příliš obecné definování v zákoně.

Zákon od 1. července počítá s pokutami v limitech do 200 tisíc korun, do 400 tisíc korun a do dvou milionů korun. Nejnižší pokuta – do 200 tisíc korun – hrozí firmám, které poruší stanovené povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Čtyřsettisícová pokuta hrozí za diskriminaci v zaměstnání. Nejvyšší pokutu – až do dvou milionů korun – lze uložit za některé přestupky v oblasti odměňování zaměstnanců, v úseku pracovní doby a oblasti bezpečnosti práce.

Organizace státního dozoru

Český úřad bezpečnosti práce a stávající inspektoráty bezpečnosti práce jsou podle nové právní úpravy nahrazeny centrálním Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě. Nově je zřízeno také osm oblastních inspektorátů práce (OIP), které vykonávají kontrolu vždy pro dva kraje (s výjimkou hlavního města Prahy a Středočeského kraje).

Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty jsou správními úřady – kontrolními orgány státu na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, jejíž součástí je i bezpečnost práce a technických zařízení.

V čele SÚIP stojí generální inspektor, v čele jednotlivých oblastních inspektorátů vedoucí inspektoři. Úřad je řízen ministerstvem práce a sociálních věcí. Do doby nabytí účinnosti služebního zákona bude generálního inspektora a vedoucí inspektory jmenovat a odvolávat ministr práce a sociálních věcí.

Shodně s novou právní úpravou budou inspektoři práce postupně vybavováni novými služebními průkazy, jejichž podobu stanovuje vyhláška vydaná k provedení zákona. Do té doby se budou při inspekcích prokazovat pověřením SÚIP.

Diskutujte na odborném webu

Diskutovat o novém zákonu o inspekci práce můžete v tematické příloze oborového portálu BOZPinfo na adrese www.bozpinfo.cz. Zde naleznete i další praktické informace týkající se oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

David Mareček

Výzkumný ústav bezpečnosti práce

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb.

Účinnost: od 1. července 2005

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

§ 2

(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu.

(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).

(4) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího inspektora se řídí služebním zákonem1).

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ

§ 3

(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících

a) z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,

b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,

c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,

d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,

f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4).

(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování

a) kolektivních smluv5) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 21 zákoníku práce,

b) vnit
řních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku6), zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech7) nebo zákona o cestovních náhradách8), jestliže zakládají nároky zaměstnanců.

(3) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštním právním předpisem9).

§ 4

(1) Úřad

a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,

b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,

c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej ministerstvu ke schválení,

d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,

e) je oprávněn vyžadovat od jiných správních úřadů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, v nezbytně nutném rozsahu informace potřebné k výkonu kontroly,

f) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona,

g) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,

h) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole podle § 6 odst. 6, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

i) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

j) rozhoduje ve správním řízení

1. v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech,

2. v prvním stupni o uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle

§ 6 odst. 2 věty druhé,

3. přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektorátem,

k) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o

1. uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu,

2. zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem úřadu.

(2) Úřad

a) na základě vyžádání poskytuje nezbytné informace z výkonu kontroly jiným správním úřadům, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,

b) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,

c) podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní spolupráci týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce a pracovních podmínek,

d) poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby (dále jen „zaměstnavatel“), a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,

e) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů,

f) spolupracuje na programech osvěty o ochraně pracovních vztahů a pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními úřady, vyššími odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů.

(3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech10) a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z údajů inspektorátů.

(4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o

a) fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého pobytu a pohlaví,

b) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo,

c) pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.

Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech stanovených zvláštními zákony11) nebo v případech, kdy dala předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.

(5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o

a) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho

podnikání,

b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění byla přijata.

Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu a ministerstva.

(6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a 5 zajistit ochranu osobních údajů způsobem stanoveným zvláštním zákonem12).

§ 5

(1) Inspektorát

a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,

b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

d) přezkoumává závazné pokyny a zákazy odborových orgánů vydané podle § 136 odst. 1 písm. c) a d) zákoníku práce; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu13),

e) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,

f) poskytuje úřadu údaje o

1. pracovních úrazech10), pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin,

2. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4 odst. 5,

g) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,

h) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu,

i) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických z
ařízení,

j) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení14),

k) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,

l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o

1. přestupcích nebo správních deliktech,

2. uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé,

m) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o

1. uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem inspektorátu,

2. zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem

inspektorátu.

(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal. Věta první se použije i tehdy, postupuje-li se podle § 6 odst. 6.

§ 6

(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na

a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,

b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15),

c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17),

d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18),

e) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19),

f) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť20) nebo vyšších odborných škol,

g) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21),

h) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),

(dále jen „kontrolovaná osoba“).

(2) V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.

(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby22).

(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na

a) vojáky v činné službě povolané na vojenská cvičení podle zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze23),

b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání24),

c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů25),

d) právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, u nichž vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy26),

e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru27),

f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost28),

g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady a Drážní inspekce29),

h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky30),

i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů32).

(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.

(6) Úřad je oprávněn v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, si písemně vyhradit provedení kontroly, kterou je jinak oprávněn provést místně příslušný inspektorát.

ČÁST TŘETÍ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE

§ 7

(1) Inspektor je oprávněn

a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,

b) vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly,

c) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,

d) při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance33),

e) požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „doklady“) potřebné ke kontrole,

f) pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů,

g) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z
prodlení

1. zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,

2. odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „kontrolní vzorek“); jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit,

3. nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,

h) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou34),

i) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,

j) vydat rozhodnutí o zákazu

1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí je inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. h)]. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,

2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem35),

k) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik36),

l) ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby (§ 9),

m) používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly,

n) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností37).

(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. f)] je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti.

§ 8

Povinnosti inspektora

Inspektor je povinen

a) prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora[§ 4 odst. 1 písm. f)],

b) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,

c) chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,

d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly,

e) zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,

f) vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole,

g) zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění,

h) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. j) bod 1] a protokol; dílčí protokol musí být součástí protokolu,

i) seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem protokolu. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu,

j) zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl.

§ 9

(1) Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky k výkonu kontroly, je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora podle § 7. Fyzická osoba nemá povinnost podle § 7 odst. 1 písm. c), jestliže by jejím splněním způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým38).

(2) Kontrolovaná osoba je povinna v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.

(3) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby, jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB

Přestupky

§ 10

Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 18, 18a, § 25c odst. 4 a 5, § 52 a § 250 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 11

Přestupky na úseku rovného zacházení

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že

a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,

b) diskriminuje zaměstnance (§ 1 odst. 4 zákoníku práce),

c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

§ 12

Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinno
sti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.

§ 13

Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že

a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,

b) neposkytne zaměstnanci mzdu6) nebo plat7), alespoň ve výši minimální mzdy40), popřípadě minimálního mzdového tarifu41) nebo plat ve stanovené výši,

c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu6) nebo plat7) nebo některou její složku,

d) neposkytne zaměstnanci mzdu6) nebo plat7) nebo náhradní volno za práci přesčas,

e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,

f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci41),

g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

h) poskytne zaměstnanci složku platu7), kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy6) nebo platu7), na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,

i) provede ze mzdy6) nebo platu7) zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy6) nebo platu7) jiné než stanovené srážky,

j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost42) nebo ji neposkytne ve stanovené výši,

k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce43), ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

l) odmění mladistvé zaměstnance3) v rozporu s § 166 odst. 2 zákoníku práce,

m) neposkytne zaměstnanci odměnu44) za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 14

Přestupky na úseku náhrad

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy6) nebo platu7) nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 15

Přestupky na úseku pracovní doby

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že

a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45),

b) nezajistí splnění podmínek při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46),

c) uplatňuje-li pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu47) podmínky pro její uplatňování,

d) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48),

e) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

f) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,

g) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,

h) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo a oddech,

i) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu49),

j) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50),

k) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,

l) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu51),

m) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52),

n) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se zákonem o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě45),

o) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 96 odst. 1 zákoníku práce,

p) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53),

q) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,

r) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 1 rok prací přesčas,

s) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53),

t) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54),55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,

u) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54),

v) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56),

w) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,

x) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

a) písm. c), d), f) a w) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

b) písm. m), n), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

c) písm. g), i), j), k), l), q), r), t) a v) lze uložit pokutu až do výše

1 000 000 Kč,

d) písm. a), b), e), h), o), p) a s) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 16

Přestupky na úseku dovolené

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 17

Přestupky na úseku bezpečnosti práce

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že

a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,

b) neplní informační
povinnost stanovenou v § 132 odst. 4 zákoníku práce,

c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,

d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,

e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36),

f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 133 zákoníku práce,

g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu57),

h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,

i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58),

j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),

k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),

l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),

n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10),

o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,

p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,

q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v § 134 zákoníku práce a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí59),

r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v § 134a zákoníku práce,

s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v § 134e zákoníku práce, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru61), a nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky62),

t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,

u) zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,

v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 136 zákoníku práce,

w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu34),

x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

a) písm. b), c), v), w) a x) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

b) písm. l), m), n) a p) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

d) písm. d), e), f), h), i), o) a u) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 18

Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že

a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 154 zákoníku práce,

c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,

d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 157 až 160 zákoníku práce,

e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 161 zákoníku práce,

f) zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 165 zákoníku práce,

g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 168 odst. 1 zákoníku práce,

h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

§ 19

Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 20

Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že

a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení65) n
ezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,

b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení65) provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky,

c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,

c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru.

Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní

a reklamní činnosti

§ 21

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 22

(1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

Správní delikty právnických osob

§ 23

Správní delikty právnických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 18, 18a, § 25c odst. 4 a 5, § 52 a § 250 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 24

Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že

b) diskriminuje zaměstnance (§ 1 odst. 4 zákoníku práce),

c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

§ 25

Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše

300 000 Kč.

§ 26

Správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že