Zákon o střetu zájmů by se mohl vztahovat nově i na prezidenta republiky. Navrhla to skupina poslanců v čele s Piráty v novele k omezení kumulace odměn z politických funkcí. Předkladatelé zdůrazňují, že úprava o prezidentovi nemíří proti současné hlavě státu Miloši Zemanovi. Jde podle nich o nápravu opomenutí.
Nyní se zákon o střetu zájmů na prezidenta nevztahuje, ačkoli, jak stojí v důvodové zprávě, jde o nejvýznamnějšího veřejného funkcionáře. Piráti ve zdůvodnění novely uvedli, že změnu se Zemanem konzultovali na schůzce minulé úterý a prezident k ní zaujal neutrální stanovisko. Předlohu strana poskytla v dnešní tiskové zprávě.
Pokud by úprava platila, prezident by musel podobně jako další veřejní funkcionáři podávat každoročně takzvané oznámení o majetku. Musel by se mimo jiné také zdržet jednání, při kterém by mohly jeho osobní zájmy ovlivnit výkon funkce. Při střetu veřejného a osobního zájmu by nesměl dát osobnímu zájmu přednost.
Spíše teoretické by byly další dopady. Týkaly by se situace, pokud by hlava státu podnikala. Vztahovala by se na ni například omezení, jak je zákonodárci schválili v minulém volebním období v novele zvané „lex Babiš“.
Piráti v tiskové zprávě oznámili, že předlohu k omezení kumulace odměn z politických funkcí předložili dnes Sněmovně. Podpisy k ní připojilo šest desítek poslanců z osmi klubů, nefigurují mezi nimi zákonodárci ODS.
Pohrobek privatizací končí: 22 miliard z Fondu národního majetku potřebuje Babiš
Návrh stanoví, že v případě souběhu více funkcí bude veřejnému funkcionáři náležet odměna jen za tu funkci, která je ve výčtu v zákoně uvedena nejvýše. Pokud je ve výčtu na stejné úrovni více funkcí, bude funkcionář pobírat odměnu za tu funkci, pro jejíž výkon byl takzvaně uvolněn poprvé. Týká se to zejména zastupitelstev krajů, měst, obcí a městských částí a obvodů. Zákonodárci, kteří by zároveň vykonávali placenou krajskou či obecní funkci, by za takovou funkci pobírali jen dvě pětiny stanovené odměny.
„Nová úprava omezuje nežádoucí finanční dopad kumulování funkcí na parlamentní a komunální či krajské úrovni a zejména snižuje možnou finanční motivaci ke kumulování funkcí,“ stojí v důvodové zprávě předlohy, která před projednáváním v zákonodárných sborech nejprve posoudí vláda.
Novela by měla zabránit také tomu, aby poslanec nebo senátor mohl pobírat odměny za členství v dozorčích, kontrolních a řídících orgánech krajských, městských a obecních firem a aby komunální a krajští politici mohli dostávat peníze za členství v obdobných orgánech státních společností. Horní hranici ročního plnění za účast na jednáních těchto orgánů by ale předloha zvýšila z nynějších 10 tisíc na 30 tisíc korun.
Přečtěte si také:
