Maloobchodníci volají po zjednodušení obalové právní normy Podnikatelé chtějí po ministerských úřednících, aby v zákoně jasně definovali obal. Po měsících, kdy maloobchodníci poukazují na nejrůznější nepřesnosti a nejasnosti zákona o obalech, který je plně v platnosti od poloviny letošního roku, předkladatel zákona ministerstvo životního prostředí došel k poznání, že bude třeba udělat tak zvanou malou technickou novelu této právní normy.
Maloobchodníci volají po zjednodušení obalové právní normy
Podnikatelé chtějí po ministerských úřednících, aby v zákoně jasně definovali obal.
Po měsících, kdy maloobchodníci poukazují na nejrůznější nepřesnosti a nejasnosti zákona o obalech, který je plně v platnosti od poloviny letošního roku, předkladatel zákona ministerstvo životního prostředí došel k poznání, že bude třeba udělat tak zvanou malou technickou novelu této právní normy.
Obalem je i papírové držadlo
Podle Jany Kváčové ze Svazu obchodu ČR existuje pět základních otázek, které je třeba vyřešit. První dvě z nich tvoří například sám problém toho, co to vlastně obal je a kdy se výrobek obalem stává. Zákon, který už ve svém názvu na první pohled jasně prezentuje, čím se zabývá, totiž neobsahuje jasnou definici předmětu svého zájmu. Neodpovídá ani na otázku, zda je obalem i průmyslový obal. Což je třetí otázka, na kterou chce podnikatelská veřejnost od ministerstva životního prostředí odpověď. V současnosti platí, že obalem je to, co určí ministerstvo průmyslu a obchodu. To je totiž jediný rezort, který podle kompetencí v zákoně o obalech uvedených, může v případě pochybností rozhodnout. Některá rozhodnutí jsou poněkud kuriózní. Pro příklad není třeba chodit daleko. Spousta lidí, kteří kupují vodu v PET lahvích, nakupuje celá balení po šesti kusech. Tento „karton“ drží pohromadě fólie. Tato fólie podle rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu obalem není. Zato papírový pásek, za který se toto balení bere do ruky, už obalem je. Na fólii tedy ani výrobce, ani prodejce žádný certifikát nepotřebuje, na papírový pásek ano.
Zákazník obal „nevyrobí“, prodavačka ano
A jak je snadné obal „vyrobit“? Pokud si zákazník v samoobslužném prodeji vezme do sáčku rohlíky, sáček není v tomto případě obal. Pokud mu stejné rohlíky do stejného sáčku dá při pultovém prodeji prodavačka, sáček už obalem je. A samozřejmě je třeba postupovat podle zákona o obalech. To znamená mít k dispozici certifikát o tom, že sáček například zbytečně nezatěžuje životní prostředí, nemá nadměrné rozměry ani hmotnost. Čímž se dostáváme ke čtvrtému problému, který není podnikatelské obci příliš po chuti. „S každým obalem na žvýkačku musí mít prodejce certifikovaný glejt, že obal splňuje požadavky, které ukládá Evropská unie. Snažíme se o to, aby toto nadměrné administrativní a i ekonomické zatížení podnikatelské sféry bylo minimalizováno,“ konstatovala Kváčová. Podle jejích slov je možné od stávající zákonné normy zcela upustit a přijmout jiný systém zákona o obalech. Další možností je alespoň přejít na bázi, kdy garantem za obal je první článek, který ho vlastně vyrobí. To znamená, že za to, že obal splňuje, co splňovat má, by ručil první článek celého řetězu, a ne každý účastník zvlášť, jak je tomu nyní. První v řadě by pak obal označil a všem ostatním by papírování odpadlo. Pátým problémem je otázka obalové evidence. „Ať chrlím na trh deset tisíc tun obalů, z nichž se jednou stane odpad, nebo jenom sto, musím se zapsat do seznamu ministerstva životního prostředí, nebo uzavřít smlouvu s Eko-komem a musím o tom vést velice důkladnou evidenci,“ říká Kváčová. A každá evidence nejen zabírá čas, ale znamená také další náklady.
