Připravuje se nová úprava podnikání na kapitálovém trhu
Konec RM–Systému coby organizátora mimoburzovního trhu a konec monopolu Střediska cenných papírů v registraci má přinést připravovaný zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Jeho věcný záměr má nejpozději do konce pololetí předložit vládě ministr financí. Zákon bude komplexně upravovat regulaci služeb poskytovaných na kapitálovém trhu – zároveň s jeho schválením budou zrušeny zákon o dluhopisech, zákon o Burze cenných papírů a téměř celý zákon o cenných papírech (jeho zbytek má být převeden do Občanského zákoníku). „Úroveň legislativy kapitálového trhu je v České republice nesmírně nízká, nicméně z tohoto sjednocování zákonů a z přílišných změn v právní úpravě mám spíše strach. Účastníkům trhu i jeho regulátorům jednak vždy trvá určitou dobu, než si na novou legislativu zvyknou, a potom nový zákon sice odstraní staré chyby, ale bezpochyby přinese nové, říká advokát Radek Pokorný. Zákon bude zaměřen na stranu nabídky investičních instrumentů na finančním trhu, nicméně určité regulaci bude podléhat i poptávková strana, tedy investorská veřejnost (zákaz zneužití vnitřních informací, zákaz manipulace s kursem a narušování integrity trhu, zákaz šíření nepravdivých nebo zavádějících informací). Kromě již zmíněného RM–Systému a Střediska cenných papírů (SCP) bude odstraněno dvojí licencování některých obchodníků (má být jasně vymezeno, kde jsou mantinely Komise pro cenné papíry a kde začíná hřiště centrální banky), k regulaci činnosti ratingových agentur a investičních poradců a k zakotvení právní úpravy cenných papírů zastupujících akcie (ADR, GDR) a odvozených cenných papírů obecně. Mimoburzovní trh mimo hru. Pokud bude po legislativním procesu zákon o podnikání na kapitálovém trhu schválen v podobě, jakou vymezuje návrh jeho věcného záměru, bude se RM–Systém moci oprávněně cítit jako hlavní poškozený. Organizátorem veřejného trhu by pak totiž byla pouze Burza cenných papírů Praha (BCCP). Veřejný trh by měl být zákonem definován jako trh, který je mimo jiné nepřímo přístupný veřejnosti a je založen na členském principu. Což je podmínka mířící přímo proti RM–Systému. Toho si je navrhovatel vědom, neboť ve věcném záměru zákona je uvedeno: „Na našem kapitálovém trhu bude moci působit jako organizátor veřejného trhu pouze Burza cenných papírů… Současný institut mimoburzovního trhu bude zrušen. „Český kapitálový trh je velmi malý a současný stav je neúnosný. Trpí malou likviditou a fragmentací, s čímž je třeba něco udělat. Připravovaný zákon proto počítá s tím, že bude pouze jeden organizátor trhu – burza. RM–Systém se bude muset transformovat. Buď se spojí s burzou, jako se to stalo na Slovensku, nebo se bude muset transformovat do obchodníka s cennými papíry a získat povolení k provozování alternativního obchodního systému. Nebude však již mít statut organizátora trhu a bude muset zavést monitorovací systém analyzující průběh obchodování stejný, jaký má nyní burza. Bude prostě ze zákona nucen pracovat s odbornou péčí, říká k připravovanému zákonu člen prezidia Komise pro cenné papíry Milan Šimáček. „Návrh jsme dostali od ministerstva financí k připomínkování, takže jsme s ním seznámeni. Vůbec se nám nelíbí, že veřejným trhem by měla být pouze burza. Z moci zákona se zavádí monopol, dává se jednostranně výhoda Burze cenných papírů Praha a druhý subjekt se v podstatě ruší. I když nepokládáme takovou formu likvidace mimoburzovního trhu RM–Systému za správnou, musíme s tím začít počítat. Transformace do obchodníka s cennými papíry nám však přinese obrovské náklady – v řádu stovek milionů korun, a když nás k ní donutí zákon, předpokládám, že by tyto náklady měly být hrazeny ze státního rozpočtu, říká ředitel RM–Systému Lubomír Štícha. Zda se počítá se zaplacením nákladů na transformaci RM–Systému ze státního rozpočtu, návrh jednoznačně neuvádí. Přesně opačně než komisař Šimáček ředitel Štícha dále argumentuje, že tato legislativní změna povede k ještě větší fragmentaci trhu, neboť o povolení, že mohou provozovat alternativní obchodní systém, si bude moci požádat více obchodníků. Fúze BCPP a RM–Systému. Týdeník EURO získal informace, že na pořadu jsou i jednání mezi RM–Systémem a pražskou burzou o jejich fúzi. Na Slovensku byl zákon, donucující RM–Systém Slovakia ukončit činnost, přijat již v loňském roce. Bratislavská burza pohltila mimoburzovního organizátora a jeho vlastník získal šestnáct procent akcií slovenské burzy. „O možné fúzi s BCPP se jednalo na přelomu let 1999 a 2000. Od té doby podle mých informací se již žádná taková jednání nekonala. Jestli však něco připravuje náš zprostředkovaný vlastník ČSOB, to nevím, říká ředitel RM–Systému Štícha. Vlastníkem RM–Systému je PVT a jeho majoritním vlastníkem se po převzetí Investiční a Poštovní banky stala Československá obchodní banka. Ta je také největším akcionářem Burzy cenných papírů Praha. Je tedy možné, že po přijetí zákona o podnikání na kapitálovém trhu by ČSOB mohla preferovat spojení obou subjektů. „Je předčasné komentovat různé naše úvahy. Do roviny praktických kroků se to zatím nedostalo. Mnoho zasvěcených lidí má dobrý důvod pro to, aby poukazovali na netransparentnost tvorby cen na RM–Systému. Především to vychází od lidí z burzy. Je nicméně pravda, že cenotvorba RM–Systému je jiná a méně transparentní, než je tomu u BCPP. Tyto názory sledujeme stejně jako přípravu nového zákona o podnikání na kapitálovém trhu a od toho odvíjíme své úvahy. Zatím ale není nic konkrétního, co bych na téma případného propojení pražské burzy s RM–Systémem mohl uvést, sdělil tiskový mluvčí ČSOB Milan Tománek. Privatizace SCP. „Středisko cenných papírů je nyní pouhým registrem. Nezajišťuje výplatu dividend ani jiné služby. Navrhuje se proto vznik dvoustupňové evidence cenných papírů. Středisko bude kromě účtů majitelů vést i účty kustodianů, kteří budou jiným osobám jejich akcie spravovat, vysvětluje komisař Šimáček. Pokud se tedy člověk rozhodne svěřit správu svých cenných papírů kustodianovi (například ČSOB, Citibank, ING Bank), pak se pohyby s jeho akciemi budou dít v rámci jednoho účtu kustodiana. „Toto uspořádání je ve světě obvyklé a zvýší tlak na zvyšování kvality služeb ze strany Střediska cenných papírů, říká k návrhu advokát Radek Pokorný. Středisko cenných papírů, které je dosud státní organizací a stará se o centrální registraci majitelů cenných papírů, by mělo být transformováno na akciovou společnost. Komisař Šimáček se domnívá, že tato transformace by se mohla uskutečnit již v příštím roce. „Majitelem všech akcií by ze začátku byl stát, ovšem výhledem této transformace je samozřejmě privatizace SCP. Podíly by mohla nakoupit například centrální banka, Univic a kustodiani, říká Šimáček. S případnou privatizací SCP ale bezprostředně souvisí otázka státních záruk za jeho závazky. Těžko si lze představit, co by se například stalo, kdyby budoucí soukromé Středisko cenných papírů zbankrotovalo. Registr informací o majitelích cenných papírů musí být proti tomu zajištěn. V návrhu se proto počítá se vznikem Garančního fondu SCP. Šimáček uvádí, že středisko by mělo změnit i strukturu poplatků, které nyní nesou na svých bedrech emitenti. Poplatky budou v budoucnu pravděpodobně vázány ke konkrétním účtům a odvozovány od ceny akcií na nich registrovaných. Rating a poradenství. Zcela nově by mělo být upraveno podnikání ratingových agentur, které ohodnocují emitenta či konkrétní emise. Oprávnění k této činnosti bude vyňato ze živnostenského zákona a bude je vydávat a dozorovat Komise pro cenné papíry. Stejně má být upraveno i investiční poradenství. Do zákona o podnikání na kapitálovém trhu by dále mohla být zahrnuta úprava cenných papírů zastupujících akcie (ADR, GDR) a odvozených cenných papírů – derivátů. Zároveň by měl vyřešit problém dvojího státního dozoru nad činností obchodníků s cennými papíry – bank. Ty totiž spadají zároveň pod Komisi pro cenné papíry i pod Českou národní banku.
