PROFESOR PRÁVNICKÉ FAKULTY UK MIROSLAV BĚLINA:„Je potřeba nejméně roční odklad, aby mohl vzniknout skutečně kvalitní kodex,“ říká právník Miroslav Bělina, největší tuzemský expert na pracovní právo.* Podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je nový zákoník práce moderním a liberálním předpisem.
PROFESOR PRÁVNICKÉ FAKULTY UK MIROSLAV BĚLINA: „Je potřeba nejméně roční odklad, aby mohl vzniknout skutečně kvalitní kodex,“ říká právník Miroslav Bělina, největší tuzemský expert na pracovní právo. Podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je nový zákoník práce moderním a liberálním předpisem. Souhlasíte? V žádném případě. Schválený zákoník jde proti trendům světového pracovního práva, o nichž se hovořilo letos v září na kongresu pracovního práva v Paříži. Setkání pořádala nevládní organizace Mezinárodní společnost pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, skládající se především ze zástupců akademických kruhů. Jaké jsou tedy světové trendy? Vycházejí z toho, že snadněji se stěhuje kapitál než pracovní síla. Je tedy nutné mít co nejflexibilnější podmínky. Jde například o eliminaci rozšiřování závaznosti vyšších kolektivních smluv. Dále má být umožněno jít v podnikových kolektivních smlouvách pod úroveň vyšších kolektivních smluv. Trendem je také umožnit dohody jdoucí pod úroveň minimálních zákonných standardů, například v oblasti pracovní doby a přesčasové práce. Stručně ještě o dalších trendech: Zavést nová omezení či regulaci stávek. Udělit zvláštní výjimky pro pracovní podmínky v malých a středních firmách. Významně prodloužit zkušební dobu. Omezit platby, které nejsou vázány na výkon práce, včetně dovolené, svátků a podobně. To jsou nicméně světové trendy, zatímco v Evropské unii zatím velká liberalizace nenastala.
V Evropské unii je bohužel velmi silná snaha regulovat nejen oblast veřejnoprávní, ale i soukromoprávní. Unijní právo je příliš regulativní a kazuistické. Přitom dobrá legislativa by měla být obecná - protože čím podrobněji se něco reguluje, tím častěji se to pak musí měnit. Vadí mi také, že Evropská unie má přílišnou snahu sjednocovat bez ohledu na národní zvláštnosti. Jako jediná podobná skupina přitom reguluje i oblast pracovněprávní - přitom například Kanada to nechává jednotlivým provinciím.
Nový zákoník práce obsahuje řadu chyb, které si uvědomují i jeho zastánci. ČSSD i odbory souhlasí, aby tyto základní nedostatky byly během krátké doby odstraněny. Mají se tedy podnikatelé vůbec řídit chybnými či nejasnými ustanoveními, nebo mohou kalkulovat s brzkou opravou?
Záleží zejména na kontrolních orgánech, především inspekci práce, nakolik budou přísné. Nemůžu samozřejmě mluvit za ně, ale vzhledem ke zmíněným okolnostem si dovedu představit jistou míru tolerance. Kvůli nejasné úpravě ale hrozí, že zaměstnavatel či zaměstnanec vlastně nebudou vědět třeba ani to, jestli uzavírají platné smluvní vztahy.
Přineslo by odložení účinnosti nového zákoníku nějaké škody?
Nepřineslo. Pracovněprávní vztahy by byly i nadále regulovány dosavadním zákoníkem, který se ostatně od toho nového nijak zásadně neliší. Myslím si ale, že tříměsíční odklad by byl žalostně málo. V tom spěchu by mohly vzniknout podobné chyby. Chtělo by to nejméně rok nebo dva, aby mohl vzniknout skutečně kvalitní kodex. Bohužel ochota levicových stran a odborů k odkladu je minimální, takže zákoník začne pravděpodobně platit od 1. ledna 2007 se všemi svými neduhy.
Dojde od ledna ke zhoršení dosavadní situace?
Oblast pracovního práva byla - v porovnání například s obchodním právem či daňovými předpisy - ještě relativně stabilní a poměrně předvídatelná. Po 1. lednu už tomu tak nebude. Vždyť i sám předkladatel, bývalý ministr Škromach, připustil, že nový zákoník potřebuje novelizaci. To říká ještě předtím, než nová norma vůbec začala být účinná!
Od začátku 90. let jste byl členem odborných komisí, připravujících nový zákoník práce. Času bylo tedy dost. Proč jsme se přesto po více než 15 letech dočkali tak špatné rekodifikace?
Tyto komise fungovaly při ministerstvu práce a sociálních věcí za pravicových i levicových vlád. Ta poslední bohužel skončila svou práci s politickým rozhodnutím Paroubkovy vlády připravit nový zákoník práce urychleně - bez ohledu na nevypořádání připomínek k věcnému záměru se spoustou věcných problémů. V rozporu s legislativními pravidly například tehdy nebyl schválen věcný záměr.
Takže připomínky právníků nebyly vyslyšeny?
Bohužel, byly zde politické tlaky, s přijetím zákoníku se spěchalo do voleb. Vláda tedy nedala prostor připomínkám, navíc se celá věc příliš zpolitizovala. Nakonec tedy máme jen přepsaný starý zákoník, který zakonzervovává právní stav 60. let s nezbytnými změnami provedenými v 90. letech. Těžko vytvoří stabilní prostředí, jímž se mohou řídit pracovněprávní vztahy.
Prof. JUDr. MIROSLAV BĚLINA, CSc.
Narodil se roku 1950 v Praze, kde absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Je zakladatelem a partnerem Advokátní kanceláře Kříž a Bělina, specializuje se na pracovní a obchodní právo. Současně působí jako vedoucí katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK. Mimo jiné je členem Legislativní rady vlády, členem správního výboru Mezinárodní společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a předsedou její české součásti.
