Zákoník práce někdy na zaměstnance "nových" úřadů platit nebude Profit pokračuje ve výkladu zákona č. 312/2002 Sb. (o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů). Nabývá účinnosti prvního ledna 2003 a upravuje, někdy specificky, práva, povinnosti a postavení úředníků, se kterými se podnikatelé musí setkávat.
Zákoník práce někdy na zaměstnance „nových“ úřadů platit nebude
Profit pokračuje ve výkladu zákona č. 312/2002 Sb. (o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů). Nabývá účinnosti prvního ledna 2003 a upravuje, někdy specificky, práva, povinnosti a postavení úředníků, se kterými se podnikatelé musí setkávat.
Jedním z institutů, který zákoník práce v případě zaměstnanců přísně upravuje, je převedení na jinou práci. Nový zákon pro úředníky stanoví odchylku v převedení na jinou práci od zákoníku práce v tom, že samosprávný celek má povinnost - nikoliv možnost - v zákonem stanovených případech převést úředníka na jinou práci. Tato povinnost podle zák. č. 312/2002 Sb. vzniká v případě, kdy je proti úředníku vedeno trestní stíhání pro podezření z trestného činu. Pokud by pro něj byl úředník pravomocně odsouzen, byl by v rozporu s předpokladem bezúhonnosti stanoveným zákonem. Samosprávný celek převede úředníka na jinou práci, která není správní činností, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení. Pokud úředníkovi samosprávný celek nepřidělil jinou vhodnou práci, přísluší mu náhrada platu ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, po kterou tuto práci nemá, nejvýše však po dobu 12 měsíců.
Odvolání z funkce
Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu, který byl do funkce jmenován, lze z této funkce odvolat. Zatímco u zaměstnanců, kteří se řídí zákoníkem práce, je možno odvolání provést bez uvedení důvodů, u vedoucích úředníků nebo u vedoucího úřadu tomu tak není. Odvolání musí být vždy odůvodněné některým z důvodů uvedených v § 10 zákona. Tento úředník může být odvolán z funkce jen tehdy, jestliže pozbyl některý ze stanovených zákonných předpokladů (např. odsouzení pro úmyslný trestný čin související s výkonem práce úředníka), nebo porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností (např. pobírání úplatků, poskytnutí výhod). Důvodem pro odvolání dále je, jestliže se dopustil nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních šesti měsíců anebo neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků v zákonem stanovené lhůtě. Pokud by odvolaný úředník nesouhlasil s důvody odvolání nebo byl-li by odvolán z funkce bez uvedení důvodů, může podat návrh k soudu, aby rozhodl o odvolání z funkce, protože odvolání je neplatné.
Dvakrát odstupné
U úředníků, u nichž dojde k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany samosprávného celku z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zák. práce (organizační důvody) nebo dohodou z týchž důvodů, se vedle odstupného, které jim náleží podle § 60a zák. práce, nově zavádí i další odstupné podle nového zákona (§ 13). Výše dalšího odstupného může být u úředníka od dvojnásobku až po čtyřnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku podle započitatelné praxe. Dvojnásobek průměrného výdělku platí u nejméně desetiletého trvání pracovního poměru, trojnásobek u 15 let a čtyřnásobek u 20 let trvání pracovního poměru.
Pracovní pohotovost
Podle nového zákona může samosprávný celek úředníkovi nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném místě. Pracovní pohotovost lze nařídit, jestliže je dán předpoklad výkonu práce přesčas a jen na dobu nezbytně nutnou nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce.
Škodu hradí zaměstnavatel
Úředník se při výkonu veřejné správy vystavuje určitým nebezpečím spojeným s povahou jeho funkce. Oproti zákoníku práce se odpovědnost samosprávného celku jako zaměstnavatele za náhradu škody rozšířila i na prokazatelnou škodu vzniklou úředníku pro plnění jeho pracovních úkolů. Např. úředníkovi bytového referátu obecního úřadu způsobil škodu občan, kterému nebyl přidělen byt.
Rozšířené povinnosti úředníka
Povinnosti úředníků jsou důsledkem zvláštní povahy činnosti úředníka a v plném rozsahu nahrazují § 73 zák. práce. Úprava povinností pro úředníka je oproti zákoníku práce rozšířená a odlišná. Významná je úprava povinnosti v případě, kdy úředník se domnívá, že pochybuje o tom, zda příkaz (pokyn) vedoucího zaměstnance je v souladu s právními předpisy. V takovém případě má úředník povinnost pozastavit plnění úkolu a neprodleně o tom písemně informovat vedoucího úředníka, který mu úkol zadal. Spor o zákonnost vydaného příkazu má podle zákona vyřešit vedoucí úřadu, který rovněž má odpovědnost za protizákonný příkaz. I přes písemný příkaz musí však úředník odmítnout splnit úkol, který by byl trestným činem nebo jiným správním deliktem. Jiný postup by mohl ochromit fungování veřejné správy, zejména proto, že úředníci by mohli na základě subjektivního výkladu právních předpisů odmítat plnit příkazy nadřízených. Zákon ukládá úředníkům povinnosti, které jsou povinni plnit nebo dodržovat i mimo zaměstnání. Jde o povinnost zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost samosprávného celku, o povinnost mlčenlivosti a nezneužívání informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného a nepřijímat dary nebo jiné výhody.
Bez anonymity
K větší transparentnosti veřejné správy má přispět povinnost úředníka při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělovat své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce a další údaje. Samosprávný celek může v organizačním řádu stanovit, pro které funkce a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníka.
Úředník si může přivydělávat
Úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. Jedná se tedy o podnikatelské subjekty, jako jsou např. obchodní společnosti, družstva apod. Úředník však může být do uvedených orgánů podnikatelských subjektů vyslán územním celkem, pak mu ovšem nenáleží za tuto činnost odměna. Úředník může podle zákona vykonávat jinou výdělečnou činnost se souhlasem územního celku. Souhlas si však musí vyžádat k jakékoliv výdělečné činnosti, ať ji bude vykonávat v pracovněprávním vztahu (např. vedlejší pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce), občanskoprávním vztahu nebo jako podnikání (např. podle živnostenského oprávnění). Souhlas si nemusí úředník vyžadovat k činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, k činnosti znalce nebo tlumočníka vykonávanou pro soud nebo správní úřad, k činnosti v poradních orgánech vlády a ke správě vlastního majetku.
Odměňování úředníků
Odměňování a platové poměry úředníků samosprávných celků, včetně vedoucích úředníků, upravuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí. Znamená to, že i těmto úředníkům náleží podle § 6 odst. 2 nař. vlády č. 253/1992 Sb., platový tarif zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Jde tedy o určitou „kompenzaci“ jejich rozšířených povinností
, zejména s ohledem na omezenou možnost (předchozí souhlas samosprávného celku) k výdělečné činnosti nebo podnikání.
